Zdeněk Mateiciuc ukazuje staré hodinové ručičky z oderské kostelní věže. Muzeu...

Zdeněk Mateiciuc ukazuje staré hodinové ručičky z oderské kostelní věže. Muzeu je daroval německý starousedlík. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Rezavé ručičky z kostelní věže se stanou symbolem nového muzea v Odrách

  • 1
Pro někoho to je harampádí z půdy. Ale Zdeněk Mateiciuc kolem už nefunkčních hodin, modelu saní z roku 1930, dávných radiopřijímačů nebo zažloutlých novin prochází až s posvátnou úctou. A také starých hodinových ručiček z kostelní věže.

Není divu. Ze zdánlivě nepotřebných předmětů se stanou exponáty rodícího se unikátního Muzea českoněmeckého porozumění v Odrách na Novojičínsku.

„Nebudeme mít nic cizího nakupovaného, ale jen věci od nás z Oder a nejbližšího okolí. Všechno bylo opravdu používáno,“ poznamenal 69letý Mateiciuc, spoluzakladatel muzea.

Muzeum se veřejnosti otevře v polovině příštího roku. To uplyne sedmdesát let od odjezdu vlaků s odsunutými sudetskými Němci, kteří tehdy tvořili až devadesát procent obyvatelstva městečka.

Pohled do minulosti Oderska

Už nyní ale jsou v areálu bývalé Katovny nedaleko Dělnického domu stavební práce u konce. V muzeu bude typický byt sudetského Němce, v bývalé stáji expozice připomene tehdejší zemědělské tradice. V patře už čekají vitríny na dokumenty a fotografie, které ukazují životní osudy sudetoněmeckých rodin.

„Nelze vymazat německou historii Oder, nelze úplně zapomenout na lidi, kteří tady po staletí žili. Bylo by chybou nepoučit se z minulosti. A hlavně chceme ukázat tuto část rozporuplné historie mladým,“ řekl Mateiciuc.

Symbolem nového muzea se stanou velké rezavějící kovové ručičky, minutová i hodinová, které kdysi kroužily po ciferníku oderského kostela svatého Bartoloměje.

Když totiž nedávno přijela do Oder skupinka tamních rodáků německé národnosti, přivezla sebou i protáhlý balíček zabalený do novinového papíru... „Řekli, že to je dárek pro našeho člena, který pátrá po osudech německých obyvatel, za což mu jsou hodně vděční,“ uvedl Květoslav Wiltsch z oderského Historicko-vlastivědného spolku.

Osud ručiček byl zajímavý. V sedmdesátých letech minulého století navštívil Willfried Türk Odry. Všiml si, že se právě opravují kostelní hodiny. A mezi sutí ležely staré hodinové ručičky. „To mu bylo hodně líto, protože jeho otec se právě o tyto kostelní hodiny staral,“ přiblížil Wiltsch.

Vyprosil si, zda si ručičky určené do šrotu může odvézt do Německa. A tam mu čtyři desítky let připomínaly starou domovinu. „Nyní je přivezl jako symbol nových časů. Časů spolupráce a přátelství,“ konstatoval Wiltsch.