Před Vánocemi si 35letá Vendula Černá nahmatala větší bulku pod žebry. V lednu šla k obvodní lékařce, která ji poslala na sonografické vyšetření do místní nemocnice. Lékaři se domnívali, že má na játrech nádor. Pacientce to ale neřekli. Až následná vyšetření ukázala, že jí játra zničila tasemnice liščí.
„Nikdy před tím jsem o tasemnici liščí neslyšela. Teď už vím, že jsem ji musela mít v těle dlouhá léta, možná z mládí, kdy jsme sbírali borůvky v Jeseníkách. Parazit mi totiž zničil přes 90 procent jater a pouhá operace tak nestačila. V dubnu jsem se dostala na čekací listinu, koncem května mi transplantovali játra od dárce,“ vypráví Vendula Černá a netají, že měla strach, zda nejsou nakažené i její dvě malé děti ve věku dva a osm let.
„Naštěstí jsou všichni z rodiny zdraví. Ale nikdo z nás teď už nejí lesní borůvky v syrovém stavu,“ dodává žena.
Pacientů s tasemnicí liščí je zatím v Česku málo, asi jen tři desítky, z toho třetina v Moravskoslezském kraji. Pět pacientů eviduje infekční klinika Fakultní nemocnice Ostrava, z toho tři v dlouhodobé léčbě, čtyři pacienty léčí infekční oddělení Slezské nemocnice Opava.
Onemocnění zvané alveolární echinokokóza, které člověku způsobuje měchožil bublinatý (Echinococcus multilocularis), neboli tasemnice liščí, je tedy v našich podmínkách vzácné. Ještě v minulém století lékaři soudili, že výhradně dovážené z ciziny.
Ale je velmi zákeřné, protože se dlouhé roky nijak neprojevuje, a nebezpečné - bez léčby končí téměř vždy smrtí. V orgánech mezihostitele, nejčastěji v játrech, vytváří parazit mnohočetné cysty. Jejich růst připomíná nádorové bujení. Proto často dochází k prvotní chybné diagnóze.
Parazit mate doktory
Primář infekčního oddělení Slezské nemocnice v Opavě Petr Kümpel netají, že podezření na nádor měli lékaři původně u všech čtyř pacientů, kteří se pravděpodobně nakazili v tuzemských lesích při pojídání lesních plodů, na nichž ulpěla vajíčka tasemnice, a nakonec skončili v péči jeho týmu s alveolární echinokokózou.
Podle něj je navíc téměř jisté, že v populaci jsou další desítky nakažených, kteří to o sobě nevědí. Lékaři totiž zpočátku nemají šanci tichého zabijáka v těle člověka odhalit.
Tasemnice, která v dospělosti měří jeden až čtyři milimetry, se v lidském těle dostane krví do jater. Tam se usadí a začne dělat dutinku, která se postupně zvětšuje.
„Tasemnice likviduje lidská játra opravdu pomalu. V literatuře se uvádí období pět až 15 let. Pacient nemá žádné příznaky a ani na ultrazvuku není nemoc v počátcích patrná, jelikož dutiny vypadají jako malé cysty, které mohou být v játrech od narození. Přítomnost parazita by šlo zjistit pouze sérologickým vyšetřením,“ vysvětluje primář.
Léčba je většinou celoživotní
Podotkl, že nebezpečný parazit se do lidského těla může dostat například při pojídání lesních borůvek nebo lesních jahod.
„Nemocná liška vylučuje velké množství vajíček tasemnice ve stolici, která zaschne. Vítr následně vajíčka roznese po okolí, a ta čekají na nové hostitele,“ popsal jeden z možných způsobů přenosu nemoci Kümpel.
Pacienti, kteří postupně přicházeli do Slezské nemocnice, měli podobné příznaky, a to nespecifické bolesti břicha, někteří nepříliš vysoké horečky. Všichni skončili na ultrazvukovém vyšetření, po kterém se lékaři nejdříve domnívali, že mají nádor v játrech.
„Přestože jde o infekční nemoc, tak se chová jako nádor, je nebezpečná jako nádor a od nádoru se zpočátku nedá odlišit. Většinou je nemoc lokalizována v játrech, ale mohou být postiženy i plíce, mozek nebo jiné orgány,“ líčí primář.
Léčba je pro většinu pacientů celoživotní. Začíná chirurgickým odstraněním zničených tkání a pokračuje každodenním užíváním protiparazitárních léků. V krajním případě je pro záchranu života nezbytná transplantace jater.
„Problém je, že v Česku není v současnosti registrovaný ani jeden vhodný lék. Naši pacienti dostávají Albendazol. Ten se přiváží na zvláštní lékařský předpis. V každé krabičce je však jen jedna tableta a například paní Černá musí užívat dvě denně, takže z lékárny si vždy odváží ohromný balík,“ líčí Kümpel.
Podotkl, že se zkusili řídit doporučením z odborné literatury a dvěma pacientům po mnoha letech léčbu Albendazolem přerušili. Jenže nemoc se jim pak vrátila.
„Po této zkušenosti doporučujeme našim pacientům, aby lék brali doživotně,“ říká otevřeně Kümpel.
Sbírejte raději výš nad zemí, radí lékař
Upozornil i na to, že lišky se přemnožily, a proto je možné, že poroste i riziko nákazy tasemnicí, která žije právě ve střevech lišek i jiných psovitých šelem.
„V žádném případě nechceme veřejnost strašit a tvrdit, že by se lidé měli zcela vyhýbat lesním plodům. Z literatury navíc víme, že liščí tasemnice se přenáší také vodou v potocích a vzácně ji mohou šířit i psi a kočky. U domácích mazlíčků je ale prevencí odčervovací tableta. Lidem proto doporučujeme sklízet ty lesní plody, které rostou výš nad zemí, dobře je před konzumací omýt a nejlépe tepelně zpracovat,“ dodal lékař.
Tasemnice liščí ohrožuje i jiné savce než psovité šelmy a člověka. Loni v listopadu například musela nechat ústecká zoo utratit oblíbeného orangutana Ňuňáka, který hrál Ámose ve filmu Dva lidi v zoo.
Měl velké obtíže s dýcháním i jiné problémy. Podle veterinářů trpěl rakovinou plic. Teprve pitva později ukázala, že bobulovité útvary, které už postihly asi 90 procent plic, nebyly nádory ale zapouzdření cizopasníci - tasemnice liščí.
