„Výstava nazvaná Země a její pán je jedna ze stěžejních výstav, kterou Slezské zemské muzeum završí svůj jubilejní rok,“ řekla Pavla Dluhoschová, mluvčí muzea, které letos slaví 200 let své existence. Expozice se zaměřuje na správu Slezska od středověku až do roku 1918.
„Ukazuje, jaký odkaz tu zanechaly nejen významné panovnické rody, ale i aristokracie, církevní představitelé a také reprezentanti měst a venkova,“ uvedla její autorka Ilona Matejková Peterková.
Upozorňuje i na to, že hranice dřívějšího Rakouského Slezska se odlišovaly od dnešního českého Slezska. Jeho součástí byla i nynější polská část Těšínska a naopak v něm chybělo Hlučínsko. Od středověku do roku 1918 se tu u moci vystřídaly významné evropské dynastie: Piastovci, Přemyslovci, Lucemburkové, Jagellonci, Habsburkové, Hohenzollernové a Lichtenštejnové.
Přemyslovci vládli ještě 200 let po Václavovi III.
„Z hodin dějepisu si asi většina z nás pamatuje, že Přemyslovci vymřeli po meči roku 1306. Pravda je ale složitější,“ uvedl koordinátor výstavy Ondřej Haničák.
Vraždou Václava III. v Olomouci vymřela královská dynastie. Nemanželský syn Přemysla Otakara II. Mikuláš zvaný Opavský ale založil vedlejší linii rodu. Ta pak vládla v regionu v následujících dvou staletích.
Posledním suverénním panovníkem v mužské přemyslovské linii byl vévoda ratibořského knížectví Valentin Hrbatý, který zemřel bez potomků v roce 1521.
Při ukládání jeho ostatků do rodové hrobky byl na jeho rakev položen rituálně přelomený meč jako symbol vyhasnutí vládnoucí dynastie v mužské linii. „Meč byl znovu vyzdvižen teprve během archeologického průzkumu pohřebiště v roce 1996 a dnes patří ke sbírkovým klenotům muzea v polské Ratiboři,“ řekl ředitel Slezského zemského muzea Antonín Šimčík.
Další vzácný exponát, tentokrát ze sbírek Národního muzea, uvidí lidé v lednu, a to pouze na jeden týden. Dukát opavského vévody Přemka I. ze druhé čtvrtiny 15. století existuje pouze v jediném známém exempláři. Národnímu muzeu jej v roce 1932 darovala Numismatická společnost Československá.
