Slov uznání už slyšela hodně, i ocenění dostala řadu, ale nyní získala titul Žena regionu.
V celonárodní anketě lidé výjimečné ženy sami navrhují a nominovaným do finále posílají přes internet hlasy. A zdravotní sestra Naděžda Tomčíková neměla napříč kraji konkurenci.
"To víte, že to těší. Tehdy u zničeného vlaku však bylo více lidí, kteří pomáhali. Je dobře, že se na studéneckou tragédii nezapomíná," reagovala na ocenění žena, která současně vyučuje na Střední zdravotnické škole ve Svitavách.
Tomčíková od prožité hrůzy neutíkala, nechtěla, aby vše překryly nánosy nových prožitků.
Tragická železniční nehoda ve Studénce na Novojičínsku. (8. srpna 2008)
Snažila se, aby se okamžiky děsu přeměnily v něco pozitivního. Proto i nadále stála po boku těch, kteří na trati v městečku na Novojičínsku ztratili někoho ze svých nejbližších, nebo sami nesou následky.
"I po takřka šesti letech o sobě víme, scházíme se," připomíná žena, která patří ke spoluiniciátorkám památníku obětem železničního neštěstí. S dívkou, která ji s ošetřováním zraněných pomáhala, se dosud kamarádí.
Co však Tomčíkovou hodně zlobí, zůstává nekonečně se vlekoucí soud. Z dohadování právníků a toho, že dosud nepadl rozsudek, cítí velkou hořkost.
"Je to ostuda. Už tři roky po srážce jsem se divila tomu, že ještě není soud u konce. Teď bude šestileté výročí a pořád nic. Je to boj mezi stavebními firmami, nyní se dokonce řeší, jestli tam vlak měl vůbec jezdit," kroutí hlavou.
Zdůrazňuje, že se tak pomalu vytrácí její víra ve spravedlnost. "Lidé, kteří tam o někoho přišli, nebudou spokojeni s žádným trestem. Uleví se jim ale, když bude pojmenován viník," konstatovala.
