Lidé často nevědí, kolik si mohou dovolit utratit, aby se nedostali do problémů. Ilustrační snímek.

Lidé často nevědí, kolik si mohou dovolit utratit, aby se nedostali do problémů. Ilustrační snímek. | foto: SXC.hu

Lidé na Ostravsku často vůbec nesledují, kolik utrácí peněz

  • 15
Přes polovinu obyvatel Moravskoslezského kraje si vůbec nehlídá, kolik utratí. Vyplynulo to z výzkumu společnosti Stem/Mark. Přitom neexistující systém sledování výdajů domácnosti může do budoucna vést k finančním problémům. Mezi zadluženými jsou nejčastěji mladí lidé, ale přibývá i důchodců.

U obyvatel Moravskoslezského kraje zaznamenal celorepublikový výzkum nelichotivý rekord. Sedmapadesát procent z nich totiž nemá žádný systém sledování výdajů domácnosti.

Kraji patří také další primát, žije zde nejvíce zadlužených lidí v Česku.

"Sledování rozpočtu v domácnosti a plánování financí fungují účinně jako prevence proti vzniku dluhů," řekl Vítězslav Kus, obchodní a marketingový ředitel společnosti Kruk International zabývající se správou pohledávek, která si průzkum objednala.

"Lidem, kteří neví, jak se sledováním rozpočtu začít, mohou poradit i naše stránky nasedluhy.cz," dodal.

Na té lidé například zjistí, kolik peněz mohou denně utratit, aby nezabředli do dluhů. Stránky a bezplatnou telefonní linku 800 720 100 jako pomoc pro lidi v dluzích společnost zprovoznila při příležitosti Dne bez dluhů.

Exekuční poplatky mohou dluh několikrát znásobit

Podle Zdeňky Libišové Svobodové, vedoucí ostravské pobočky Poradny při finanční tísni, se často setkávají s lidmi, kteří se do dluhové pasti dostali kvůli malým částkám.

"Jde například o půjčky u nebankovních společností nebo malé dluhy v řádech stokorun, které zapomněli nebo nemohli splácet," vysvětlila.

Poznamenala, že exekuce na dluhy v řádech stokorun například za nezaplacené pokuty, které se však časem kvůli exekučním poplatkům vyšplhají do tisíců, tvoří až třetinu veškerých exekucí v kraji.

"Když lidé nesledují, kolik utrácejí, mohou se zadlužit i proto, že například přijdou o zaměstnání nebo onemocní. Pak se příjmy domácností rapidně snižují a často na splátky, byť se předtím zdály malé, nezbývá. A lidé se dostávají do dluhové pasti," dodala vedoucí poradny.

Mezi dlužníky přibývá důchodců

Do finančních problémů se v kraji dostávají nejčastěji mladí lidé mezi dvaceti až pětatřiceti lety, přibývá ale také důchodců.

"V roce 2000 byly podle údajů Správy sociálního zabezpečení uvaleny srážky na zhruba patnáct tisíc důchodů, letos to už bylo přibližně čtyřiašedesát tisíc," upozornila na smutnou statistiku Zdeňka Libišová Svobodová.

Nejčastější problémy mají lidé se splácením úvěrů od nebankovních společností. "Ty mají měkčí pravidla pro povolení úvěru, o to ale tvrdší pravidla platí při jejich nesplácení. Zřejmě i proto dosáhl počet nesplácených úvěrů u nebankovních firem hrozivých dvaceti procent. Banky si totiž umí lépe zjistit, kdo si může úvěr dovolit," dokončila vedoucí Poradny při finanční tísni.