V minulosti silné kafe, dnes už jen slabý odvar. Tak si lze představit množství jedů, které huť vypouštěla do ovzduší v 70. letech 20. století a nyní. Zástupci podniku upozorňují na to, že v průběhu pár desetiletí množství jedů do ovzduší značně omezili. "Od roku 1978 se nám podařilo snížit emise prachu o 97 procent," říká mluvčí ArcelorMittalu Ostrava Věra Breiová.
Svá slova dokládá výčtem opatření na nejprašnějších provozech, z nichž nejefektivnější byla provedena do roku 1998 - tedy do doby, než podnik koupil Mittal Steel.
Zatímco v roce 1978 huť do ovzduší dle údajů zaslaných mluvčí vypouštěla 39 715 tun prachu, v roce 2009 to bylo jen 1 086 tun prachu. Podle mluvčí huť výrazně snížila i množství látky, která je pro zdraví lidí v Radvanicích asi nejnebezpečnější - benzo(a)pyrenu.
"V roce 2002 činily naše emise benzo(a)pyrenu 1 784,3 kilogramu za rok, do roku 2009 poklesly na 6,9 kilogramu za rok. To je pokles o 99,6 procenta," říká Věra Breiová.
Přes všechna slova o zlepšení se lidé v Ostravě-Radvanicích a Bartovicích, obvodu, který je přímo zasažen jedy z huti, dusí dál. V posledních letech tam pravidelně dýchají nejvíc benzo(a)pyrenu, který má prokazatelně karcinogenní účinky.
Více než třetina dětí trpí astmatem
Více než třetina tamních dětí podle informací lékařky Evy Schallerové trpí astmatem. To je asi čtyřnásobně víc, než je celorepublikový průměr.
Vědci z Akademie věd ČR, kteří na Ostravsku zkoumali dopady jedů v ovzduší na zdraví lidí, navíc upozorňují na to, že vysoké koncentrace benzo(a)pyrenu souvisí hlavně s místním průmyslem. A v Radvanicích tedy hlavně s hutí.
Jak je tedy možné, že ačkoli huť deklaruje výrazné omezení emisí z posledních desetiletí, dýchají Radvaničtí pořád nadlimitní množství jedů?
"Podle mě to souvisí s tím, že celkové emise prachu, jejichž snížení huť zmiňuje, se počítají hlavně z měřitelných zdrojů znečištění. Především z velkých komínů. Dominantními zdroji znečištění v Radvanicích a Bartovicích ale jsou takzvané nízkoemitující zdroje z huti, například výduchy z továrních hal," myslí si Lukáš Ženatý, vedoucí realizačního týmu pro akční plán, jímž chce ministerstvo životního prostředí zajistit čistší vzduch na Ostravsku.
Podle Ženatého je nutné zaměřit se i na tyto nízké zdroje znečištění. Tým jmenovaný ministerstvem s tím počítá. "Připravili jsme projekt, v němž chceme zjišťovat dopady konkrétních zdrojů znečištění ovzduší na konkrétní území," říká Ženatý.
Důležité jsou i jemné prachové částice
Podle některých expertů je také možné, že huť sice výrazně omezila emise v podobě hrubých prachových částic, otázkou ale je, zda se jí to podařilo i u zcela jemného prachu. Ten je pro zdraví lidí nejrizikovější – putuje totiž hluboko do těla.
Problémem je, že česká legislativa zatím nenařizuje, aby úřady nebo znečišťovatelé sledovali zvlášť různé velikostní skupiny prachových částic, takzvané frakce, ale stačí jí, aby do registrů nahlásili celkový objem vypuštěného prachu. A z něj nelze přesně rozeznat podíl hrubších a velmi jemných částic.
Podle odborníků je ale zřejmé, že velmi jemného prachu se dnes z průmyslu, včetně ArcelorMittalu Ostrava, dostává do ovzduší výrazně víc než v minulosti.
Karcinogenu je méně, ale stále nad limitem
Kromě prachu ale lidi v Ostravě a nejvíc v Radvanicích tíží například karcinogenní benzo(a)pyren.
Jeho vypouštění huť dle mluvčí výrazně omezila, Radvaničtí ho ale dýchají pořád hodně. Zákonný roční limit je 1 nanogram na metr krychlový vzduchu. Průměrná roční koncentrace v ovzduší Radvanic loni činila 7,2 nanogramů na metr krychlový vzduchu.
Podle Jiřího Bílka ze Zdravotního ústavu v Ostravě se ale snížení emisí benzo(a)pyrenu na jednom zdroji nemusí projevit snížením roční koncentrace o 90 procent, ale třeba jen o 1 nanogram. A toho si člověk ani nemusí všimnout.