„Evidujeme již 65 potvrzených případů spalniček. Nejvíce nemocných je z Ostravy. Žádný pacient se zatím nevyskytl jen na Novojičínsku,“ říká ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Ostravě Irena Martinková.
Loni onemocnělo v kraji jen šest lidí, většina si navíc dovezla virus odjinud. Letošní počet nakažených je tak za necelé tři měsíce už desetkrát vyšší než za celý loňský rok.
A podle odborníků bude hůř. Například Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity, předpokládá, že letošní rok bude zřejmě nejhorší za poslední desítky let.
„Spalničky se v Česku díky očkování několik desetiletí téměř nevyskytovaly. Nebo jen ojediněle, když někdo virus dovezl z ciziny. S poklesem proočkovanosti a rozvojem cestování se však nákaza znovu snadněji šíří i u nás,“ vysvětlil.
První epidemie po dlouhé době se objevila v kraji předloni. Onemocnělo asi 130 lidí. Letos jich může být stejně, nebo ještě víc.
Mezi nakaženými převažují malé děti do čtyř let a dospělí ve věku mezi 30 až 49 lety. Hygienici řešili 40 ohnisek nákazy a prověřili 1 583 lidí, kteří přišli do kontaktu s virem spalniček.
„U 298 lidí, kteří byli k nákaze vnímaví, tedy neměli dostatek protilátek, nařídili lékaři domácí karanténu,“ říká krajská epidemioložka.
„Pokud mají lidé podezření, že se nakazili spalničkami, měli by být ohleduplní k ostatním a nechodit mezi lidi, a to ani do čekárny lékaře. Měli by s ním telefonicky konzultovat další postup,“ radí Martinková.
Lze také volat záchrannou službu. V odůvodněném případě sanitka převeze pacienta na infekční oddělení. Jeden nemocný může totiž nakazit průměrně až 18 dalších lidí.
Očkování v dětství není zárukou doživotní imunity
V Ostravě onemocnělo i šest zdravotníků včetně sester z Vítkovické nemocnice, která kvůli tomu zakázala od 8. března návštěvy pacientů v pavilonu G. „Onemocněly dvě zaměstnankyně a dalších sedm je v karanténě. Zákaz návštěv pavilonu G jsme ale zrušili minulý týden ve středu a žádné jiné omezení nemáme,“ řekla mluvčí nemocnice Lucie Drahošová.
Podotkla, že okolo 800 zaměstnanců Vítkovické nemocnice se podrobilo odběrům krve kvůli vyšetření protilátek. Ukázalo se, že asi čtvrtina potřebuje přeočkování a 107 lidí již vakcínu dostalo.
Polovina z nemocných v kraji nebyla proti spalničkám v dětství očkovaná, nebo jen jednou dávkou. Asi u pětiny nelze informace o očkování zjistit. Ale další lidé očkovaní byli a přesto onemocněli, protilátky u nich totiž časem vymizely.
„Hladinu postvakcinačních protilátek ovlivňuje mimo jiné stav imunitního systému každého jednotlivce a v průběhu času může dojít k vyvanutí imunity,“ uvedla Aneta Medonosová ze společnosti Synlab.
Někteří lidé protilátky netvoří
„Podle našich zkušeností více než jedna třetina lidí se zdokumentovanou vakcinací nemá v současnosti dostatečnou hladinu protilátek,“ upozorňuje Medonosová z laboratorní firmy, která teď registruje zvýšený zájem o testy v celé zemi, od ledna do poloviny března už vyšetřila 2 202 vzorků krve.
Totéž hlásí i jiné laboratoře. Například společnost Spadia od začátku roku vyšetřila už 3 350 krevních vzorků, z toho asi 2 500 v Ostravě, přičemž jen v březnu 1 451.
„Zájem o testování i očkování roste. Vakcinace je jedinou prevencí před nákazou pro lidi, kteří spalničky ještě neměli,“ řekl Julius Lupač, vedoucí laboratoře klinické imunologie a sérologie firmy Spadia.
Jenže letošní testování také odhalilo, že několika ostravským zdravotníkům naočkovaným před dvěma lety se protilátky nevytvořily.
„To, že některým lidem se po očkování netvoří protilátky, je individuální vlastnost imunitního systému. V populaci je skupina takzvaných non-responderů, jejichž organismus není schopen po očkování proti nějakému patogenu tvořit protilátky. Dominují muži, ale i obézní a starší lidé,“ vysvětluje Lupač.
