„Je nutné zpřísnit opatření proti šíření koronaviru, protože už jsme ve druhé vlně epidemie,“ řekl například primář infekčního oddělení v Havířově Ivo Mifek s tím, že pacientů v nemocnicích opět přibývá. Jen na jeho oddělení leželo ve středu dopoledne devět lidí s onemocněním covid-19 a v dalších nemocnicích regionu téměř pět desítek nakažených.
„Nejčastěji pečujeme o lidi ve věku nad 65 let. Většina potřebuje kyslíkovou terapii. Mají covidový zápal plic, což je pro organismus velmi zatěžující, zejména pro starší a chronicky nemocné, jako jsou kardiaci, diabetici či onkologičtí pacienti. Když se jejich stav zhorší, překládáme je na covidovou jednotku intenzivní péče nebo na ARO. Ale několik pacientů zemřelo i na našem oddělení,“ dodal primář Mifek.
Podle ostravských hygieniků letos nový koronavirus SARS-CoV-2 jednoznačně dominuje mezi infekčními nemocemi v kraji.
„Od začátku roku do 23. září evidujeme v naší databázi 6 306 pacientů s různými nakažlivými nemocemi s výjimkou covidu-19 a chřipky. Z toho 30 lidí zemřelo, většina na septikémii, tedy sepsi a otravu krve způsobenou rozšířením bakterií do celého organismu. Ale koronavirem se od března do stejného data prokazatelně nakazilo ještě více lidí: 6 831. A vyšší byl také počet úmrtí, a to 93,“ uvedl mluvčí krajské hygienické stanice v Ostravě Aleš Kotrla.
Na chřipku se umíralo znatelně méně
Ale protože v kraji denně přibývá okolo sta i více nově pozitivně testovaných, do 1. října vzrostl počet nakažených na téměř 8 600 lidí, z toho se 5 765 uzdravilo a 104 zemřelo.
Kritici protiepidemických opatření často argumentují tím, že na chřipku umírá mnohem více lidí. Statistiky hygieniků však ukazují opak. Loni zemřelo v kraji na chřipku 18 lidí, letos evidují hygienici do února, kdy epidemie chřipky vrcholila, „jen“ čtyři úmrtí. „V nemocnicích leželo ve vážném stavu celkem 49 pacientů s chřipkou,“ připomněl Kotrla.
Kvůli koronaviru už přitom skončilo na infekčních odděleních do 23. září téměř 200 lidí a v péči dalších zdravotnických a jiných zařízení okolo 250 nakažených. A počet hospitalizovaných dál roste. Ve středu večer jich bylo v kraji okolo sedmi desítek, část z nich na dýchacích přístrojích.
I neštovic a infekčních průjmů je méně než koronaviru
Dříve patřily k nejčetnějším infekcím nakažlivá střevní průjmová onemocnění, způsobená například bakterií typu Campylobacter, Salmonella či Yersinia, a plané neštovice.
Tyto infekce ani letos nezmizely, ale je jich méně. Zčásti i proto, že při jarní epidemii koronaviru lidé méně navštěvovali lékaře, což může teoreticky platit také o pacientech s nakažlivými nemocemi.
Například infekční průjmy postihly od začátku roku 3 008 obyvatel Moravskoslezského kraje, z toho salmonelózy 817, což je podle epidemiologů méně než loni.
Pacientů s planými neštovicemi, především dětí, evidují hygienici letos 1 724, z toho pět s komplikacemi.
Smrtnost? Také vévodí koronavirus
Z dostupných údajů tedy plyne, že koronavirus v kraji tak v absolutních číslech už překonal součet všech ostatních infekcí kromě chřipky. Počet nakažených chřikou ale nikdo nezná, vychází se vždy jen z odhadů.
V únoru při vrcholu epidemie uváděli regionální hygienici zhruba 2 200 akutních respiračních onemocnění na sto tisíc obyvatel. V Moravskoslezském kraji to znamenalo, že v daném týdnu mohlo být nachlazených okolo 23 tisíc lidí, z toho až polovina mohla být nakažená virem chřipky.
„Statistiky hygieniků nemusí být z řady důvodů zcela přesné, ale srovnání globálních údajů potvrzuje, že zatímco na sezonní chřipku umírá 0,1 procenta lidí, smrtnost na covid-19 se pohybuje okolo jednoho procenta. Pokud by se tedy koronavirem nakazilo tolik lidí jako chřipkou, situace by byla mnohem horší,“ uvedl Petr Kümpel, primář infekčního oddělení Slezské nemocnice v Opavě, které už také plní pacienti s koronavirem. „I proto jsem pro přijetí takových opatření, která zpomalí šíření viru,“ dodal.
