Po uzavření školního roku je zas o něco jasněji – střední odborné školy zaměřené na techniku si oproti loňsku polepšily.
„Obecně je možné konstatovat, že trend poptávky po středních školách a konkrétních oborech vzdělání se v letošním roce mírně zlepšil ve prospěch technických škol,“ sdělila Marie Chlebusová z krajského odboru školství, mládeže a sportu.
Krajští úředníci zaznamenali zvýšený zájem o technické obory zakončené maturitní zkouškou, šlo především o informační technologie, strojírenství a elektrotechniku.
O hotelnictví byl zájem nižší
Více přihlášek napočítala Střední průmyslová škola, Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky ve Frýdku-Místku a také Střední průmyslová škola v Karviné.
Personální šéf ArclorMittal o nedostatku dělníků |
„Stabilní zájem byl o obory v oblasti zdravotnictví - zdravotní, nutriční nebo laboratorní asistent, které mají velmi dobré uplatnění na trhu práce,“ uvedla Chlebusová.
Naopak mírně slabší zájem uchazečů lze vnímat u ekonomických oborů vzdělání, jako je obchodní akademie, a u oborů v oblasti gastronomie, hotelnictví a turismu.
„A také u některých oborů vzdělání v oblasti stavebnictví. Šlo zejména o obory zedník, tesař a pokrývač, přičemž tyto jsou velmi poptávány ze strany zaměstnavatelů ve stavebnictví,“ podotkla Chlebusová.
Ostravská gymnázia nemají o přihlášky nouzi
V letošním roce se také projevila mírně větší poptávka po oborech vzdělání s výučním listem. „Způsobeno to může být aktuálně pozitivním ekonomickým vývojem zpracovatelského průmyslu v kraji a také v automobilovém průmyslu či dalšími vlivy, například nastavenou úrovní státní maturitní zkoušky nebo jednotnými přijímacími zkouškami. Větší zájem uchazečů zaznamenala například Střední škola technická v Opavě,“ doplnila Chlebusová.
Stejně jako v předchozích letech je ale i nadále největší zájem o gymnázia. „Stále se k nám hlásí asi třikrát více žáků, než kolik můžeme přijmout,“ řekla Jana Huvarová, ředitelka Gymnázia Olgy Havlové v Ostravě-Porubě.
Porubské gymnázium chtělo navštěvovat téměř 270 dětí, škola jich přijala 90. „To je myslím docela slušný převis,“ konstatovala Huvarová.
Propadli, ale nyní pracují u CNC obráběcích strojů
Úspěšné bylo i Wichterlovo gymnázium Ostrava-Poruba. „Přihlásilo se asi o patnáct procent více zájemců než v loňském roce. Ještě nikdy se nám nestalo, že bychom museli vyhlašovat druhé kolo přijímacího řízení,“ poznamenal ředitel školy Jan Netolička.
O něco lépe než loni nakonec dopadla také Střední průmyslová a umělecká škola Opava, které šéfuje Vítězslav Doleží. „Ale jo, dopadlo to dobře. Přišlo nám asi 90 přihlášek a mohli jsme vzít 30 dětí, takže jsme si vybírali jen ty nejchytřejší,“ pochvaloval si Doleží.
Čím si vysvětluje větší zájem o strojařinu? „Když dítě vystuduje techniku, vždycky získá práci. Strojařů je tak málo, že i ti horší se chytnou. Vím o žácích, kteří opakovali ročníky, ale dneska dělají u CNC obráběcích strojů,“ zmínil Doleží.
V příštím školním roce otevře čtyři nové třídy i Střední průmyslová škola Ostrava-Vítkovice, třebaže třídy nebudou zcela zaplněné. „Kdyby žáků bylo o deset, patnáct víc, tak bych se vůbec nezlobil,“ řekl Tomáš Řežáb, pověřený vedením školy.
A nezlobily by se ani strojírenské firmy, které dlouhodobě hledají desítky lidí z oblasti techniky. Třeba v Ostroji Opava nabízejí pozice vhodné především pro středoškoláky.
Kontrolory, mistry výroby, programátory, obsluhu obráběcích strojů, konstruktéry a technology zase potřebuje firma Prestar Opava. V hutnické společnosti ArcelorMittal Ostrava najdou uplatnění zejména mechanici strojů a zařízení, elektrotechnici a hutníci operátoři.
Vítkovice mají volná místa i v dělnických profesích. „Pořád platí, že podniky mají o technicky vzdělané lidi zájem,“ sdělila před nedávnem mluvčí Vítkovic Eva Kijonková.
Školy se chovají nekoordinovaně
Firmy si často stěžují, že nové zaměstnance nemají odkud brát, protože jich je nedostatek.
A pokud například z opavské průmyslovky vyjde na konci školního roku jen jedna třída strojařů? „To je strašně málo,“ řekl před časem ředitel firmy Prestar Opava Aleš Klapetek. „Problém vidím v gymnáziích,“ zmínil Vítězslav Doleží. „Potřebujeme tolik gymnaziálních tříd? Všude se mluví o tom, že stát potřebuje techniky, ale my tady produkujeme hlavně gymnazisty.“
Podle regionálního manažera Svazu průmyslu ČR Petra Holici je problém především v tom, že není přesně definovaná hospodářská politika země.
„Pořád si myslím, že struktura nabídky oborů by měla vycházet z toho, jaká je hospodářská politika státu, jinak se školy chovají nekoordinovaně a vzniká spousta oborů, jejichž absolventi nemají uplatnění na trhu práce,“ dodal Holica.
