Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vraky budou jezdit do center měst dále. Chybí totiž obchvaty

  17:58aktualizováno  17:58
Ministerstvo chce uvolnit celkem deset milionů korun pro přípravu nízkoemisních zón.V Moravskoslezském kraji ale zatím vyhlídky na tyto lokality nejsou. Chybí totiž obchvaty měst.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Reuters

Nízkoemisní zóny by měly v centrech měst a obcí snížit prach a zplodiny z aut. Na studie jejich proveditelnosti teď ministerstvo životního prostředí přislíbilo uvolnit částku až jednoho milionu korun pro jednotlivé radnice.

„Díky studiím budou mít města a obce k dispozici všechny podklady k možnému vyhlášení nízkoemisní zóny. Výsledkem analýzy bude představa o množství vozidel, kterých se budou týkat nastavená pravidla,“ uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.

Zjednodušit vyhlášení nízkoemisních zón by měla i připravovaná novela zákona o ochraně ovzduší, která nedávno prošla vládou.

V Moravskoslezském kraji ovšem zóny, které by zamezily automobilům s vyššími emisemi vjezd do středu měst a obcí, naráží na úskalí.

Až bude kudy odklánět dopravu

Města většinou teprve čekají na obchvaty. Auta by tak neměla být kudy odkloněna.

„Vzhledem k tomu, že naprostá většina města je ohrožena polétavým prachem, který pochází právě z dopravy, přistoupíme ke zřízení této zóny okamžitě po dokončení obchvatu,“ řekl Dalibor Halátek, náměstek pro dopravu opavského primátora.

„Podmínkou pro vyhlášení zóny je dobudování severní části východního obchvatu a dobudování jižního obchvatu k ulici Olomoucká.“ To znamená, že na zónu si místní budou muset počkat minimálně ještě dva roky.

Po vyhlášení by zóna zabraňovala vjezdu starších, emise nesplňujících aut a nákladních vozidel. Obyvatelé daného území by měli výjimku.

„V maximální verzi by se jednalo o centrum města s ochranným pásmem městské památkové zóny, tedy o Opavu předměstí a také velké části Kateřinek a Kylešovic,“ doplnil Halátek.

Místní by omezený vjezd aut do centra vítali. „Snížil by se hluk, prach a střed města by byl bezpečnější,“ řekla Marie Tomečková z Opavy.

Jezdit jinudy než po Českobratrské ulici přes centrum města by při vyhlášení nízkoemisní zóny v Ostravě musela hlavně tranzitní doprava. I proto jsou radní se zavedením zón zatím opatrní.

„Všechno je teprve v jednání, v horizontu půl roku bychom se mohli touto problematikou zabývat. Je to složitá situace. Bojujeme tady za oživení centra města a zakázat vjezd do něj některým autům mi nepřijde jako šťastné. Omezili bychom tak i lidi, kteří si nemohou dovolit automobily s nižšími emisemi. Na druhou stranu je to ekologický krok, který bych vítal, uvidíme, co přinese jednání,“ vysvětlil ostravský resortní náměstek primátora Lukáš Semerák.

Městem, které už roky usiluje o nízkoemisní zónu, jsou Klimkovice.

„Jako lázeňské město si zakládáme na tom, že i když ležíme kousek od průmyslové aglomerace, můžeme na hýlovském kopci, kde stojí lázně, dýchat vzduch jako v Beskydech. Ovšem dole ve městě vzduch znečišťují nejen lokální topeniště, ale také doprava, včetně kamionů, které se snaží ušetřit na mýtném a krátí si přes Klimkovice trasu, takže sjíždějí z D1,“ popsal situaci starosta Jakub Unucka.

Upozornil ale, že problémem může v budoucnu být i nízkoemisní plaketa. Ta by měla doložit, že auto je ekologické a do města může.

„Chceme, aby plaketa byla povinnou součástí automobilu, protože se dá předpokládat, že než by si ji motoristé zakoupili, raději se našemu městečku vyhnou. S takovou k nám nebudou jezdit do obchodů, do restaurací, na výlety,“ doplnil Unucka.

V Třinci by omezení nemělo smysl

Pro některá města jsou ovšem nízkoemisní zóny zbytečné. „Třinec vznikal jako aglomerace kolem Třineckých železáren, které jsou v centru. U nás by zóna neměla smysl. Nicméně snažíme se o ekologické programy a opatření. Například aby lidé více využívali MHD, kde plánujeme ekologické autobusy, nebo jízdní kola,“ zmínila starostka Věra Palkovská.

Nejpalčivější je téma zavedení nízkoemisních zón pro lidi z Frýdku-Místku. Ti totiž zatím marně čekají na obchvat a dochází jim už trpělivost. Nízkoemisní zóny by podle všeho kvalitu ovzduší významně ovlivnily. Doprava spolu s lokálními topeništi, průmyslem a vlivem z Polska ohrožuje kvalitu vzduchu v regionu nejvíc.

„Po vzoru zemí, jako je Německo a Rakousko, je zavedení těchto zón potřebné. Je načase uvědomit si škodlivý vliv dopravy a postavit se k tomu,“ řekla ředitelka ostravské společnosti Čisté nebe Anna Plošková.

Tato problematika by v kraji měla zahrnovat úvahy nad investicemi do MHD nebo cyklodopravy. „Když se chceme dát na ‚bezfosilní‘ cestu a cestu chytrých měst, jak je známe například ze Švédska, jsou tato řešení více než nutná,“ dodala ředitelka.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Horníci by se alespoň na dočasnou dobu mohli přestěhovat na Frenštátsko.
Muž krádeží kabelů ohrozil horníky. Vyřadil z provozu čidla hlídající metan

Přes třicet metrů kabelů ukradl poblíž Dolu ČSM na Karvinsku muž z Orlové. Ohrozil tím životy horníků, vyřadil totiž mimo jiné z provozu čidla měřící hladinu...  celý článek

Na nákup vyrazí místní jedině s klíčem nebo čipem.
V Karviné uzavřeli blok domů v ghettu mřížemi, lidé chtějí být v bezpečí

Domy jednoho z vnitrobloků ve vyloučené lokalitě v Karviné obklopil plot a brány. Kdo tu nebydlí, ulicí G. Preissové už neprojde. Podle společnosti, která domy...  celý článek

Řídící jednotka stojanu Huawei technologie LTE/UMTS
Moravskoslezský kraj chce spojit budovy i obce vlastní datovou sítí

Krajský úřad Moravskoslezského kraje plánuje vytvořit vlastní páteřní datovou síť. Rychlým internetem by chtěl pokrýt například nemocnice, šanci dostanou i...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.