Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Moravskoslezský kraj má málo elektřiny, pomoci má pět miliard

  7:03aktualizováno  7:03
V Moravskoslezském kraji je nedostatek elektrického proudu. V některých částech regionu tak dnes s trochou nadsázky nelze otevřít ani novou mandlovnu. Elektřina chybí kvůli rychlému růstu místních firem, některé už kvůli tomu musely přehodnotit své rozvojové plány.
V Moravskoslezském kraji je nedostatek elektrického proudu. Ilustrační foto

V Moravskoslezském kraji je nedostatek elektrického proudu. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Bez podstatného navýšení dodávek elektrického proudu do regionu nepůjde spustit například plánovaný superpočítač v areálu Vysoké školy báňské nebo se nemohou rozrůstat firmy v průmyslové zóně v Hrabové.

"Nedostatek elektrické energie pociťujeme například v Porubě, kde na její větší přísun čeká například areál Vysoké školy báňské nebo fakultní nemocnice. Kvůli nedostatku elektrické energie v současnosti prakticky nemohou přicházet noví investoři do průmyslové zóny v Hrabové," popsal největší problémy v Ostravě primátor Petr Kajnar.

Problémy s nedostatkem elektrického proudu potvrzuje i rektor Vysoké školy báňské Ivo Vondrák. Pokud by se situace nedostatkem elektrického proudu v kraji nezlepšila, mohl by dokonce padnout i jeden z nejzajímavějších vědeckých projektů v kraji, stavba a zprovoznění superpočítače.

"Na navýšení dodávek elektrického proudu je spuštění superpočítače skutečně závislé, ale nemáme obavy, že by se tak nestalo," vysvětluje rektor. "Máme závazné přísliby společnosti ČEZ Distribuce, že dostatek elektrického proudu bude. Superpočítač navíc nebude najíždět celý hned v roce 2012, ale postupně, v plném provozu by měl být v roce 2015," dodal Vondrák.

"Mělo by se uvažovat o atomové elektrárně"

Problémy s nedostatkem elektrické energie sledují pozorně i členové krajské hospodářské komory. "Ten problém je dlouhodobý, na Ostravsku scházelo okolo 800 megawatt výkonu," říká předseda představenstva krajské hospodářské komory Pavel Bartoš.

"Částečně nám pomohla krize, po ní se ty požadavky snížily zhruba na 500 megawatt, to je ale stále ještě hodně. V kraji evidujeme stovky žadatelů, kteří chtějí připojit svá zařízení, ale musejí počkat na dobu, kdy to bude možné. Jistý problém je i v tom, že se do kraje většina proudu dovádí z velké dálky, což není právě ekologické. Také z toho důvodu by se mělo uvažovat o výstavbě atomové elektrárny v Blahutovicích," dodal Bartoš.

Do vylepšení dodávek elektrického proudu chce společnost ČEPS, která je zodpovědná za vedení vysokého napětí z elektráren k transformačním stanicím, investovat v příštích letech téměř pět miliard korun. Za ty postaví transformovny i nové vedení.

Nejpalčivější problémy s nedostatkem elektrického proudu by měla do dvou let vyřešit výstavba nové transformátorovny v Kletné nedaleko Hladkých Životic, která by měla do kraje přinést stovky megawatt.

ČEPS v kraji investuje 4,7 miliardy

"Možné problémy s nedostatkem elektrického proudu v Moravskoslezském kraji se snažíme řešit již od roku 2007, první viditelné kroky pak přišly v roce 2009, kdy jsme posílili transformátorovnu v Lískovci a letos, kdy jsme zahájili výstavbu stejného zařízení v Kletné," přiblížil poměry v regionu člen představenstva ČEPS Milan Kovařík s tím, že do roku 2018 by chtěla společnost do vylepšení rozvodné sítě v kraji investovat 4,7 miliardy korun.

"821 milionů korun půjde do výstavby transformovny v Kletné. Umožní další rozvoj průmyslu a celkový růst nejen Moravskoslezského kraje, ale v celkovém důsledku bude mít značný vliv i na průmyslový rozvoj v rámci celé republiky a také energeticky propojené Evropy," dodal Milan Kovařík.

Ne vše ale zatím jde, jak by mělo, ČEPS v současnosti bojuje s problémy při výstavbě vedení velmi vysokého napětí přes Bruntálsko, které by mělo zajistit bezpečný provoz kletenské transformovny.

"Toto vedení potřebujeme kvůli zdvojení, abychom měli zálohu pro případ, že by byly problémy se současným vedením vysokého napětí, které vede právě kolem Kletné," vysvětluje Milan Kovařík. Kvůli odporu obyvatel některých obcí ale musela společnost volit podstatně delší trasu, než původně plánovala, což se odrazilo i na délce schvalovacích řízení.

"Stavba nového vedení o délce zhruba 80 kilometrů mezi transformovnami Horní Životice a Krasíkov, která je důležitá pro spolehlivý provoz nové transformovny Kletné a potrvá až do roku 2014, si vyžádá investice zhruba 1,2 miliardy korun," vysvětlil ředitel sekce Realizace akcí společnosti ČEPS Miroslav Prokeš s tím, že do roku 2018 by měl být zvýšen rezervovaný příkon v Moravskoslezském kraji o dalších 1000 MVA.

Současně s výstavbou transformovny v Kletné by totiž měla proběhnout rekonstrukce stejného zařízení v Horních Životicích za 365 milionů korun, do roku 2015 chce ČEPS modernizovat a posílit i stejné zařízení v Lískovci a do roku 2018 by měla v Dětmarovicích vyrůst další nová transformovna, která by měla nahradit tamní černouhelnou elektrárnu v okamžiku, kdy ji společnost ČEZ přestane využívat. Dalších 800 milionů korun pak chce ČEPS investovat do výměny jednotlivých traf.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Václav Vachta, šéf sítě zdravotnických zařízení EUC.
Největší síť poliklinik EUC nakupuje v Ostravě. Letos utrží 2,5 miliardy

Jeden z největších soukromých hráčů ve zdravotnickém byznysu, skupina EUC, přikupuje devatenáctou polikliniku. Cenu za ostravské zařízení Mephacentrum...  celý článek

Útok (ilustrační foto)
Vražda v kolonii. Muž v Doubravě pobodal svého domácího

Šedesátiletý muž po hádce pobodal majitele finského domku v kolonii v Doubravě. Ten po ataku zemřel. Útočník z místa odjel v poutech, hrozí mu až osmnáct let...  celý článek

Colours of Ostrava 2014: Chinaski
Ostravské stopy: Buty a Citron jsou mé srdcové kapely, říká Malátný

Kapela Chinaski si vybrala k zahájení svého nového turné Ostravu. V úterý 24. října tak bude mít v Ostravar Aréně premiéru největší pódium, jaké lze v českých...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.