Dražba i s nájemníky. Tak se v květnu roku 2010 prodávaly domy na Ostrožné ulici číslo 7 a 9. To se však nájemníkům nelíbilo, protože čekali, že jim město byty přednostně nabídne k odkoupení.
Město vs. nájemníciMěsto Opava v roce 2008 prodalo dva domy na Horním náměstí podnikatelce, i když na odkup měli podle pozdějšího rozhodnutí krajského soudu nárok původní nájemníci. Druhý případ se týká domů na Ostrožné ulici, které město prodalo v roce 2010 v dražbě soukromé společnosti. Podle nájemníků mělo město byty přednostně nabídnout jim. |
"Na nic se nás neptali. Prostě se před lety na jednom ze zastupitelstev rozhodli, že změní zásady prodeje bytových domů. Mohli jsme psát stížnosti, žádosti a stejně nic," zlobila se tehdy jedna z nájemnic Lenka Mikulová.
Bývalé vedení města však považovalo žalobu nájemníků za neoprávněnou. "Dražba je nejtransparentnější způsob prodeje majetku. Nájemníci nejsou z dražby vyloučeni a mohou se jí zúčastnit," řekl tehdejší mluvčí města.
Nájemníci v dražbě neměli šanci
Nájemníci oponují, že si těžko mohli dovolit přihazovat cenu, a hned po dražbě proto podali na město žalobu. Nájemníci chtějí, aby soud prohlásil veřejnou dražbu za neplatnou, a tudíž aby budovy byly stále ve vlastnictví města.
I když měli tito lidé obavy, že je firma, která objekty odkoupila, vystěhuje, zatím v domech bydlí. "Je nás asi polovina, protože ti, kteří neplatili, tak šli. Místo nich se nastěhovali další," dodala Mikulová.
Druhý spor se týká domů číslo 62 a 63 na Horním náměstí. Město je prodalo v roce 2008 kravařské podnikatelce, přestože na odkup měli podle pozdějšího rozhodnutí krajského soudu nárok původní nájemníci.
Spor jde nyní k Nejvyššímu soudu. "Minulé vedení města se proti rozhodnutí soudu odvolalo. My s tím nyní nic dělat nemůžeme, protože se navíc odvolala i podnikatelka, která domy koupila," nastínila náměstkyně opavského primátora Pavla Brady, která nejdřív hledala možnosti, jak se sporu vyhnout, a nechala proto udělat právní rozbor. Ten však potvrdil, že město musí vyčkat.
Město: Musíme počkat, jak rozhodne soud
Nájemníci se tedy dovolávají toho, aby jim soud dům přiřkl, protože splnili podmínky soutěže, zatímco město a podnikatelka zase toho, aby původní prodej platil. Kdy se soudní jednání uskuteční, zatím určeno není.
K oběma sporům, i k dalšímu, který se týká domu číslo 52 na Horním náměstí, vydala rada města před pár dny jednotné stanovisko. "Přesto, že se neztotožňujeme s tím, jakým způsobem byly tyto domy za bývalého vedení radnice prodány, musíme toto rozhodnutí respektovat," stojí v něm.
Radní jsou přesvědčeni, že jediný, kdo může nezávisle o celé kauze rozhodnout, je soud. "Proto v obou případech vyčkáme na jeho konečný výnos, s vírou, že tato instituce rozhodne nestranně a spravedlivě."
Současné vedení města zatím pravidla prodeje domů nezměnilo, ale zastavilo veškeré prodeje a řeší celkovou koncepci bydlení. "Snažíme se zjistit, co jako město chceme vlastnit a jakým způsobem chceme byty přidělovat. Není to však otázka pár dnů, chceme udělat pořádné analýzy," dodala Brady.
