Automobilka Hyundai zaujala třetí místo v kategorii Automobilový a strojírenský průmysl, společnosti Tieto a Kofola shodně zaujaly čtvrté místo. Tieto v kategorii informačních technologií, Kofola pak mezi firmami spotřebitelského průmyslu.
„Velmi si vážíme ocenění i toho, že nás studenti zařadili mezi pětici nejžádanějších IT zaměstnavatelů už druhým rokem,“ komentoval výsledky ankety Luboš Tejkl, personální ředitel společnosti Tieto Czech.
Tu studenti svými hlasy zařadili za mezinárodní giganty Microsoft, IBM Česká republika a Google ČR.
Spokojená byla i Milada Skalická, personalistka společnosti Kofola.
„Máme velkou radost, že společnost Kofola má dlouhodobě dobré jméno mezi studenty. Ocenění jsou pro nás obrovskou motivací, věříme, že jsou také odezvou speciálních programů, které v naší firmě studentům nabízíme,“ řekla.
Studenty nezajímají reklamní kampaně, ale profesní růst
To potvrzuje i Jakub Hořický, ředitel studie TOP zaměstnavatelé, který anketu pořádal.
„Pro studenty je stále méně významné, jaké mají firmy reklamní kampaně, a stále více je zajímá, co firmy nabízejí jim, jejich profesnímu růstu. V horních příčkách tabulek jednotlivých kategorií se umisťují hlavně firmy, které se studenty spolupracují, nabízejí jim možnosti stáží, vypracování diplomových prací a podobně,“ vysvětluje ředitel.
Celkem se ankety zúčastnilo 10 360 studentů z celé republiky, více než osm procent z nich tvořili studenti vysokých škol z Moravskoslezského kraje.
„Kontaktovali jsme studenty Vysoké školy báňské, Ostravské univerzity a Slezské univerzity,“ vypočítává školy z regionu Jakub Hořický.
„A vedle toho, které firmy považují za nejzajímavější, se jich ptáme také na jejich představy, jak by měl vypadat jejich nástup do zaměstnání a podobně. A tady vidíme, že se názory studentů v poslední době změnily.“
Absolventi škol ví, že se o ně firmy nebudou bít za každou cenu
Studenti už podle ředitele projektu nemají nadnesené představy o svém prvním zaměstnání, ani o nástupním platu. Zatímco dříve chtěl jen málokdo z vysokoškoláků nastoupit za méně než 30 tisíc korun měsíčně, v současnosti už studenti ze svých nároků odstupují.
„Daleko lépe než jejich předchůdci před pěti šesti léty chápou, že se o ně firmy nebudou bít za každou cenu, že jim nikdo nepřinese práci na zlatém podnose, že pro získání práce musejí něco udělat,“ vysvětluje manažer projektu.
To ale neznamená, že by firmy měly mezi studenty velký výběr. Naopak. I ony musí o absolventy stále více bojovat.
„Pražské IT firmy si například ‚stěžují‘, že už k nim nechtějí studenti z vysokých škol na Moravě a ve Slezsku, že už si umí najít práci doma. Jak v Brně, tak v Ostravě. A také už aktivně neoslovují oněch dvacet procent talentovanějších studentů, ale rozšiřují svůj záběr i na jejich kolegy,“ dodal Jakub Hořický.
