„Na škole nemáme jediného maturanta z německého jazyka. Ale není se čemu divit, angličtina je hlavním cizím jazykem na většině škol, takže studenti mají i potřebný počet hodin a jsou si v ní více jistí,“ vysvětlila ředitelka gymnázia v Ostravě-Hrabůvce Šárka Staníčková.
Na této škole studenti vedle potřebné angličtiny preferují i španělský jazyk. „Tvrdí, že je snadný a že ve světě má obrovské uplatnění, což je pravda, ale myslím, že u nás tak prioritní není.“
O němčinu není velký zájem ani na technických školách a průmyslovkách. „Náčrty i technická terminologie jsou většinou v angličtině, takže tu si zvolí skoro všichni. Letos z němčiny maturoval jeden student,“ řekla Magda Dirgasová, ředitelka Vítkovické střední průmyslové školy v Ostravě.
Přitom firem, které němčinu chtějí, v regionu přibývá. „Na Opavsku je asi 10 firem, které vyžadují německý jazyk i u odborných pracovníků. V Ostravě evidujeme asi 30 volných pracovních míst s požadavkem nebo výhodou němčiny,“ uvedla mluvčí úřadu práce Kateřina Beránková.
Nutností je pak němčina u společností s německým kapitálem. „Německý jazyk pokročilé úrovně požadují desítky firem v regionu už na pozice středního managementu. Pouze angličtina tady nestačí, naopak se dostává do pozadí a figuruje jako bonusový jazyk,“ vysvětlil Martin Malo z personální agentury Trenkwalder.
Takovou zkušenost má i Romana Šrámková z Ostravy, která pracuje ve farmaceutickém průmyslu. „Na své místo jsem neměla potřebný stupeň vzdělání, ale uměla jsem dobře německy, protože mám tento jazyk ráda a věnuji se mu odmalička. To rozhodlo a firma dala přednost mně, přestože vím, že si vybírala z kvalifikovanějších uchazečů. Nutnou kvalifikaci jsem získala na školeních.“
Rozhoduje třeba to, že kamarád má španělštinu
Studentům se ale němčina často nelíbí a označují ji za obtížnou. Ředitelé středních škol se shodují i v tom, že sami žáci při volbě cizího jazyka často neuvažují o uplatnění v budoucnu.
„O tom přemýšlejí studenti prvního ročníku čtyřletých oborů, ale na osmiletých oborech je žákům kolem jedenácti let. U nich často rozhodují i takové drobnosti, že kamarád se přihlásil na španělštinu, a aby byl dotyčný s ním ve skupině, zvolí si ji taky,“ popsal ředitel Wichterlova gymnázia Jan Netolička.
Přesto zájem o němčinu za poslední roky mírně vzrostl. Může za to i projekt Šprechtíme, který žáky ke studiu němčiny motivuje. „Snad se to do budoucna ještě zlepší,“ doufá Staníčková.
Podle Centra zjišťování výsledků vzdělávání (CZVV) si letos ale více studentů zvolilo maturitu z ruštiny než němčiny. „Angličtinu si vybralo 5 203 studentů, 220 studentů maturovalo z ruštiny a němčinu si vybralo 114 studentů v kraji,“ uvedl mluvčí CZVV Jan Pohanka.
Ojediněle se v nabídce gymnázií objevuje čínština. „Zatím o ni není velký zájem. Je dost těžká,“ zmínil ředitel opavského Mendelova gymnázia Petr Pavlíček.
„Čínský vliv v regionu posiluje, ale s požadavky na čínštinu se nesetkáváme, rovněž po ruštině je minimální poptávka,“ upřesnil Malo. To potvrdil i průzkum Česko-německé obchodní a průmyslové komory.
„Ruština i francouzština má nejnižší uplatnění, naopak němčinu vyžadují všechny členské firmy, a to jen těch dvacet největších z nich v Česku vytváří zhruba 150 tisíc pracovních míst,“ uzavřel prezident komory Axel Limberg.
