Pomohou mu v tom odborníci z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity, kde funguje specializované Centrum pro výzkum vzdělávání v přírodovědných oborech a talentmanagement (CVVPT). Právě na nadané z přírodovědných oborů kraj cílí.
Například středoškolačka z Frýdecko-Místecka se při studiu podílí na práci výzkumného týmu, který se zabývá nanotechnologiemi. Mladým vědcům je přitom téměř rovnocenným partnerem. Gymnazista z Nového Jičína se zabývá vlastním projektem elektrobruslí, škola mu na to dává dostatek času, ostatní předměty i přesto hravě stíhá. To jsou první z vlaštovek v kraji, které umožňují nadaným dětem rozvíjet svůj talent v daleko větší míře, než by se jim dostalo při běžném středoškolském studiu.
Za oběma případy stojí práce Centra pro výzkum vzdělávání v přírodovědných oborech a talentmanagement z Ostravské univerzity, které se prací s talentovanými dlouhodobě zabývá. A právě ono navrhlo kraji, aby se nadaným dětem začalo věnovat systémově.
Pilotní projekt rozjelo letos na základních školách v Novém Jičíně, na kterých už nyní díky akreditovanému kurzu CVVPT fungují takzvaní koordinátoři péče o nadané.
„Na každé škole jsou nyní jeden nebo dva učitelé, kteří vědí, jaké jsou projevy nadaných dětí, jak je můžou ve většinovém žákovském kolektivu odhalit a jak s nimi mají dále pracovat,“ objasnila vedoucí CVVPT Jana Škrabánková.
„Protože v Novém Jičíně se náš kurz osvědčil, nabídli jsme za podpory rektora Ostravské univerzity podobný kurz kraji,“ pokračovala Škrabánková. Náměstku hejtmana pro oblast školství Stanislavu Folwarcznému se nápad líbil a následně krajské zastupitelstvo schválilo podporu projektu.
„Na listopad je naplánována velká konference, pořádaná krajem ve spolupráci s naší fakultou, kam budou pozváni ředitelé vybraných krajem zřizovaných středních škol. Ti si po vzoru pilotního Nového Jičína s sebou přivedou vytipované učitele, kteří budou posléze na jejich škole zastávat pozici školního koordinátora péče o nadané,“ uvedla Škrabánková.
„Inkluze má být i o podpoře nadaných“
„Účastníci kurzu budou schopni nominovat nadané žáky ve třídě, poznat jejich potřeby a specifika, včetně typologie nadaných žáků, a také schopni využívat moderní vzdělávací strategie pro efektivní výuku nadaných,“ nastínil předpokládané výstupy Stanislav Folwarczny.
Projekt ale bude mít i další části. „Plánujeme zapojení nadaných žáků středních škol v kraji do individuálních projektů cílících na rozvoj jejich teoretických a praktických dovedností. Žáci budou pod vedením vysokoškolských lektorů či v rámci týmu pracovat na dílčích výzkumných tématech v oblasti biologie, fyziky, geografie, chemie či informatiky a budou tak vtaženi do prostředí reálného výzkumu,“ přiblížil Folwarczny.
Jedním z důvodů, proč se kraj rozhodl k projektu přistoupit, je skutečnost, že podpora talentovaných dětí je stále na okraji zájmu. „Stát na ně bohužel trochu zapomíná. Například inkluze by neměla být pouze o podpoře žáků s handicapem, ale také o podpoře nadaných. Bohužel současný stav inkluze je pouze o první kategorii,“ podotkl náměstek hejtmana.
„Někdy jsou proti testům nejen žáci, ale i rodiče“Jednou ze škol, která s Centrem pro výzkum vzdělávání v přírodovědných oborech a talentmanagement (CVVPT) již delší dobu spolupracuje, je novojičínské gymnázium. Zástupce ředitele Patrik Kočí popisuje, jak taková práce s nadanými vypadá v praxi. „Nejprve je třeba žáky takzvaně nominovat. Vedoucí centra například pravidelně navštěvuje výuku, sleduje žáky, jak reagují na zadání, jakým způsobem řeší úkoly, jak uvažují. Na základě toho vybere ty, které považuje za nadějné, a dále s nimi komunikuje. Motivuje je zejména k tomu, aby si nechali v pedagogickopsychologické poradně udělat test, který by jejich nadání potvrdil,“ líčí Kočí. Právě potvrzení o talentu je důležitým dokumentem, který pak škole umožňuje další práci se studentem. „Na jeho základě je pak možné pro žáka vytvořit individuální vzdělávací plán, díky kterému se může věnovat tomu, co jej zajímá, a nemusí ztrácet čas dalšími předměty. U těch stačí jednou za čas přezkoušení, které takový student bez problémů zvládá. Legislativa umožňuje i to, aby se nadaný žák podílel na výzkumu v laboratořích na vysoké škole, a to dokonce dva dny z pěti,“ vysvětluje Kočí. Problémem je podle něj skutečnost, že ne všichni žáci si nechají test udělat. „Někdy jsou proti i rodiče, které je těžké přesvědčit, že dítě je výjimečné a že to má smysl,“ říká Kočí. Komplikací je i nedostatečná síť pedagogicko-psychologických poraden. „Kvůli tomu je velmi dlouhá čekací doba, někdy i čtyři měsíce,“ dodává. |
