Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mučnica a krystyndle. Moravskoslezské Vánoce vypadaly kdysi jinak

  8:55aktualizováno  8:55
Vánoční strom zdobený ořechy a jablky nebo jen větev. Koledy, k jídlu třeba mučnica. I tak mohly v minulosti vypadat Vánoce v moravskoslezském regionu. Co se jedlo a jaké zvyky lidé v oblasti současného dodržovali?
ilustrační foto

ilustrační foto | foto: Martin Veselý, MAFRA

Vánoce. Období, kdy se pohanské oslavy zimního slunovratu propojují s církevními svátky připomínajícími narození Ježíše.

„Vánoce byly půvabné nejen pro svůj bílý sněhový oděv, ale také pohodou, klidem a odpočinkem, které s sebou přinášely. Vánoce byly svátky nejen jídla a dárků, ale především náboženských obřadů a duševního rozjímání,“ přibližuje Miriam Prokešová z Ostravské univerzity ve své knize Lidové tradice. Dnešní konzumní pojetí je takovým představám na míle vzdálené. Připomeňte si proto, jak se Vánoce na území současného Moravskoslezského kraje slavily v minulosti...

Vánoční stromek v chudších rodinách nebýval

Zvyk strojit vánoční strom pochází z německých zemí, odkud posléze přišel také k nám. Nejprve se strojily stromky v domácnostech šlechticů, až koncem 19. století se strojí stromky také v rolnických a dělnických rodinách. V těch nejchudších je zapichovali do hliněné podlahy. Anebo je dokonce neměli vůbec.

„U chudobných lidí se za starších časů vánoční stromek nestrojil, nebylo na to peněz a lidé byli rádi, že si mohli uchystat trochu lepšího jídla a odpočinout si po práci, popovídat si, ale hlavně zajít do kostela,“ píše Miriam Prokešová.

Pokud už však domácnost stromek měla, zdobila jej tím, co bylo po ruce. Postříbřenými ořechy, jablky a papírovými řetězy. „Vánoční stromek pak lidé přirovnávali k rajskému stromu, ze kterého lidé v ráji nesměli nic jíst, nebo jej přirovnávali ke Kristovu narození,“ vysvětluje historik Jaromír Polášek.

Vánoční strom však symbolizuje ještě něco. Třeba měšťanstvo v malém rodinném kruhu a uzavřené místnosti společně rozsvěcelo svíčky na stromku, což mělo vyjadřovat intimitu a uzavřenost rodinného života.

Kapr s bramborovým salátem je novou tradicí

O největším rodinném svátku, Štědrém dnu, se dodržoval celodenní půst. Rodiče tak dětem slibovali, že uvidí zlaté prasátko, tele, kohouta nebo třeba beránka. „Obvyklým postním jídlem v koloniích okolo Slezské Ostravy pak byla krupicová kaše nebo nemaštěná mučnica,“ popisuje Prokešová.

A co se po celý den jedlo a pilo? Tak kupříkladu na počátku 20. století se ve Svinově místo ranní kávy pila jen voda a jedl se chléb a místo oběda měli lidé třeba koláč. „Štědrovečerní večeře pak měla svůj tradiční postup a jídelníček, vždy dodržovaný a lišící se jen podle toho, odkud rodina pocházela. Večeře u prostřeného stolu se zapálenými svícemi začínala v mnoha domácnostech, když se začalo stmívat a na nebi se ukázala večernice. Poté se přeříkala modlitba a večeřelo se,“ upřesňuje Prokešová.

Dnes se na Štědrý den večeří hlavně smažený kapr s bramborovým salátem. Nebylo tak tomu ale vždy, jedná se vlastně o docela novou tradici. V minulosti se ve Slezské Ostravě jedla hrachová polévka, zelí s máslem, leckde si pak pochutnávali na rybích hlavách se sladkou omáčkou z povidel a perníku.

Mimo to se ale na stolech v kraji objevovala polévka houbová nebo rybí či ščedra mačka ze smažené zeleniny, povidel, ořechů, mandlí, rozinek, perníku a koření.

Dárky? Většinou různé druhy sušeného ovoce

Dárky si v minulosti dávali už pohané, když oslavovali zimní slunovrat. „Navzájem se obdarovávali přátelé a známí, většinou to byly voskové svíce, hliněné sošky, později i žertovná zveršovaná přání, jakýsi předobraz našich vánočních a novoročních pozdravů,“ prozradil Polášek.

Obdarovávalo se také v období adventních a novoročních svátků a vlivem reformace v německých zemích v 16. století si lidé začali dávat dárky v předvečer narození Krista. A stejně jako u vánočního stromu, zvyk odtamtud přešel k nám. „V národnostně smíšených oblastech Čech a Slezska nosil dětem dárky krystyndle nebo krystydle,“ říká etnografka Markéta Palowská z Ostravského muzea.

Nepředstavujte si však, že se lidé obdarovávali drahými dary. „Jedinými vánočními dárky byly často různé druhy sušeného ovoce. Až ve 20. letech 20. století se v hornických rodinách coby dárky objevuje zpravidla oblečení,“ dodává Palowská.

Po štědrovečerní večeři, když si všichni popovídali třeba o tom, co se kdysi stalo v Betlémě, se zpívaly koledy. Ale ne ledajaké. „Místem narození Ježíška nebyla neznámá pohádková země s palmami, pouští a velbloudy, ale kraj valašský,“ popisuje Prokešová.

O půlnoci spěchejte ke studni

Zvyků i pověr, které se vztahují k Vánocům a vůbec celému adventu, je nespočet. Ořechy prý dodávají sílu. Tak se o Štědrém dnu čtyři rozlouskly, aby se mohlo věštit, jaká budou následující roční období. Nebo klasické krájení jablek a hledání hvězdiček z jadřinců. Nebo se dbalo na to, aby byl u stolu nachystán talíř a příbor navíc. Jako vzpomínka na zemřelé.

„A například ve Slezské Ostravě se říkalo, že kdo zajde o štědrovečerní půlnoci do studny pro vodu, promění se mu tato voda ve víno,“ připomíná Prokešová. A konečně hospodáři o Štědrém dnu nezapomínali na stromy a zvířata, která za doprovodu říkanky obdarovávali.




Nejčtenější

Kdosi sestřelil dron, se kterým majitel létal nad loukou

Dron sestřelený ve Štramberku ze vzduchu.

Kopřivničtí policisté pátrají po neznámém pachateli, který v neděli odpoledne sestřelil ze vzduchu dron...

Vrchní soud snížil trest falešnému šlechtici. Lidi připravil o 90 milionů

Karel Šimko před vyhlášením rozsudku Krajského soudu v Ostravě. (4. března 2015)

Olomoucký vrchní soud snížil o rok trest Karlu Šimkovi z Frýdku-Místku za rozsáhlé podvody. Muž tvrdil, že je šlechtic...



Plzeň otočila duel se třetími Vítkovicemi a vede extraligu o 11 bodů

Momentka ze zápasu Plzeň - Vítkovice

Plzeňští hokejisté shlížejí na extraligovou konkurenci z patra. V předehrávce 49. kola si doma poradili s Vítkovicemi...

Záchranáři dvě hodiny bojovali o život zaklíněného řidiče, marně

Ilustrační snímek

Devětačtyřicetiletý muž nepřežil havárii v Rychvaldu na Karvinsku. S automobilem narazil do betonového mostku a...

Liberec hrál v LM s Växjö nerozhodně, Třinec prohrál ve Finsku 2:4

Liberecký útočník Martin Bakoš (vlevo) se snaží překonat Viktora Andréna v...

Úvodní semifinálové duely hokejové Ligy mistrů českým celkům úplně nevyšly. Liberec hrál se silným švédským Växjö...

Další z rubriky

Ostravské stopy: Ostravu nešlo opustit, chyběla by mi, vyznává se Jičínský

Luděk Jičínský je nejen majitelem ostravského knihkupectví Artforum. Před...

K centru Ostravy už léta patří knihkupectví Artforum. Tam je možné potkat majitele Luďka Jičínského, který se za pultem...

Tisíce lidí nevědí, že jejich zdravotní kartu po lékařích převzal úřad

(Ilustrační snímek)

Hromadné zavírání ordinací kvůli e-receptům se nekoná. Přesto si tisíce lidí musí najít nového lékaře a nevědí, že...

V Karviné mají problémy s hlučnými kuřáky. Volají po úpravě zákona

(Ilustrační snímek)

V Karviné je to klub Alabama, v Novém Jičíně zase prostor před restaurací Máj. To jsou místa, kam strážníci kvůli hluku...

Najdete na iDNES.cz