Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mučnica a krystyndle. Moravskoslezské Vánoce vypadaly kdysi jinak

  8:55aktualizováno  8:55
Vánoční strom zdobený ořechy a jablky nebo jen větev. Koledy, k jídlu třeba mučnica. I tak mohly v minulosti vypadat Vánoce v moravskoslezském regionu. Co se jedlo a jaké zvyky lidé v oblasti současného dodržovali?
ilustrační foto

ilustrační foto | foto: Martin Veselý, MAFRA

Vánoce. Období, kdy se pohanské oslavy zimního slunovratu propojují s církevními svátky připomínajícími narození Ježíše.

„Vánoce byly půvabné nejen pro svůj bílý sněhový oděv, ale také pohodou, klidem a odpočinkem, které s sebou přinášely. Vánoce byly svátky nejen jídla a dárků, ale především náboženských obřadů a duševního rozjímání,“ přibližuje Miriam Prokešová z Ostravské univerzity ve své knize Lidové tradice. Dnešní konzumní pojetí je takovým představám na míle vzdálené. Připomeňte si proto, jak se Vánoce na území současného Moravskoslezského kraje slavily v minulosti...

Vánoční stromek v chudších rodinách nebýval

Zvyk strojit vánoční strom pochází z německých zemí, odkud posléze přišel také k nám. Nejprve se strojily stromky v domácnostech šlechticů, až koncem 19. století se strojí stromky také v rolnických a dělnických rodinách. V těch nejchudších je zapichovali do hliněné podlahy. Anebo je dokonce neměli vůbec.

„U chudobných lidí se za starších časů vánoční stromek nestrojil, nebylo na to peněz a lidé byli rádi, že si mohli uchystat trochu lepšího jídla a odpočinout si po práci, popovídat si, ale hlavně zajít do kostela,“ píše Miriam Prokešová.

Pokud už však domácnost stromek měla, zdobila jej tím, co bylo po ruce. Postříbřenými ořechy, jablky a papírovými řetězy. „Vánoční stromek pak lidé přirovnávali k rajskému stromu, ze kterého lidé v ráji nesměli nic jíst, nebo jej přirovnávali ke Kristovu narození,“ vysvětluje historik Jaromír Polášek.

Vánoční strom však symbolizuje ještě něco. Třeba měšťanstvo v malém rodinném kruhu a uzavřené místnosti společně rozsvěcelo svíčky na stromku, což mělo vyjadřovat intimitu a uzavřenost rodinného života.

Kapr s bramborovým salátem je novou tradicí

O největším rodinném svátku, Štědrém dnu, se dodržoval celodenní půst. Rodiče tak dětem slibovali, že uvidí zlaté prasátko, tele, kohouta nebo třeba beránka. „Obvyklým postním jídlem v koloniích okolo Slezské Ostravy pak byla krupicová kaše nebo nemaštěná mučnica,“ popisuje Prokešová.

A co se po celý den jedlo a pilo? Tak kupříkladu na počátku 20. století se ve Svinově místo ranní kávy pila jen voda a jedl se chléb a místo oběda měli lidé třeba koláč. „Štědrovečerní večeře pak měla svůj tradiční postup a jídelníček, vždy dodržovaný a lišící se jen podle toho, odkud rodina pocházela. Večeře u prostřeného stolu se zapálenými svícemi začínala v mnoha domácnostech, když se začalo stmívat a na nebi se ukázala večernice. Poté se přeříkala modlitba a večeřelo se,“ upřesňuje Prokešová.

Dnes se na Štědrý den večeří hlavně smažený kapr s bramborovým salátem. Nebylo tak tomu ale vždy, jedná se vlastně o docela novou tradici. V minulosti se ve Slezské Ostravě jedla hrachová polévka, zelí s máslem, leckde si pak pochutnávali na rybích hlavách se sladkou omáčkou z povidel a perníku.

Mimo to se ale na stolech v kraji objevovala polévka houbová nebo rybí či ščedra mačka ze smažené zeleniny, povidel, ořechů, mandlí, rozinek, perníku a koření.

Dárky? Většinou různé druhy sušeného ovoce

Dárky si v minulosti dávali už pohané, když oslavovali zimní slunovrat. „Navzájem se obdarovávali přátelé a známí, většinou to byly voskové svíce, hliněné sošky, později i žertovná zveršovaná přání, jakýsi předobraz našich vánočních a novoročních pozdravů,“ prozradil Polášek.

Obdarovávalo se také v období adventních a novoročních svátků a vlivem reformace v německých zemích v 16. století si lidé začali dávat dárky v předvečer narození Krista. A stejně jako u vánočního stromu, zvyk odtamtud přešel k nám. „V národnostně smíšených oblastech Čech a Slezska nosil dětem dárky krystyndle nebo krystydle,“ říká etnografka Markéta Palowská z Ostravského muzea.

Nepředstavujte si však, že se lidé obdarovávali drahými dary. „Jedinými vánočními dárky byly často různé druhy sušeného ovoce. Až ve 20. letech 20. století se v hornických rodinách coby dárky objevuje zpravidla oblečení,“ dodává Palowská.

Po štědrovečerní večeři, když si všichni popovídali třeba o tom, co se kdysi stalo v Betlémě, se zpívaly koledy. Ale ne ledajaké. „Místem narození Ježíška nebyla neznámá pohádková země s palmami, pouští a velbloudy, ale kraj valašský,“ popisuje Prokešová.

O půlnoci spěchejte ke studni

Zvyků i pověr, které se vztahují k Vánocům a vůbec celému adventu, je nespočet. Ořechy prý dodávají sílu. Tak se o Štědrém dnu čtyři rozlouskly, aby se mohlo věštit, jaká budou následující roční období. Nebo klasické krájení jablek a hledání hvězdiček z jadřinců. Nebo se dbalo na to, aby byl u stolu nachystán talíř a příbor navíc. Jako vzpomínka na zemřelé.

„A například ve Slezské Ostravě se říkalo, že kdo zajde o štědrovečerní půlnoci do studny pro vodu, promění se mu tato voda ve víno,“ připomíná Prokešová. A konečně hospodáři o Štědrém dnu nezapomínali na stromy a zvířata, která za doprovodu říkanky obdarovávali.




Nejčtenější

K titulu má blíž Kometa. Ve třetím finále těsně porazila Třinec

Hokejisté Brna slaví úvodní gól třetího finále. Zleva Radim Zohorna, Tomáš...

Byli pod tlakem, čelili velkému náporu Třince. Hokejisté Brna ale obstáli a ve třetím finále extraligového play off...

Vítězství od titulu. Kometa potřetí zdolala Třinec a sahá po obhajobě

Hokejisté brněnské Komety slaví úvodní gól čtvrtého finále - zleva Tomáš...

Už jen poslední krok zbývá hokejistům Brna k tomu, aby získali rekordní třináctý mistrovský titul. Ve čtvrtém finále...



Kometa srovnala stav finále, Třinec ve druhém zápase porazila 3:2

Hráči brněnské komety slaví branku ve druhém utkání finále play off proti...

Brněnští hokejisté oplatili Třinci porážku z úvodního utkání a druhý duel extraligového finále ovládli poměrem 3:2. O...

Slavia - Karviná 3:2, mistr se přiblížil Plzni, dva góly dal Stoch

Slávista Miroslav Stoch se raduje z vyrovnávacího gólu proti Karviné.

Slávističtí fotbalisté zmenšili náskok vedoucí Plzně na čtyři body. Na domácím hřišti v 24. kole zdolali Karvinou 3:2,...

Inzultace rozhodčího ukončila basketbalové čtvrtfinále v Opavě

Václav Bujnoch (ve žlutém) z Opavy uniká Darku Čohadarevičovi z Olomoucka.

Druhé utkání čtvrtfinále Národní basketbalové ligy mezi Opavou a Olomouckem muselo být předčasně ukončeno už v osmé...

Další z rubriky

Unikátní výzkum. Psi odhalují rakovinu, nemoc zjistí dříve než přístroje

Německý ovčák Endy pod dohledem Josefa Kani neomylně označuje pozitivní...

Patnáct psů si pravidelným tréninkem v Kopřivnici osvojuje schopnost spolehlivě odhalit rané fáze rakoviny plic a...

Jednašedesátiletý muž zabil v Ostravě dvě ženy, údajně manželku a tchyni

(Ilustrační snímek)

Ostravští kriminalisté vyšetřují dvojnásobnou vraždu. Jednašedesátiletý muž podle nich zabil dvě ženy, které s ním...

Za vraždu bytného dostal muž dvanáct let, soudu stačil na kauzu jeden den

Z vraždy obžalovaný Miroslav Janič (vlevo) je podle svědků pracovitý a manuálně...

Krajský soud v Ostravě poslal na dvanáct let do vězení 61letého Miroslava Janiče, který loni v kolonii finských domků v...

Najdete na iDNES.cz