Hotovo. Mezi osadou Žabník v Ostravě-Koblově a Odrou vyrostla téměř kilometr dlouhá a až pět metrů vysoká protipovodňová hráz. Lidé o ni žádali téměř 18 let.
„Oblast Žabníku v blízkosti Odry patřila při povodních k nejkritičtějším místům v Ostravě. Její obyvatelé byli postiženi při katastrofálních záplavách v letech 1997 a 2010 i při lokálních povodních. Téměř kilometrový úsek protipovodňové hráze by tuto část Koblova měl spolehlivě ochránit i proti stoleté vodě,“ řekl primátor Ostravy Tomáš Macura (ANO) při otevření hráze. „Teď už mohou místní lidé klidně spát. Nová situace jim usnadní i jednání o pojištění majetku,“ dodal.
A nejen to. Čtyřiasedmdesátiletý Erich Gajda, který žije v Žabníku od narození, netajil nadšení z nové hráze a popsal, jak změnila a ještě změní život místních lidí k lepšímu.
Povodně v roce 1997 zalily dům do dvou metrů
„Pod Žabníkem se těžilo uhlí. Lokalita poklesla, proto nás v minulosti ohrožovala nejen rozvodněná Odra, ale i silnější deště a voda z kanalizace,“ říká muž, který měl několikrát vyplavený sklep a zahradu.
Žabník bez povodní |
V roce 1997 ale rozvodněná Odra zalila celé přízemí jeho domu, který obývá velká třígenerační rodina.
„Bylo nás osm, stejně jako dnes. Přestože je přízemí zvýšené, bylo tam přes dva metry vody. Utekli jsme do podkroví a z přístřešku nás pak vyzvedl vrtulník. Všechno bylo tehdy zničené vodou a bahnem, škody šly do statisíců,“ líčí senior.
Netají, že od prvních záplav pokaždé, když silněji zapršelo, lidé měli strach. „Vždy jsme sledovali situaci a několikrát jsem pro jistotu odvážel do bezpečí své stroje,“ dodal muž, který usiloval o hráz.
Musel čekat dlouho, ale výsledek chválí. „Sledoval jsem, jak to firma staví. Dělali to poctivě,“ říká.
A díky tomu, že hráz konečně stojí, mohl se nedávno pustit do zateplování svého domu. „Dřív to nemělo smysl, až teď. Už to mám skoro hotové. A protože je nás v domě hodně, včetně dospělých vnuků, dcera uvažuje o stavbě dalšího domu na našem velkém pozemku. Teď už tomu nic nebrání. V Žabníku se vždycky žilo dobře a díky hrázi bude zase,“ dodal Erich Gajda.
Dešťovou vodu odvede přečerpávací stanice
Od velkých povodní byl Žabník zátopovou oblastí. Platila tam stavební uzávěra i tvrdší podmínky pro pojištění majetku. „Pojištění jsme. Ale kvůli záplavám jsem patřili do žluté zóny. To se teď změní,“ říká další obyvatelka Žabníku, Miriam Prokešová.
I ona bojovala za výstavbu hráze a pomáhala přesvědčit místní lidi, kteří se zdráhali odprodat pozemky na její výstavbu. „Pro každého, kdo má vztah k půdě, je těžké se jí vzdát, ale myslím, že teď jsou všichni spokojení,“ míní žena.
Stavba hráze včetně přečerpávací stanice a provozní komunikace, která je zároveň cyklostezkou, stála přes 58 milionů korun. Stavěla ji zhruba rok a půl firma Strabag. Investorem bylo město, které dlouho nemohlo získat dotace na stavbu. Nakonec uspělo u ministerstva financí se žádostí o peníze určené na odstraňování následků důlní činnosti a důlních poklesů z minulosti.
Hráz začíná u Hřbitovní ulice, končí v náspu mostu v Koblovské ulici. V koruně má proměnlivou šířku kolem 12,5 metru, v patě měří od 15 do 35 metrů. Vysoká je od 2,3 do 4,7 metru.
Podle starostky Slezské Ostravy Barbory Jelonkové (ČSSD) by měla nová hráz včetně přečerpávací stanice zajistit bezpečí a ochranu majetku asi 500 lidí. „Protože jde o poddolované území, někteří lidé měli vodu ve sklepích třeba i dvakrát ročně, při každém větším dešti,“ říká starostka.
Teď by se o nahromaděnou dešťovou vodu měla postarat přečerpávací stanice. „Má tři čerpadla, automatizované řízení a také vlastní záložní zdroj elektrické energie. Dešťovou vodu odvede z lokality před hrází do řeky Odry za hrází,“ vysvětlil generální ředitel Ostravských vodáren a kanalizací Petr Konečný.
