Moravskoslezský kraj se vylidňuje. Rodí se v něm méně lidí, než umírá, pryč se stěhuje více obyvatel, než kolik jich zamířilo do něj. Vyplývá to z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ).
„Za uplynulých deset let se v kraji narodilo o 5 895 lidí méně, než kolik ve stejné době zemřelo,“ řekl ředitel Krajské správy ČSÚ v Ostravě Jaromír Kartous. „Co je ale ještě více varující, že stěhováním klesl za stejnou dobu počet obyvatel o více než 21 tisíc osob, což v mezikrajském srovnání nemá obdoby.“
Jak se lidé stěhovaliCelkem 242 773 lidí Z kraje odešlo (v ČR) Do kraje přišlo (z ČR) Rozdíl Ze zahraničí přišlo Do zahraničí odešlo Rozdíl Rozdíl celkem |
Statistici rozdělili stěhující se lidi do několika skupin. Celkem se v uplynulých deseti letech stěhovalo 242 773 lidí, ve valné většině v rámci kraje. Mimo kraj, v rámci České republiky, zamířilo 59 938 lidí, což je číslo srovnatelné s počtem obyvatel Frýdku-Místku. Do kraje se ve stejném období přistěhovalo z jiných regionů 30 283 lidí. Rozdíl činí oněch více než 21 tisíc osob, o které region přišel.
Lákají i Olomoucký a Jihomoravský kraj
„Nejčastěji se lidé stěhovali do Prahy, kam zamířila téměř čtvrtina z nich, dále pak do Středočeského, Jihomoravského a Olomouckého kraje,“ vysvětluje zaměstnanec statistického úřadu Jan Halva. „Velké procento obyvatel mířících do Olomouckého kraje, konkrétně 15,81 procenta, je dáno sousedstvím tohoto kraje. Hodně se tam stěhovali lidé z Bruntálska a podobně.“
Prahu si coby své nové bydliště vybralo mezi lety 2005-2014 více než 14 tisíc lidí. Více než třetinu tvořili obyvatelé Ostravy. Těch se do Prahy odstěhovalo 5 415.
Ani statistici nevědí vše V seznamu nejčastějších míst, kam se lidé stěhují, figurují hlavně velká krajská města: Praha, Brno, Olomouc, Plzeň. Ale hodně lidí se stěhovalo například do Kolína, více než tři stovky převedly své bydliště do středočeských Milovic.
Na Kolínsko láká tamní automobilka
„Proč tomu tak je, nedokážeme coby statistici říct, důvody stěhování už nezjišťujeme. Kdysi jsme to dělali, ale ne každý to vyplnil,“ vysvětluje Jan Halva.
„Podle míst ale aspoň můžeme usuzovat, jaké důvody to byly. U Kolína můžeme předpokládat, že hodně lidí přilákala tamní automobilka, u Milovic zase může hrát roli, že jde o místo v přírodě, bývalý vojenský prostor, kde je skvělé dopravní spojení s Prahou. Ale to je skutečně jen náš odhad, žádná statistická zjištění pro to nehovoří.“
Pro fakt, že například do Kolína přilákala 461 obyvatel kraje právě tamní automobilka, hovoří například statistika, že se do středočeského města přestěhovalo 180 obyvatel Karvinska, tedy okresu s vysokou nezaměstnaností.
Kolik lidí se přestěhovalo do zahraničí? Těžko říct
Svůj vliv na to, kam se lidé stěhovali, má podle statistiků i věk. „Mladší lidé se stěhovali hlavně do Prahy a do Středočeského kraje, starší lidé nad čtyřicet let věku volili například jižní Moravu.
Z toho můžeme usuzovat, že mladší lidé mířili hlavně za prací a za vzděláním, starší se mohli stěhovat i z jiných důvodů,“ vysvětlil Jaromír Kartous.
Statistici také vědí, kolik lidí se do Moravskoslezského kraje přistěhovalo ze zahraničí. Oficiálně jde o 20 758 lidí. „Jde ale jen o ty, kteří se oficiálně přihlásí na adresy v kraji. K jiným se dostat nedovedeme,“ vysvětluje Jan Halva. „Ještě složitější to je se stěhováním do zahraničí. Pokud někdo žije například ve Velké Británii, ale nechá si trvalé bydliště zde, nemáme šanci to zjistit.“
