Před lety jsem přivezl na pohotovost svou tehdy dvanáctiletou dcerku s velkými bolestmi v kyčli. Doslova brečela bolestí a nebyla schopná se ani postavit, nesl jsem ji v náručí. Čekárna prázdná - nikde nikdo. Sestra mi po 20 minutách  vynadala, že klepu na dveře. Tak jsem zvýšil hlas, kde je doktor. Prý u případu. Za dalších 20 minut přišel otlačený, rozespalý a zívající, že jí tedy napíše nějaké léky a bude klid. Ani se na ní nepodíval. A to ve mě vzpláli saze. Zařval jsem na něj, že jestli ji okamžitě pořádně nevyšetří, že bude to vyšetření potřebovat sám-od kolegy stomatologa. Asi se lekl, protože ji tedy s ksichty poslal na rentgen, kde přišli na velký zánět v kloubu s nutností okamžité operace. Za necelou hodinu již byla dcerka na sále , operoval ji naštěstí jiný doktor, který byl na telefonu a přijel a naštěstí to po dlouhých rehabilitacích dopadlo dobře, dnes je v pořádku. Ano, doktoři jsou také jen lidi, ale nesnáším, když někdo - kdokoliv, na svou práci evidentně kašle a svým šlendriánem dělá škody jiným, a na zdraví obzvlášť.

A nemocnice?

tátovi když měl infarkt vynadali že se předbíhá, aniž by první ověřili jeho tvrzení, pak když ho měřili tak byl kolem něj najednou kolotoč - kdoví jak to mohlo dopadnout - nechali ho normálně v čekárně. Bohužel, takových je hodně

Právě z tohoto důvodu bych volala sanitku, i když máme nemocnici blízko a máme auto. Protože ta sanitka musí přijet v rozumném čase (a dá se to zkontrolovat) a EKG už udělají na místě.

Až ministr omezí finance na sanitky, bude 'vina' za to, že peněz není tolik, co by si pacienti přáli, na jednotlivé doktorovi?

Nikoliv julinek nebo heger, ale bezejmenny doktor může být sám v jednu chvíli na několik akutních případů. To, jak rychle rozhoduje v tísni , a to tak, aby se nedopoustel chyb, je mistrovství, nikoliv počítačový program. Tak si taky většina doktorů zaslouží uznání za svoji práci ( v odpovídající výši, finanční i morální)

Nemohu komentovat tvuj příběh. Nijak nesouvisí s příběhem staré paní, tedy,pokud jo, pak možná jen v tom, co se lékařům nakládá na ramena (jestli doktor z tvého příběhů spal před vyšetřením kolena tvé příbuzné, ještě neznamená, že zaslouží odsouzení, třeba naopak, ale ke mi jasné, ze ve chvíli,kdy tobě jde o koleno, se nebudeš zabývat skutečnostmi má straně toho doktora...

Proc spal? Proc se cekalo 40 minut?  V nemocnici, kde nebyli jini pacienti? Proc ji nevysetril?

Bohužel z několika pobytů v nemocnici s malým dítětem mi zůstala ta zkušenost, že pokud jsem byla usměvavá a milá, jednali se mnou jako s hadrem. Když jsem začala nekompromisně požadovat naprosto základní slušné zacházení,  najednou všecko šlo tak nějak lépe. V nemocnici mě de facto nepřímo nutili chovat se agresivně. Snad to tak není všude :(

Určitě není.