„Upozornili nás na to občané a válečný zločinec jako čestný občan našeho města nám určitě vadí,“ vysvětlil novojičínský zastupitel Michal Pořízka z SPD. Právě tato strana odejmutí pocty Henleinovi navrhla už na jaře, ale nebylo průkazné, že nacistický pohlavár čestné občanství opravdu obdržel.
Po potvrzení se k tomu zastupitelé vrátili tento měsíc. A už nebylo dále co řešit.
Jak uvedl historik Muzea Novojičínska Radek Polách, Henlein navštívil Nový Jičín dvakrát.
Konrad Henlein vystoupil v Novém Jičíně i na shromáždění v rámci pohřbu padlého nacistického předáka. Současné Masarykovo náměstí se v roce 1942 jmenovalo Adolf Hitler Platz.
Poprvé v listopadu 1938, tedy nedlouho po mnichovské dohodě a přiřazení tehdy většinově německého města do takzvané třetí říše. „Přijel se vyjádřit právě k návrhu na obdržení čestného občanství, které pak v lednu 1939 získal,“ přiblížil historik.
Podruhé Henlein dorazil v roce 1942, kdy promluvil na náměstí přejmenovaném na Adolf Hitler Platz a zúčastnil se pohřbu župního vedoucího Sudetoněmecké strany Josefa Barwiga, jenž padl na východní frontě.
Novojičínský historik vnímá odebírání čestných občanství jako politický akt. „Právě udělování čestných občanství velmi názorně ukazuje historii měst a stalo se její součástí,“ poznamenal.
Současně upozornil, že na seznamu čestných občanů Nového Jičína paradoxně dále zůstávají například komunistický prezident Klement Gottwald, který novojičínské ocenění obdržel v listopadu 1948, nebo od února 1971 i sovětský major Grigorij Šostakov, velitel vojsk, jež město obsadila při okupaci v roce 1968.
Na další návrhy se novojičínská SPD nechystá. „Ať je to, jak chce, tak Gottwald byl součástí našich dějin. To Henlein sice také, ale byl to válečný zločinec, to nám vadilo nejvíce. A ten ruský major by tam sice také nemusel být, ale nyní nám šlo o Henleina,“ dodal Pořízka.
