Nové Heřminovy mají být první porevoluční česká přehrada. Co přesně bylo vaším úkolem?
Zjistit praktickými pokusy, jak má být konstruován bezpečnostní objekt přehrady (část hráze, přes niž proudí voda - pozn. red), aby zvládl i průchod desetitisícileté vody. Čili povodně, přicházející průměrně jednou za 10 tisíc let.
S jakými výsledky jste v srpnu ukončili výzkum a jak dlouho jste na něm pracovali?
Zhruba pět let. Na našich žlabech jsme postupně vytvořili pět funkčních prostorových modelů a s jejich pomocí hledali nejefektivnější řešení. Díky nim se třeba upustilo od varianty s kaskádou. Voda nakonec v případě obří povodně půjde přes pět přelivných polí a spodními výpusťmi přímo do takzvaného vývaru.
Abyste desetitisíciletou povodeň mohli simulovat, musíte vždy naplnit žlab vodou. Kolik za ni ročně utratíte?
Lidé se na to ptají často, ale faktury nejsou na závratné částky. Před budovou, v níž stojí nejaktuálnější model Nových Heřminov - zmenšenina v poměru jedna ku pětatřiceti - máme podzemní nádrž na 80 kubíků, kterou plníme jen jednou až dvakrát za rok, využíváme takzvané recirkulace.
Proč jsou modely při navrhování nezbytné?
Trojrozměrné proudění nemůžeme adekvátně spočítat, abychom současně zohlednili veškeré faktory. Fyzikální model je zcela odpovídající a můžeme se díky němu zaručit svojí hlavou, že nedojde k prolomení hráze.
Jaký je to pocit ručit za to, že hráz udrží 15 milionů kubíků vody?
Spím klidně. Výpočtům a vzniku modelů předchází náročný geologický průzkum podzákladí, aby nedošlo k prolomení, převrácení či posunutí hráze. Můžeme mít opravdu jistotu, že každý z bloků oddělených dilatačními spárami vydrží působící zatížení.
V Kalifornii v únoru evakuovali kvůli hrozícímu protržení přehrady 180 tisíc lidí. Později se ukázalo, že úřady ignorovaly varování, že je potřeba posílit hráz betonem či kameny. Může se stát něco podobného u nás?
Nemyslím si. U nás je dohled a posuzování těchto staveb na velmi vysoké a nejpřísnější úrovni, podobně jako v Německu. Ve Francii, Rakousku a třeba právě i USA jsou nároky o něco mírnější.
Jan Šulc
|
Podílí se Ústav vodních staveb, kterému šéfujete, na vzniku všech velkých českých nádrží?
Všech ne, jen těch problematických a náročných. Něco jde také přes ČVUT nebo Výzkumný ústav vodohospodářský, kde se také modely nádrží používají při výzkumu.
Jak na tom budou Nové Heřminovy velikostně ve srovnání s ostatními přehradami?
Největší česká nádrž Orlík má objem 750 milionů metrů krychlových, brněnská přehrada 21 milionů, Nové Heřminovy pak včetně záchytného objemu pro povodně 14 milionů. Minimální hloubka bude 14 a maximální 22 metrů.
Nové Heřminovy budou opatřeny v Česku dosud nepoužitou technologií.
Jde o takzvaný splaveninový režim, jen ten jsme zkoumali na dvou modelech. Přímo na místě, kde má přehrada stát, jsme také odebírali vzorky. Půjde o řešení podobné jako na přehradách Tři soutěsky v Číně či Asuánské přehradě v Egyptě. Usazeniny se budou z nádrže pravidelně nabírat na nákladní auta, aby se nezmenšovala její kapacita, a odvážet pod hráz, kde se díky tomu předejde tvorbě výmolů. Ani tam se však nános nebude nežádoucím způsobem hromadit, při větších průtocích voda navezený materiál odnese dál a zůstane zachovaná splaveninová rovnováha.
Proč se tohle řeší, když to u nás doposud nebylo potřeba?
Díla jsou velmi přísně posuzována zelenými aktivisty a orgány životního prostředí. Na tohle k přírodě vstřícné řešení rádi přistoupili.
Jaké další inovace jste při navrhování použili?
Navrhujeme výjimečně dlouhý rybochod, bude měřit přes pět kilometrů. Bude náročný na stavbu, ale ryby díky němu budou moci skrze boční okna v hrázi migrovat po proudu i proti němu. Unikátní je i to, že vypouštěná voda bude díky převádění relativně velkých průtoků spodními výpustmi velmi dobře okysličená, což je pro ryby také přínosné.
Z těchto nižších pravidelných průtoků se bude získávat elektřina?
Malá vodní elektrárna bude instalovaná v prostředním bloku. Každý blok hráze má šířku patnáct metrů, celkově jich bude jednadvacet. V nejhlubším místě bude výška od základové spáry až po korunu hráze 24 metrů.
Nové Heřminovy
|
Jakou roli bude hrát elektrárna vzhledem k české produkci obnovitelné energie?
Nevýznamnou, celkem za rok vyrobíme zhruba 90 terawatthodin, z toho ve vodních elektrárnách asi tři a díky této se produkce výrazněji nenavýší. Zásadní však je jejich dynamická služba. Žádný jiný zdroj není tak jako přečerpávací vodní elektrárny schopen přebytek elektrické energie okamžitě spotřebovat a převádět do zásobní funkce.
Kolik jich máme?
Zatím máme jen tři velké – Dlouhé Stráně, Dalešice a Štěchovice. Pro stabilitu a zachování pružnosti přenosové soustavy však potřebujeme ještě další, které budou sloužit i k podpoře stability elektro-energetického systému, což bude do budoucna alfa a omega.
Kolik lidí na výzkumu technického řešení Nových Heřminov pracovalo?
V laboratoři máme dohromady dvanáct lidí, ale všichni samozřejmě pracují současně i na dalších projektech. Vše jsme konzultovali s projekční společností Aquatis.
Označil byste Nové Heřminovy za své životní dílo?
To ne, modelováním hydrotechnických objektů ze zabývám od roku 1980 a za tu dobu jsme řešili asi dvacet až třicet projektů. Pokud bych měl něco označit za nejsložitější, byly by to spíš Dlouhé Stráně, které byly mým prvním projektem a zažil jsem je od začátku až po zprovoznění v roce 1996.
Povodí Odry má pro stavbu Nových Heřminov zatím 98 procent potřebných pozemků, zbytek však obec a majitel jednoho domu nechtějí prodat a v krajním případě může dojít na vyvlastnění.
Ve srovnání s Dlouhými Stráněmi jsme tady skutečně teprve na začátku. Starosta prohlašuje, že bez územního plánu obce se nic neprosadí (jiní argumentují nadřazeným územním plánem kraje - pozn. red). Pokud se stavbu podaří dotáhnout do konce, s ohledem na inovativní postupy to pro mě zřejmě top dílo bude.
Od ničivých povodní uplynulo 20 let, Česko stále nemá vyřešenou ochranu |
Bylo by vám líto, kdyby Heřminovy nakonec nestály?
Bylo. Ani ne tak kvůli zbytečné práci, protože zkušenosti jsme díky ní získali, ale pro opavský region by to byla rána.
Podle vás není přehrada zbytečná, jak uvádějí někteří ekologové, vedení obce Nové Heřminovy i část místních?
Je potřebná. Třetí léto po sobě je sucho. Opatření počítající s říčními meandry a zadržováním vody v krajině skrze lepší hospodaření v zemědělství jsou jistě přínosná, ale situaci neřeší.
Kde by podle vás bez přehrady mohl nastat problém?
Retenční objem zeminy, z níž můžeme čerpat vodu pro vodárenské účely, čili vydatnost spodních vod je ve srovnání s vydatností přehrad poměrně malá. Průtoky v řekách v poslední době klesají a zejména tam, kde vodu používáme k technologickým účelům, ať už chemické výrobě či chlazení ve vodních elektrárnách, nás to bude bolet.
Jak to myslíte?
Třeba když v tepelné elektrárně Mělník přesáhne teplota chladicí vody odtékající z profilu elektrárny třicet stupňů, část elektrárny se odstavuje. Nechává se jet pouze kotel dodávající odpadní teplo pro sanitární účely nemocnicím v Praze, nemocnici v Mělníku a podobně. Nadlepšování průtoků přehradami pomáhá také okysličování a zachování života v řece. Pokud se vám tam placatí pár centimetrů a chodí tam kačeny, ryby tam sotva budou.
Stavba přehrady má stát dvě miliardy, všechna opatření na horní Opavě pak 6,6 miliard, kolik z toho spolkne příprava projektu?
Nevím úplně přesně, ale za veškerý hydrotechnický výzkum jsme zhruba na pěti milionech korun.
