Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: Město Holešov

Levná reklama a plošný dosah. Internet stožáry tlampačů nepodřezal

  • 27
Našel se kocour. Zítra nepoteče voda. Ani v době nových médií neztratil obecní rozhlas v menších městech a obcích svůj vliv. Přestože zpravidla mají webové stránky a často rozesílají i informační SMS, města na Bruntálsku neváhají do provozu a údržby rozhlasových systémů každoročně dávat desetitisíce.

Starý rozhlas před šesti lety vyměnili za bezdrátový třeba v Břidličné v podhůří Jeseníků. Sofistikovanější technologii odmítli.

„A ani v budoucnu asi rozhlas jen tak nenahradíme. Žije tu hodně starých lidí, kteří na to čekají a jsou na to zvyklí. Když hlášení neslyší, volají, ptají se a nadávají. Bez rozhlasu by to tady nešlo,“ říká tajemnice městského úřadu Jana Paštěková.

Generace lidí ve věku pětašedesát let a starších podle odborníka na média Josefa Šlerky není v bezprostředním kontaktu s digitálními médii a rozhlas pro ni pořád má velký význam.

„V menších městech a na vesnicích je role obecního rozhlasu ještě pořád veliká. Starší generaci nemůžete vyloučit z podílu na informacích. Máme tendenci tuhle skupinu přehlížet a přeceňovat městskou zkušenost a infrastrukturu oproti tomu, jak to chodí na venkově. Pořád jsou místa, kde internet využívá jen 65 procent lidí nebo je tam problém s připojením,“ míní Šlerka.

Václav Kolář, ředitel firmy Sovt-radio, která rozhlasové systémy instaluje, však vnímá rozdílnost ve využití mezi okresními městy a malými obcemi s několika stovkami obyvatel.

„Malé obce ještě dnes navazují na tradici, kdy se v obecním rozhlasu vyhlašovala práce pro družstevníky a hlásí všechno od prodeje po zábavy. Pro větší města spíš rozhlasy přebírají funkci varovných systémů s možností pustit zvuky sirény, varovné hlášení, na ústředny se také připojují hasiči,“ přibližuje Kolář.

Odborník: Udržet by se mohly ještě dvacet let

V některých městech a obcích se pak funkce prolínají. Většina dává v rozhlasových hlášeních prostor soukromníkům pro mluvenou reklamu.

V Břidličné s 3,5 tisíci obyvateli si nabídku svého zboží či služeb může kdokoli nechat vyhlásit za 50 korun. Ve Vrbně pod Pradědem, kde žije ještě o dva tisíce lidí víc, chtějí za „zvukový inzerát“ pouhou dvacetikorunu. Přes padesát amplionových hnízd k občanům hovoří několikrát týdně, někdy i dvakrát denně.

V Česku aktuálně funguje celkem 3 071 bezdrátových systémů. Jen za loňský rok jich přibylo přes 340. V celé řadě obcí však k lidem stále mluví prostřednictvím původních, k drátům připojených amplionů.

„Bezdrátová technologie se při opravách obecních rozhlasů preferuje od roku 1999 . K její instalaci je vždy potřeba přidělení kmitočtů od Českého telekomunikačního úřadu, který vede statistiky. Každoročně jich instalujeme přes šedesát,“ spočítal Kolář. 

Velký zájem odůvodňuje hlavně značnou šancí získat na instalaci systému dotaci.

Podle Josefa Šlerky se užívání obecního rozhlasu do dvaceti let utlumí a omezí právě na krizové situace. „Když podobná situace nastane, tento systém mnohem pravděpodobněji udržíte funkční než třeba mobilní telefonní signál,“ dodává.

To potvrzují právě i ve Vrbně pod Pradědem. „Je optimální, že rozhlas slyší každý. V případě krizové situace, třeba povodní, je to neocenitelné, veřejnost osloví velmi rychle. Zasíláme i SMS, ale ty odebírá asi jen 350 lidí. Navíc ne všichni mají mobil stále zapnutý,“ míní tajemník úřadu ve Vrbně pod Pradědem Miroslav Adámek.

Nejdražší je výměna baterií

Instalace vrbenského systému stála skoro milion. Za údržbu město platí asi 50 tisíc ročně včetně výměny drahých baterií, které je na všech stanovištích potřeba měnit jednou za dva až tři roky. „To je opravdu nejnákladnější, nás vyjde výměna všech baterek na 100 tisíc,“ potvrdil Zdeněk Kudlák z úřadu v Rýmařově. I tam měnili zastaralý drátový systém za bezdrátový v druhé polovině minulé dekády.

Třeba ve Městě Albrechtice veřejný rozhlas zrušili spolu se zavedením městské kabelové televize v roce 1996. Městský kanál tam vysílá 24 hodin denně a program jede stále dokola ve smyčce.

„Je to pestřejší, než když vám sdělení někdo jen odvykládá. Každý týden chystáme video z akcí a dění ve městě. Jsou tam i otevírací doby organizací, lékařů. Je to přehledné a lidé to mají po ruce, nemusí to hledat na internetu. Hodně lidí to má jako pozadí k jiné činnosti, máme s tím dobrou zkušenost,“ vylíčil vedoucí odboru sdělovacích prostředků Miroslav Holub.

I tam dávají prostor podnikatelům. Prodej dřeva, potravin či služeb mohou na programu nabízet za pouhých 24 korun na den. Za tuto sumu se nabídka zopakuje i více než desetkrát. Samo město je poskytovatelem internetu a televizních služeb, takže jej provoz infokanálu příliš nestojí. Jiná města platí i čtvrt milionu ročně.