„Kvůli velkým růžovým květům si ji lidé občas přesadí do zahrady a pak se diví, že jim třeba na květy rajčat nelétají včely a čmeláci,“ říká místostarosta Bystřice Marcel Čmiel.
Dříve lidé květy netýkavky, původem z Himálaje, obdivovali. Než se z ní stal postupně vetřelec, který válcuje české původní druhy, pěstovala se v zámeckých zahradách. Patří k nejvyšším bylinám ve střední Evropě. „Její lodyhy mohou být až tři metry vysoké,“ zmínil místostarosta.
Podle něj je pro odstranění netýkavky nejvhodnější čas, protože kvete. „Když už se vytvoří semena, je pozdě. Mateřská rostlina je vystřeluje po okolí až do vzdálenosti několika metrů,“ doplnil Čmiel. Bystřice už na některých plochách netýkavku odstranila.
Rostlina se však nešíří jen po Bystřici, ale po celém kraji. Ve velkém se rozrůstá podél řek, kde semena přenáší voda a proniká už i mimo říční nivy.
„Také ji musíme likvidovat, stejně jako křídlatku. Zdá se, že obsazuje právě plochy po vyhubení křídlatky. A i když se porost netýkavky v jednom roce odstraní, objeví se v následujícím roce ze semen další jedinci. U nás existují tři druhy netýkavek, přičemž žláznatá je nejproblematičtější. O jejím výskytu víme a není třeba nám nic hlásit. Veřejnost k zamezení jejího šíření může pomoci sběrem květů. Dá se z nich vyrobit sirup či želé,“ uvedla mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková.
Šíření netýkavek také výrazně pomáhá například lesnická technika a automobily. Semena, která pukají po sebemenším dotyku, ulpívají na jejich kolech.
Netýkavka se už ocitla na seznamu stovky nejnebezpečnějších invazních druhů. Obávají se jí především ochránci přírody, protože kde se rozroste, ve velkém mizí prostor pro původní druhy a dochází k erozi půdy.
Podle botaničky Chráněné krajinné oblasti Beskydy Veroniky Kalníkové je netýkavka žláznatá sice jednoletá, ale silně dominantní květina. „Stačí tři gramy oddenku a vyroste z něj nová rostlina. Po odstranění z pozemku bych ji doporučovala i spálit. Jinak se znovu vysemení,“ radí Kalníková.
