Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Michal Klíma, MAFRA

Přibývá narkomanů. Ostrava chce víc pracovníků v terénu

  • 4
Zatím je jich dvanáct. Lidí, kteří chodí ve dvojicích po ostravských ubytovnách, sociálně vyloučených lokalitách či barech, kde je nejvíc lidí závislých na drogách, alkoholu i hazardu. Začátkem příštího roku už by mělo být těchto terénních pracovníků v Ostravě 20.

Na jejich platy teď neziskové organizace žádají evropské dotace. Výhledově jim však na ně přidá ze svého rozpočtu i město. „Letos dá Ostrava na protidrogovou problematiku 9,1 z celkových 22 milionů korun. Postupně ale podíl navýšíme, abychom udrželi služby, které se ve městě osvědčí,“ slibuje Michal Mariánek, náměstek primátora pro sociální oblast a zdravotnictví.

Jedním z nově přijatých terénních pracovníků má být zdravotník, který se bude cíleně věnovat zdravotnímu stavu narkomanů docházejících do kontaktních center. Mnozí z nich totiž i přes doporučení odmítají jít do nemocnice.

Zdravotník by se měl starat také o mapování infekční žloutenky. Zatím totiž chybí přehled o nákaze, protože řada narkomanů nechodí na testy.

Další terénní pracovník by se měl nově zaměřit na práci se závislými vězni, a to ještě před jejich propuštěním z výkonu trestu, aby venku znovu nepropadli drogám, alkoholu nebo výherním automatům.

„Potřebujeme více terénních pracovníků i nové služby, protože v Ostravě přibývá lidí závislých na návykových látkách. Nejčastěji berou pervitin, marihuanu nebo rekreační drogy. Ale například mezi šestnáctiletou mládeží v Česku drží Ostravané prvenství v užívání halucinogenních hub,“ říká Štěpán Vozárik, drogový koordinátor města.

Narkomany rozděluje do čtyř skupin. Experimentátory, kteří teprve zkoušejí účinky drog. Rekreační uživatele. Pravidelné uživatele, kterým ale drogy ještě nebrání chodit do práce a udržovat sociální vazby. Nejtěžší stupeň závislosti má skupina problémových uživatelů.

„Těmto lidem už drogy změnily život. Většina z nich ztratila práci, kontakty s rodinou, často i bydlení. Peníze na drogy si většina opatřuje kriminální činností. Od roku 2008 stoupl jen v Ostravě jejich počet asi z 1 800 na 2 800,“ říká Vozárik. Dodal, že sice nejde o přesný počet, ale o kvalifikovaný odhad vycházející z analýzy Ostravské univerzity.

Drogy bralo i devítileté dítě

Důvodů, proč by město mělo přispívat na pomoc narkomanům, je podle něj víc. Lze tak chránit nejen zdraví a životy samotných narkomanů, ale i zdraví a majetek jiných.

„V naší léčebné komunitě máme například člověka z Čech, který denně potřeboval na drogy až 12 tisíc korun. Peníze získával krádežemi. Kradl hlavně v továrně, která vyrábí automobily,“ uvedl Vozárik.

Terénní pracovníci podle něj nedávno odhalili v Ostravě teprve devítileté dítě, které už si píchalo pervitin do žíly. „Peníze získával chlapec v rodině. Nebyl v ní jediným narkomanem. V kraji sice není specializovaná komunita pro závislé děti, ale terénní i sociální pracovníci s rodinou pracují,“ líčí Vozárik.