Módní návrhářka Inéz Bohdanová Bortoliová své kolekce i vystavuje. Naposledy v...

Módní návrhářka Inéz Bohdanová Bortoliová své kolekce i vystavuje. Naposledy v březnu na frýdeckém zámku. | foto: Jan Smekal, MF DNES

Historii města promítla do nové kolekce. Zdobí ji lampy či fresky domů

  • 0
Návrhářka Inéz Bohdanová Bortoliová se nechala inspirovat architekturou Frýdku-Místku. Domečkem malovaným jedním tahem znázornila památky, které si vypůjčila ke své nejnovější kolekci. V březnu ji vystavila na frýdeckém zámku.

Inéz Bohdanová Bortoliová je odmalička posedlá uměním. Už jako malá si často hrála s látkami, protože její maminka hodně šila. V minulosti uvažovala i o tom, že jednou bude uměleckou fotografkou. U umění sice zůstala, ale v jiné podobě. Pět let dělala fashion blogerku pro nákupní centra a butiky z celé republiky a pracovala v reklamních agenturách na produkcích pro módní firmy.

„Tohle byl rozhodující impulz. Najednou jsem cítila, že chci sama navrhovat, s vlastními mantinely a pravidly,“ uvedla Inéz Bohdanová Bortoliová. Dneska má svůj ateliér kousek pod Zámeckým náměstím ve Frýdku-Místku. Živí se jako módní návrhářka. Nejnovější kolekci inspirovanou frýdecko-místeckou architekturou vystavila v březnu na frýdeckém zámku.

„Tento nápad jsem dostala, protože ve městě žiju a Frýdkem-Místkem se často procházím. Když ráno otvírám okno, vidím věžičky baziliky Navštívení Panny Marie. Když se procházím s kočárkem, vidím totéž, a když chodím do práce, tak procházím náměstím. Navíc zámek jsem obdivovala ještě dříve, než jsem se do Frýdku nastěhovala,“ řekla módní návrhářka.

„Je úžasné, že toto město má tolik historie. Proto jsem si řekla, že by bylo dobré se o ni opřít. Mrzí mě totiž, že často potkávám lidi, kteří jsou oblečení do oděvů, na kterých jsou fotografie světových metropolí, ale naše, které jsou nám nejblíž, se tam nikdy neobjeví,“ posteskla si.

„Individuální tvorba českého designu v minulosti upadala a určitě je fajn, že si můžeme dovolit zvolit fotografie objektů z takto malého města, které by se nikdy neobjevily na kolekcích nadnárodních společností,“ míní.

Výstavu na frýdeckém zámku zpestřila módní přehlídka

Na výstavě pojmenované Jedním tahem tak byla k vidění kolekce, na které byly vyobrazeny historické pouliční lampy, fresky domů, dobová okna a další. Hlavní ikonou výstavy byl domeček kreslený jedním tahem, který je zapracován i do šperků výstavy.

„Domečkem jedním tahem jsme znázornili všechny památky, které jsme si k této kolekci vypůjčili. Potom jsme tyto ikony zapracovali do sebe a vznikla z nich nádherná grafika, která se potiskla na látky. Ta potom lemuje třeba dekolty našich topů, boční lemy kalhot a podobně,“ popsala Inéz Bohdanová Bortoliová.

Výstavu na frýdeckém zámku zpestřila módní přehlídka, která byla součástí slavnostní vernisáže.

„Uskutečnila se v Rytířském sále, který byl úplně plný. Lidé museli stát v několika řadách, protože už si neměli kam sednout. Tak veliký zájem jsme nečekali. Ohromně nás potěšil,“ přiznala návrhářka a dodala, že spousta žen chodí raději rovnou k ní do ateliéru, aby si oděvy vyzkoušely a případně si je i koupily.

„Užijí si to spíše jako nákup, kterým si udělají radost. Výstavy pořádáme i proto, abychom lidem přiblížili módu jako umění, a ne jen jako konzum,“ vysvětlila.

Navrhováním kolekcí učí ženy, aby se naučily jinak se oblékat

Nejnovější kolekcí Inéz Bohdanová Bortoliová navázala na předchozí dvě, které u lidí vzbudily zájem a vyvolaly spoustu dotazů.

„Předešlá totiž byla inspirovaná Sigmundem Freudem, jeho životem i dobou, ve které žil. Lidé se ptali, jak jsme ztvárnili psychoanalýzu. Bylo to hodně těžko uchopitelné, ale pro nás to byla o to větší výzva,“ podotkla návrhářka.

„Psychoanalýzu jsme ztvárnili různými uzly a propletenci, protože Freud tvrdil, že nejde nic přeskakovat, ale je třeba jít krok po kroku a takto postupně rozplétat daný problém. Proto jsem ho takto ztvárnila na modelech,“ vysvětlila.

A ještě předtím fascinovala Bohdanovou Bortoliovou včela. „Měla jsem k dispozici černobílé fotografie včel, které se mi líbily ještě více než barevné. Měla jsem látku jako tekutý med, a už to do sebe začalo zapadat. Kolekce se tak postupně utvářela.“

Posledními kolekcemi tak frýdecko-místecká módní návrhářka rozhodně zaujala. Při tvorbě každé další se vždycky musí vcítit do toho, co jsou ženy schopné ještě akceptovat, a co už ne.

„Obecně ale můžu říct, že se z ulic vytrácí ženskost. Spousta žen nosí místo šatů či sukní legíny nebo džíny. Když tedy vytvářím novou kolekci, mnohdy také učím ženy, aby změnily své myšlení a naučily se jinak se oblékat.“