Zánovní ostravskou část dálnice D1 trápí řada neduhů, což se projevilo například zvlněním vozovky.

Zánovní ostravskou část dálnice D1 trápí řada neduhů, což se projevilo například zvlněním vozovky. | foto: ČTK

Na zvlněné dálnici v Ostravě se zase kope. Neopravuje se, berou vzorky

  • 2
Je hrbolatá kvůli strusce, která bobtná. To ale není jediná vada, která nutí řidiče na D1 v Ostravě ubírat plyn. Před dvěma lety měly skončit opravy nejvíc zvlněného úseku, jenže ani nezačaly. Kdy se tak stane, to nikdo neví. Zatím si stát objednal další průzkumné sondy.

Boj o vadnou ostravskou část dálnice D1 (při stavbě se jmenovala D47) mezi státem a stavební firmou Eurovia pokračuje. Pocítí to teď opět hlavně řidiči. Kromě hrbolů a dopravních značek, které jim přikazují snížit rychlost, na ně totiž čeká další nástraha.

O víkendu se v Ostravě-Třebovicích objevila těžká technika a stavební uzávěra v jednom ze dvou pruhů směrem na Bohumín.

Kdo ale doufá, že konečně začaly opravy, na kterých se stát a stavbaři dohodli už před dvěma lety, ten se plete. Jak zjistila MF DNES, jde jen o další průzkumné sondy.

"Mohu potvrdit, že v těchto dnech probíhají v Ostravě další kontrolní sondy, které by měly pomoci odhalit příčinu bobtnání dálnice. Na výsledky si ale budeme muset několik týdnů počkat," řekla mluvčí Eurovie Iveta Štočková.

Firma sice uvedený úsek dálnice stavěla, ale u kopání je tentokrát jen přizvaným hostem. Kontrolu podloží totiž nařídilo v zájmu státu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

"Nařídili jsme kopané sondy za účasti zhotovitelů. Účelem je získat další podklady pro arbitrážní řízení u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře," potvrdil mluvčí ŘSD Jan Studecký.

Práce omezující dopravu potrvají podle něj v závislosti na počasí asi do 1. června. Pak budou následovat laboratorní zkoušky získaných vzorků použitého materiálu.

Kvalitní dálnice? Tak za třicet let

Stát se totiž hádá s firmou o to, kdo zavinil, že ostravská dálnice je závadná (kontroloři napočítali na cestě i mostech kolem tisíce závad), a hlavně o to, kdo zaplatí jejich odstranění. Starší vrtané sondy naznačily, že pod dálnicí může chybět jedna konstrukční vrstva.

Například bývalý ministr dopravy Zdeněk Žák, a nebyl jediný, proto dospěl k radikálnímu názoru.

"Svolali jsme experty, které znám, a všichni se shodují, že řešení je jediné. Dálnici zbourat a postavit znovu," prohlásil Žák. Podle jiných odborníků to není možné a pochopitelně se tomu brání i Eurovia, kterou by to zruinovalo. "Podloží jednoznačně obsahuje všechny vrstvy, které má mít. To jsme prokázali již loni na podzim," řekla její mluvčí Štočková.

Jasnou odpověď by ale měly přinést právě až kopané sondy. "Projekt kopaných sond má v kompetenci ŘSD. My každopádně vítáme, že nás tentokrát přizvalo. Po celou dobu totiž říkáme, že máme zájem s investorem komunikovat a najít vhodný způsob takových oprav dálnice, aby ji řidiči mohli plně využívat," dodala.

Část vad už firma opravila. Jak velkou, na to konkrétně neodpověděla Eurovia ani ŘSD. Jasné není zatím ani to, kdy mohou začít definitivní opravy a kdy se řidiči dočkají toho, že dálnice bude bez závad.

Dálniční vrty z roku 2011

Kdyby zůstala šéfkou kontroly na ŘSD Miloslava Pošvářová, známá jako nekompromisní kritička fušerských staveb, řidiči by měli šanci, že se i v Ostravě dočkají kvalitní dálnice. Pošvářová ten čas ale odhaduje na třicet let. Tak dlouho budou podle ní nutné opravy.

"Stát vymáhá za stavbu D47 škodu ve výši tří miliard korun. Firmy použily nekvalitní materiál. Například ten v tělese násypu bobtná a pak se rozpadá. Ten proces nelze zastavit. Potrvá desítky let. Ale taky není možné dálnici zavřít a stavět její část znovu," vysvětluje Pošvářová.

Když chystala strategii žaloby, jejím cílem bylo přinutit Eurovii, aby musela třicet let zdarma opravovat povrch dálnice tam, kde zvlnění překročí únosnou mez. Tomu však podle ní zabránil lobbing stavařů.

"V lednu jsme měli začít dělat 23 sond do hloubky šestnácti metrů v nejhorších úsecích. Vysoutěžili jsme je za 700 tisíc korun. Těsně předtím mě ale odvolali a tendr zrušili. Pak se nedělo nic. A teď chtějí získat důkazy jen ze sedmi sond do hloubky dvou metrů a v jiných místech. Co asi tak zjistí?" ptá se.