Těžit se bude třeba i na Marsu, říká nový rektor Vysoké školy báňské

  19:55aktualizováno  19:55
Nového rektora Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Václava Snášela zvolil akademický senát ve druhém kole 25 z 37 platných hlasů. Z univerzity chce udělat nejlepší tuzemskou technickou školu.

Nový rektor Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava Václav Snášel. | foto: Adolf Horsinka

Byl u zrodu Křižíkovy fontány v Praze, podílel se na přípravě tehdy ještě sovětské mise na Mars. Budoucí rektor Vysoké školy báňské Václav Snášel, který se funkce ujme v září, si už vyzkoušel mnohé. Pracoval v továrně, spoluvlastnil soukromou firmu i vyučoval.

Víte, kolik bylo před vámi rektorů, kteří nevystudovali VŠB–TU?
Myslím si, že za celou historii školy v Ostravě jsem třetí.

Jak to lidé vnímají?
Myslím, že taková situace by měla být normální. Strávit celý profesní život na jedné škole není nejlepší, každý by si měl projít několika univerzitami.

Byl jste zvolen rektorem. Je to v akademické sféře nejvyšší meta, které lze dosáhnout?
Určitě se dá získat třeba ještě Nobelova cena. (směje se) Ale vážně. V tuto chvíli je to nejvyšší post na univerzitě, který se dá získat.

Václav Snášel

Nový rektor Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava Václav Snášel.
  • Prof. RnDr. Václav Snášel CSc. vystudoval v roce 1981 numerickou matematiku na Univerzitě Palackého v Olomouci.
  • Na VŠB-TU působí od roku 2000, do roku 2010 jako proděkan pro vědu a výzkum fakulty elektrotechniky a informatiky, od roku 2010 byl jejím děkanem.
  • Jako vedoucí programu se od roku 2011 podílí na projektu národního superpočítačového centra.

A pro vás osobně?
Nešel jsem do toho s tím, že by mi šlo o tu funkci. Rád bych ale na celou univerzitu přenesl zkušenosti, které máme na naší fakultě, kde vytváříme zhruba jednu třetinu vědeckého výkonu celé univerzity.

Podílel jste se na tehdy ještě sovětském projektu mise na Mars. Jak jste se k tomu dostal?
Prostřednictvím spolužáka, který už v tom programu pracoval. Bylo to krátce po revoluci, Byla to ale víceméně náhoda, že jsem se k tomuto projektu dostal.

Co jste tehdy řešil?
Komunikaci mezi Mössbauerovým spektroskopem a počítačem.

Bylo to pro vás nové?
Řešil jsem komunikaci mezi počítači a vnějšími zařízeními, což jsem celkem uměl. Dostal jsem se k tomu tak, že jsem vyvíjel ovladač, který byl v podstatě přechodem mezi počítačovou a technickou částí Křižíkovy fontány v Praze. Já jsem udělal návrh, v Sigmě jej realizovali. U toho spektroskopu šlo vlastně o obdobný problém, tedy přenést v relativně krátkém čase velké množství dat.

Na jaké úrovni tehdy byl „sovětský“ výzkum, na kterém jste se podílel?
Šlo o světovou špičku. Ten spektroskop uměl rozlišit dvojmocné a trojmocné železo, takže pro Mars byl optimálním zařízením.

Jak to dopadlo?
Skončilo to s koncem Sovětského svazu. S jeho rozpadem padlo i hodně projektů.

Pomohla vám účast na tom projektu?
Rozhodně ano. Byla to první větší příležitost zúčastnit se zblízka vědecké práce. Já se totiž na univerzitu dostal jen krátce před revolucí. Předtím jsem normálně pracoval ve fabrice, klasicky na píchačky.

Měl jste pak i vlastní firmu. Ta se zabývala čím?
Pracovali jsme pro tehdejší Telecom. Dělali jsme pro ně přístupové systémy RFID. Dnes je to běžná věc, tehdy se ale na nás přijeli podívat rovněž lidé z firmy Texas Instruments.

Jaký je rozdíl mezi prací v soukromém sektoru a ve vysokoškolském prostoru?
Jednou z věcí, na které si člověk musí zvyknout, je určitá setrvačnost ve školství. A to nemyslím nijak pejorativně, to je prostě dáno. Například u nových studijních plánů se to projevuje tím, že studenti studují pět let a teprve pak se změny projeví. Firmy bývají dynamičtější než školy a někdy umějí a hlavně mohou reagovat rychleji.

Dá se škola vést jako firma?
Ty změny se nedají dělat tak rychle. Setrvačnost je však daná tím, jak škola funguje. Když se něco nového zavede, ten nový typ studenta se projeví nejdříve za pět let. Proto je potřeba zvažovat, jaké změny člověk udělá.

Nakolik dnes VŠB–TU dokáže dotáhnout nápady a objevy svých vědců a studentů až do praxe?
Ta zkušenost tady je. Máme různá centra, která se dokážou prosadit a dotáhnout původní myšlenky až do konce. Vedoucím jednoho z nich je například můj protikandidát, profesor Strnadel. Dotažení až do samotné výroby však patří k tomu nejtěžšímu, ale jestliže se chceme stát technologickým lídrem, musíme toto zvládnout.

Jak vnímáte situaci na hornicko-geologické fakultě, kde jsou už nějakou dobu špatné hlavně mezilidské vztahy?
Musíme tu situaci co nejdříve vyřešit, což znamená také položit si otázku, kudy se má tato fakulta ubírat do budoucnosti. Musíme jít po základní funkci fakulty a zajistit jí financování i studenty.

Má vůbec hornicko-geologická fakulta budoucnost?
Určitě, o tom jsem přesvědčen. Vždy se bude těžit a nejde pouze o černé uhlí. A nebude se těžit pouze na Zemi, ale v blízké budoucnosti třeba i na Marsu. I to může být budoucnost fakulty. Těch otázek okolo těžby je mnoho a fakulta perspektivu rozhodně má, jen jí musíme najít správný směr. To je ovšem otázka především pro vedení fakulty, jejíž členové musejí projevit iniciativu. S jasnou představou co dál musejí přijít oni.

Nemáte obavy, že se špatné vztahy mohou rozšířit i na jiná pracoviště školy?
Ta situace není nijak příjemná pro celou školu už nyní. Takové spory vrhají jistou část špatných pohledů i na zbytek univerzity. I proto by se tamní situace měla řešit co nejrychleji. Ostatní fakulty jsou však silné a ukotvené, takže by je ta situace neměla ohrozit.

Co pro vás bude po nástupu do funkce rektora nejtěžší?
Určitě to bude utříbení představ o sladění výzkumné role univerzity s její pedagogickou rolí. Způsob, jak to vybalancovat, zřejmě bude součástí poměrně velké diskuse. Nastartování a prohloubení právě toho, co už tady bylo vybudováno, bude pro další rozvoj univerzity to nejdůležitější.

Nejčtenější

V Letech u Prahy hořel sklad odpadu, hasiči požár likvidovali 21 hodin

Požár haly v Letech u Prahy je vidět na kilometry daleko. Kouř je cítit až v...

Téměř 21 hodin likvidovali hasiči v Letech u Prahy požár haly se 600 tunami elektroodpadu určeného k recyklaci. Zápach...

Na okraji Třince se v noci srazil kamion s dodávkou, zemřeli čtyři lidé

Tragická nehoda v Třinci si vyžádala čtyři mrtvé. (11. 11. 2018)

V Třinci-Neborech na Frýdecko-Místecku se v noci stala tragická dopravní nehoda. Při střetu kamionu s dodávkou tam...

Ženu paralyzovaly bludy. Zřejmě jako první Češka bojuje s následky malárie

Komáři trápí hlavně v oblastech s vydatnými srážkami a v oblastech záplav.

Nedbala doporučení lékařů a při návštěvě Ugandy neužívala antimalarika. Po návratu domů onemocněla 49letá žena z...

Karviná - Sparta 1:3, hosté po pauze vydřeli obrat proti deseti

Fotbalisté Sparty slaví třetí branku v utkání proti Karviné. Z pokutového kopu...

Fotbalisté Sparty poprvé od poloviny září zvítězili v nejvyšší soutěži na hřišti soupeře. Proti Karviné, která hrála...

Opava - Ostrava 2:1, slezské derby pro domácí, hosté jen snížili

Slezské derby mezi fotbalisty Baníku Ostrava (v bílém) a Opavy probíhalo v...

První slezské derby v nejvyšší soutěži po třinácti letech vyhráli fotbalisté Opavy. Vítězství 2:1 nad Ostravou, které...

Další z rubriky

Pocta vědci a cyklisté vítáni. Zachráněný statek je muzeem i ubytovnou

Rodný dům Johanna Gregora Mendela ve Vražném na Novojičínsku. Nadace, která jej...

Obec Vražné-Hynčice na Novojičínsku v Moravskoslezském kraji se pyšní slavným rodákem. Světově uznávaný zakladatel...

Dospívajícím bez rodin má v kraji pomoci sociální inkubátor

Část ze skupiny chlapců z Dětského domova v Těrlicku, kteří navštěvují děti s...

Téměř pět tisíc dětí žije v Česku v ústavní péči a každý rok jich asi 1 700 dosáhne plnoletosti. Pro většinu z nich je...

Ochranáři se přou s Lesy ČR o těžké stroje a noční těžbu v Beskydech

Těžký lesní stroj harvestor v akci.

Ochráncům přírody vadí obří stroje, které v lesích těží dřevo. Podle nich jsou i v místech, kde by být neměly. Navíc...

Vyhrajte poukaz na Rajče a potěšte své blízké kalendářem, fotoknihou a pexesem
Vyhrajte poukaz na Rajče a potěšte své blízké kalendářem, fotoknihou a pexesem

S příchodem sychravého počasí, padajícího listí a tmavých rán přichází i první myšlenky na nákup vánočních dárků. Letos nemusíte dlouho přemýšlet, potěšte své blízké výrobky z vlastních fotografií. Soutěžte o poukazy na fotoknihy, kalendáře nebo pexeso.

Najdete na iDNES.cz