Jedinečnou možnost nahlédnout do života před druhou světovou válkou prostřednictvím předmětů běžné denní potřeby umožní návštěvníkům nová výstava v příborské pobočce Muzea Novojičínska. V ní je nyní k vidění „poklad“, který po několik desetiletí skrýval jeden z místních domů. Jde o zboží, které obchodník Adolf Sasín ukryl v roce 1938, aby svůj majetek chránil před nacisty.
Hromady rýžáků, valch, stovky špulek nití, knoflíky, které lidé znají z oděvů svých dědečků a babiček, spousta dalšího zboží. Vše ve velkém množství, často ještě naskládáno v krabicích, někde s původními cenovkami. Tak vypadá jedna z místností, ve které se nová výstava v Příboře nachází.
„Snažili jsme se, aby na návštěvníky dýchlo to množství předmětů, zároveň aby expozice připomínala půdu či sklep, kde bylo zboží ukryto,“ přibližuje Monika Chromečková z příborského muzea. Všechny vystavené exponáty byly po mnoho desetiletí skryty v Příboře v domě číslo popisné 16, kde měl kdysi svůj obchod Adolf Sasín.
„Když přišel rok 1938 a Příbor obsadili Němci, měl pan Sasín obavy, že o svůj majetek přijde, že mu jej nacisté zabaví, proto se rozhodl velkou část svého zboží schovat. Předměty ukryl jak ve sklepě, tak na půdě svého domu,“ informovala Chromečková.
Za druhé světové války byl Adolf Sasín přinucen svůj obchod předat Němci Hermannu Schefterovi ze Zábřehu, který jej provozoval do roku 1945. Po válce Sasín svou živnost obnovil, avšak jen na krátkou dobu. V roce 1948 své zboží po nástupu komunistů k moci opět ukryl. „Z jakých důvodů to tehdy bylo, netušíme, zřejmě opět z obavy, že o něj přijde,“ doplnila Chromečková.
O ukrytých předmětech jeho rodina věděla a nedotčeny zůstaly i po Sasínově smrti v šedesátých letech. „Až po revoluci v roce 1989 se rozhodli podívat, co vše se vlastně v jejich domě skrývá. V roce 2014 se pak celý soubor stal majetkem našeho muzea,“ popsala Monika Chromečková další osud příborského „pokladu“.
„Pokladem se to ale dá nazvat jen v uvozovkách. Pokud budeme mluvit o hodnotě jednotlivých věcí, jako jsou například spousty originálně zabalených nití, nebude tak vysoká jako kulturní hodnota, kterou má pro muzeum celý komplex těchto věcí,“ objasnila.
Už jste viděli lopatičky na ušní maz?
Ve dvou výstavních sálech nyní příborská pobočka Muzea Novojičínska ukazuje, co všechno získaná akvizice čítá. „Je toho hodně, protože pan Sasín měl obchod s galanterií, pleteným zbožím a takzvaným krátkým zbožím. Dnes bychom to označili jako sortiment pro železářství, různé úchytky, panty, háčky a podobně. Je tady například i papírenské zboží. Takže škála předmětů je velmi pestrá a navíc jsou velmi dobře zachovalé,“ přibližuje Chromečková.
Některé zboží už většina návštěvníků nepozná, protože se už dávno nepoužívá, což jsou například prášek na čištění zubů nebo lopatičky na vytahování ušního mazu.
„Další zboží se ale nemění a my počítáme, že s některými věcmi se dokážou návštěvníci identifikovat. Lidé se tak prostřednictvím těch předmětů a svých vzpomínek vracejí zpět v čase,“ popsala kouzlo výstavy Monika Chromečková (další informace o výstavě zde).
