Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mučnica a krystyndle. Moravskoslezské Vánoce vypadaly kdysi jinak

  8:55aktualizováno  8:55
Vánoční strom zdobený ořechy a jablky nebo jen větev. Koledy, k jídlu třeba mučnica. I tak mohly v minulosti vypadat Vánoce v moravskoslezském regionu. Co se jedlo a jaké zvyky lidé v oblasti současného dodržovali?
ilustrační foto

ilustrační foto | foto: Martin Veselý, MAFRA

Vánoce. Období, kdy se pohanské oslavy zimního slunovratu propojují s církevními svátky připomínajícími narození Ježíše.

„Vánoce byly půvabné nejen pro svůj bílý sněhový oděv, ale také pohodou, klidem a odpočinkem, které s sebou přinášely. Vánoce byly svátky nejen jídla a dárků, ale především náboženských obřadů a duševního rozjímání,“ přibližuje Miriam Prokešová z Ostravské univerzity ve své knize Lidové tradice. Dnešní konzumní pojetí je takovým představám na míle vzdálené. Připomeňte si proto, jak se Vánoce na území současného Moravskoslezského kraje slavily v minulosti...

Vánoční stromek v chudších rodinách nebýval

Zvyk strojit vánoční strom pochází z německých zemí, odkud posléze přišel také k nám. Nejprve se strojily stromky v domácnostech šlechticů, až koncem 19. století se strojí stromky také v rolnických a dělnických rodinách. V těch nejchudších je zapichovali do hliněné podlahy. Anebo je dokonce neměli vůbec.

„U chudobných lidí se za starších časů vánoční stromek nestrojil, nebylo na to peněz a lidé byli rádi, že si mohli uchystat trochu lepšího jídla a odpočinout si po práci, popovídat si, ale hlavně zajít do kostela,“ píše Miriam Prokešová.

Pokud už však domácnost stromek měla, zdobila jej tím, co bylo po ruce. Postříbřenými ořechy, jablky a papírovými řetězy. „Vánoční stromek pak lidé přirovnávali k rajskému stromu, ze kterého lidé v ráji nesměli nic jíst, nebo jej přirovnávali ke Kristovu narození,“ vysvětluje historik Jaromír Polášek.

Vánoční strom však symbolizuje ještě něco. Třeba měšťanstvo v malém rodinném kruhu a uzavřené místnosti společně rozsvěcelo svíčky na stromku, což mělo vyjadřovat intimitu a uzavřenost rodinného života.

Kapr s bramborovým salátem je novou tradicí

O největším rodinném svátku, Štědrém dnu, se dodržoval celodenní půst. Rodiče tak dětem slibovali, že uvidí zlaté prasátko, tele, kohouta nebo třeba beránka. „Obvyklým postním jídlem v koloniích okolo Slezské Ostravy pak byla krupicová kaše nebo nemaštěná mučnica,“ popisuje Prokešová.

A co se po celý den jedlo a pilo? Tak kupříkladu na počátku 20. století se ve Svinově místo ranní kávy pila jen voda a jedl se chléb a místo oběda měli lidé třeba koláč. „Štědrovečerní večeře pak měla svůj tradiční postup a jídelníček, vždy dodržovaný a lišící se jen podle toho, odkud rodina pocházela. Večeře u prostřeného stolu se zapálenými svícemi začínala v mnoha domácnostech, když se začalo stmívat a na nebi se ukázala večernice. Poté se přeříkala modlitba a večeřelo se,“ upřesňuje Prokešová.

Dnes se na Štědrý den večeří hlavně smažený kapr s bramborovým salátem. Nebylo tak tomu ale vždy, jedná se vlastně o docela novou tradici. V minulosti se ve Slezské Ostravě jedla hrachová polévka, zelí s máslem, leckde si pak pochutnávali na rybích hlavách se sladkou omáčkou z povidel a perníku.

Mimo to se ale na stolech v kraji objevovala polévka houbová nebo rybí či ščedra mačka ze smažené zeleniny, povidel, ořechů, mandlí, rozinek, perníku a koření.

Dárky? Většinou různé druhy sušeného ovoce

Dárky si v minulosti dávali už pohané, když oslavovali zimní slunovrat. „Navzájem se obdarovávali přátelé a známí, většinou to byly voskové svíce, hliněné sošky, později i žertovná zveršovaná přání, jakýsi předobraz našich vánočních a novoročních pozdravů,“ prozradil Polášek.

Obdarovávalo se také v období adventních a novoročních svátků a vlivem reformace v německých zemích v 16. století si lidé začali dávat dárky v předvečer narození Krista. A stejně jako u vánočního stromu, zvyk odtamtud přešel k nám. „V národnostně smíšených oblastech Čech a Slezska nosil dětem dárky krystyndle nebo krystydle,“ říká etnografka Markéta Palowská z Ostravského muzea.

Nepředstavujte si však, že se lidé obdarovávali drahými dary. „Jedinými vánočními dárky byly často různé druhy sušeného ovoce. Až ve 20. letech 20. století se v hornických rodinách coby dárky objevuje zpravidla oblečení,“ dodává Palowská.

Po štědrovečerní večeři, když si všichni popovídali třeba o tom, co se kdysi stalo v Betlémě, se zpívaly koledy. Ale ne ledajaké. „Místem narození Ježíška nebyla neznámá pohádková země s palmami, pouští a velbloudy, ale kraj valašský,“ popisuje Prokešová.

O půlnoci spěchejte ke studni

Zvyků i pověr, které se vztahují k Vánocům a vůbec celému adventu, je nespočet. Ořechy prý dodávají sílu. Tak se o Štědrém dnu čtyři rozlouskly, aby se mohlo věštit, jaká budou následující roční období. Nebo klasické krájení jablek a hledání hvězdiček z jadřinců. Nebo se dbalo na to, aby byl u stolu nachystán talíř a příbor navíc. Jako vzpomínka na zemřelé.

„A například ve Slezské Ostravě se říkalo, že kdo zajde o štědrovečerní půlnoci do studny pro vodu, promění se mu tato voda ve víno,“ připomíná Prokešová. A konečně hospodáři o Štědrém dnu nezapomínali na stromy a zvířata, která za doprovodu říkanky obdarovávali.




Nejčtenější

Rozmrzelý Baroš: Nejhorší sezona, řeknu to naplno, jsme prostě v ...

Kapitán Baníku Milan Baroš (v červeném) čelí přesile hráčů Liberce.

Soupeřovi fanoušci ho vřele vítali. „Mílan Baroš,“ skandovali. Ostravský útočník však po utkání 14. kola první ligy v...

Za organizaci homosexuální prostituce mladistvých padlo šest obvinění

Obchodníci s lidmi

Kriminalisté obvinili šest mužů, kteří podle nich na několika místech v ČR, zejména v Praze a na Ostravsku,...



Nejhorší byly obrovské vlny, říká dobrodruh, který sjel Dunaj na kajaku

Zdeněk Lyčka po Dunaji uplaval 2 800 kilometrů.

Dobrodruh Zdeněk Lyčka z Frýdku-Místku mnohokrát ve Švédsku zvládl devadesátikilometrový Vasův běh na lyžích a má za...

Zpěvák a student Dan Bárta získal univerzitní cenu za výzkum vážek

Dan Bárta při přebírání ocenění Ostravské univerzity za výzkum vážek. (14....

Pět cen, z toho dvě akademikům a tři studentům, udělil rektor Ostravské univerzity Jan Lata na výroční akci školy,...

Ostravské stopy: V hospodě seděly živly a páchla řeka, vzpomíná hudebník

Ostravský rodák Martin Jarošek vystudoval na konzervatoři dirigentství a...

Hudebník Martin Jarošek sice vystudoval ostravskou konzervatoř, ale místo aby komponoval nebo dirigoval, vrhl se do...



Další z rubriky

Firmy staví v Ostravě dvě velká nákupní centra. Jedno spojí s hypermarketem

Společnost Reflecta Development zahajuje v Ostravě-Plesné výstavbu komplexního...

Jen jediné klasické obchodní centrum se příští rok dokončí v Česku, a to v Ostravě-Plesné. Je to dlouho plánovaný a...

Muži od sporáku chytila košile, těžce popálený letěl do nemocnice

Vrtulník Letecké záchranné služby v Ostravě.

Chtěl si ohřát jídlo, ale od sporáku mu vzplanula košile a následně se osmašedesátiletý muž popálil na horní polovině...

Po Odře lodě do Polska hned tak nevyplují, vznikne jen suchý poldr

Budou po Česku plout nákladní lodě jako například na průplavu Rýn - Mohan -...

Poláci u Ratiboře postaví jen suchý poldr. Pro hladký průjezd lodí po Odře k Bohumínu by však byla lepší přehrada. Na...

Pravý americký dýňový koláč
Pravý americký dýňový koláč

Vyzkoušejte recept na zaručenou podzimní delikatesu.



Najdete na iDNES.cz