Romské ghetto Přednádraží v Ostravě-Přívozu v roce 2015.

Romské ghetto Přednádraží v Ostravě-Přívozu v roce 2015. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Majitel domů v ostravském ghettu se odvolal proti nařízené demolici

  • 56
Majitel domů v ulici Přednádraží v Ostravě-Přívoze Oldřich Roztočil se odvolal proti nedávnému rozhodnutí stavebního úřadu, že má okamžitě zahájit demolici jedné z budov. Zdevastovanému domu číslo 19 hrozí podle úřadu zřícení. Rozhodnout nyní musí ostravský magistrát.

Rozhodnutí o demolici vydal stavební úřad městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz 10. srpna. "Stavební úřad vydal vlastníkovi domů v ulici Přednádraží nařízení o neprodleném odstranění stavby. Týká se domu Přednádraží 19, tedy objektu, který je už vyklizený," uvedla tehdy mluvčí obvodu Moravská Ostrava a Přívoz Jana Pondělíčková.

"Dle posudku, který byl vypracován, je dům v havarijním stavu a hrozí jeho samovolné zřícení," zdůvodnila rozhodnutí Pondělíčková. Dodala, že dům má zásadním způsobem poškozené nebo úplně vybourané téměř všechny stropní konstrukce, ocelové nosníky nad okny a dveřmi.

"Také konstrukce balkonů jsou bez opěr, jsou vybourané kusy zdiva, zcela je odstraněná střešní krytina, v celém objektu chybí zábradlí na schodišti a suterény jsou zaplněné sutí a odpadky," popsala stav domu mluvčí obvodu.

Stavební úřad tak nařídil Roztočilovi, který v Přednádraží vlastní deset domů včetně "devatenáctky", aby do patnácti dní zahájil demolici budovy.

Patnáctidenní lhůta je nesplnitelná, namítá majitel domu

Roztočil se však proti rozhodnutí odvolal. Namítá totiž, že patnáctidenní lhůta je nesplnitelná. "Lhůta musí být odůvodněná, přiměřená a reálně splnitelná, což v daném případě nebylo splněno," napsal Roztočil v odvolání.

"Stavební úřad v podmínkách pro neodkladné odstranění stavby při stanovení lhůty úmyslně přehlíží skutečnost, že zjištěné závady jsou mimo jiné důsledkem dlouhodobého vědomého porušování zákonných povinností ze strany osob tyto stavby užívajících ať už oprávněně nebo neoprávněně," namítá dále majitel domu.

Místním úřadů také vyčítá, že o stavu budov dlouhodobě věděly, ale nic nepodnikly. "Dle mého názoru nic nebránilo stavebnímu úřadu, aby dal vlastníkovi možnost na základě ekonomického posouzení rozhodnout o odstranění zjištěných závad a statickém zabezpečení objektu," píše Roztočil.

Patnáctidenní lhůta je podle něj nereálná i proto, že například není možné v takovém termínu zajistit odborné odpojení objektu od všech sítí technické infrastruktury a nestihne získat ani povolení k demolici, což je další z podmínek, kterou mu stavební úřad v rozhodnutí stanovil.

Navíc se mu nelíbí, že úřad dopředu odmítl použití trhavin při demolici. "Dle mého názoru je to omezující při zvažování způsobu odstranění stavby jak z ekonomického tak i bezpečnostního hlediska," napsal Roztočil.

Majitel domu proto žádá ostravský magistrát, aby rozhodnutí zrušil a vrátil zpět k projednávání stavebnímu úřadu. Právě magistrát tak nyní o dalším postupu musí rozhodnout.

Budovu je možné zachránit, tvrdí oponentský posudek

Roztočil také uvedl, že oponentský posudek, který si nechal vypracovat, ukázal, že za určitých okolností lze objekt zachránit. ČTK uvedla, že společnost Nemopas, jež se zabývá inspekcí nemovitostí a oponentní odborný posudek zpracovávala, vyčíslila náklady na demolici a stavbu nového objektu i náklady na záchranu současné stavby. První varianta vychází na 26 milionů korun, druhá na 28 milionů.

V ghettu původně stálo 11 domů. Jeden patřil obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, který ho nechal zbourat, protože oprava by byla ekonomicky nevýhodná. Nyní je v lokalitě deset domů. Stavební úřad vyzval majitele, aby odstranil závady na šesti domech, pět z nich je stále obydlených.