K mašinkám jsem poprvé přičichla při psaní diplomky, říká IT ředitelka AWT

  17:55aktualizováno  17:55
Ač vystudovala informatiku, je její profesní život spojen hlavně se železnicí. S krátkou odbočkou totiž pracovala současná IT ředitelka skupiny AWT Barbora Lubojacká jen ve firmách spjatých se železniční dopravou.

Barbora Lubojacká myslí na železnice i na dovolené. Například na Srí Lance prozkoumávala tamní nádraží. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Jak jste se dostala do společnosti AWT?
Pracovala jsem v jiné tehdejší společnosti pana Bakaly, RPG, a sem jsem přišla v době, kdy jsem byla na mateřské, synovi byl zhruba rok, abych se podílela na jednom projektu. A už jsem zůstala.

Říkáte, že se vám líbí lokomotivy. To se asi o velkém množství žen říct nedá. Jak jste se k tomu dostala?
Na vysoké škole, při přípravě diplomové práce. Oslovila jsem tehdy několik společností tady v Ostravě a jediná, která zareagovala, byly České dráhy. Ty mi vyšly vstříc, poprvé jsem tehdy přičichla k mašinkám.

Jaké jste zpracovávala téma?
Zabývala jsem se informačními systémy pro železnici. A po státnicích mi nabídli místo.

Jak jste se dostala ke studiu IT? To také bývá spíše záležitostí mužů, byť žen v informatice přibývá.
Po základní škole jsem moc nevěděla co dál, tak mi maminka doporučila, abych šla studovat gymnázium. Takže jsem nastoupila na jazykové gymnázium, kde jsme se však matematice a spol. příliš nevěnovali. Ale ke konci studia jsem se ptala sama sebe, co teď, co s jazyky, že s nimi můžu jít možná tak učit, a to jsem věděla, že není ta správná cesta, cítila jsem, že bych asi nebyla dostatečně inspirativní pro děti. A pracovat na úřadě se mi nechtělo. Takže jsem se rozhodla rozšířit si své spektrum a nenapadlo mě nic lepšího než se přihlásit na informatiku.

Jaké to bylo, studovat informatiku se základy z jazykového gymnázia?
Nejtěžší bylo vůbec se na tu školu dostat. Já uměla maximálně tak trojčlenku. Tu ale využívám dodnes. Takže jsem v posledním ročníku na gymplu, tedy kromě toho, že jsem jeho část studovala ve Francii, docházela na doučování matematiky na vysokou školu, abych mohla vůbec udělat přijímačky. Ty jsem nakonec s odřenýma ušima zvládla.

IT ředitelka skupiny AWT Barbora Lubojacká.

IT ředitelka skupiny AWT Barbora Lubojacká.

A dál už s matematikou problém nebyl?
Hlavně první dva ročníky byly těžké, kupodivu ale nebyly až takové problémy s matematikou. Ta mě okamžitě chytila. Stejně tak jako další technické věci. Horší ale bylo účetnictví a podobně.

Vy jste při studiu IT oboru probírali účetnictví?
Účetnictví, ekonomiku... Bylo toho více. Ale v praxi se mi to později překvapivě hodilo. Hodně hodilo. A paradoxně jsem si později udělala i kurz certifikované účetní. To už bylo po pěti letech praxe, pracovala jsem s účetními systémy a chtěla jsem tomu rozumět i z druhé strany. Dvakrát týdně jsem chodila do večerní školy pro účetní.

Dá se v praxi přežít a uspět bez toho, aby si člověk průběžně doplňoval a rozšiřoval vzdělání?
První den v práci, po vysoké škole, kterou jsem absolvovala se samými jedničkami, jsem zjistila, že neumím vůbec nic.

Mazali si vás na chleba?
Ne, nikdy jsem nezažila, že by byl někdo zlý, kolegové mi hodně pomáhali a pomáhají.

To jste pracovala u Českých drah.
Ano, to bylo v Českých drahách. Tam byl skvělý kolektiv.

Bylo těžké se tam dostat?
Oni mě znali z doby, kdy jsem u nich dělala diplomovou práci, takže to z mé strany až tak složité nebylo, jinak to, jak to bylo tehdy, posoudit nedokážu. Dnes je jiná doba, hlad po zaměstnancích je obrovský.

Jak hledáte zaměstnance, když nejsou?
V rámci IT je to trochu specifické. Na Ostravsku je hodně šikovných lidí, ale není snadné je objevit. Ale když někoho takového najdu, tak dělám všechno pro to, abych takového člověka získala a následně si ho udržela.

Co je nejdůležitější?
Aby ten člověk zapadal do týmu. Kvalifikační požadavky jsou vždy jasné, k tomu ještě u lidí potřebujeme tuto nadstavbu.

Je těžké prosazovat změny ve firmě, která je na trhu několik desetiletí a navíc v železničním oboru, který se změnám dost brání?
Máme tady hodně lidí, kteří jsou ve firmě i desítky let. Pro nás je to to nejlepší, protože mají obrovské zkušenosti, zažili třeba spoustu slepých cest, často vědí, co nemá cenu dělat, protože to nefunguje. A je to pro nás velké plus.

Zažila jste práci ve státní firmě, v soukromé firmě, dnes AWT působí pod firmou PKP, polskou obdobou Českých drah. Je velký rozdíl v přístupu k lidem?
Když nás koupilo PKP, tak udělali skvělou věc. Kulturní workshop, na kterém jsme si vysvětlovali rozdíly mezi firmami.

Bylo co vysvětlovat?
Myslela jsem si, že jsme hodně podobní, ale těch rozdílů je dost. Například když si domluvíme schůzku na určitý čas, pro Čechy je ten čas pevný, pro Poláky spíše orientační. Nebo se v Polsku hodně dbá na oslovování funkcemi. Což je velký rozdíl, mně třeba vadí, když mě někdo oslovuje „paní ředitelko“, nastoluje to nerovnováhu.

A co třeba děláme z pohledu Poláků špatně my?
Máme pro ně dost zvláštní smysl pro humor, dělání si srandu sami ze sebe nebo ze společnosti, to Poláci často nepochopí. Myslím tím ironii a sarkasmus v dobrém, ne nějaké pomlouvání nebo ubližování. V tom se hodně lišíme.

Čili vtipy na železničáře se v Polsku příliš nenosí?
Ty typicky české vtipy asi ne. Však ne nadarmo se v Polsku říká méně srozumitelným věcem „český film“, což je polská obdoba naší „španělské vesnice“.

Je nějaký stereotyp o Polácích, který vám vadí?
Bydlíme tady v příhraničí a kolikrát slyším, jak Poláky někteří dost iracionálně kritizují. Občas se může zdát, že našinci nemají Poláky rádi. Přitom nás Poláci milují, když se s nimi setkám, je to vždy velice srdečné.

Pracujete v mezinárodní firmě, studovala jste jazykové gymnázium, jak jste na tom s jazyky?
Když jsem si na škole uvědomila, že se francouzsky domluvím ve Francii a několika dalších zemích, ale jinde moc ne, tak jsem se začala intenzivně učit angličtinu.

To bylo kdy?
To bylo někdy na konci studia na gymnáziu.

Takže abych si to srovnal. Tehdy jste studovala část roku ve Francii, doučovala se matematiku a k tomu jste si ještě přidala angličtinu? To byl velice plodný čtvrtý ročník.
A k tomu jsem ještě chodila na brigády. (směje se) Ale zjistila jsem, že zvládat více jazyků najednou je pro mne hodně náročné, lekce angličtiny využívám dodnes, byť už na jiné úrovni. Ale snažím se nevyhýbat příležitostem cizími jazyky mluvit, protože to je jediná cesta, jak v něm prorazit. A pro jistotu jsem si k tomu přidala ještě polštinu. (směje se)

Máte při tom všem učení čas na nějaké koníčky?
Miluji cestování. Jezdím po České republice, po Evropě, kde se dá.

Jezdíte na dovolené vlakem?
Je to různé, ale samozřejmě i vlakem.

Má váš vztah k železnicím i nějaké dopady v osobním životě?
Určitě. Navíc partner je také z oboru, takže když jsme třeba byli na dovolené na Srí Lance, prozkoumali jsme tamní nádraží, přednosta si kvůli nám dokonce nasadil čepici, my jsme si jej fotili, trochu postižení v tomto směru asi jsme.



Nejčtenější

Nejraději znovu a lépe. Socha Špinarové čelí kritice odborníků i veřejnosti

Socha Věry Špinarové byla odhalena v Husově sadu v centru Ostravy. (17. 10....

K soše zpěvačky Věry Špinarové míří jeden kritický komentář za druhým. Velké části veřejnosti i odborníkům se nelíbí...

Tušil jsem, že bude velmi kontroverzní, říká autor sochy Špinarové

David Moješčík ve svém ateliéru v Janovicích při pracích na soše Věry Špinarové.

Vtípky, petice, výzvy k předělání. Ostravská socha Věry Špinarové od veřejnosti zatím sklízí zejména kritické ohlasy....



Do střechy vozu s pražskou značkou někdo v Ostravě zasekl krumpáč

Podnikateli z Ostravy někdo zasekl do střechy luxusního vozu krumpáč.

Nepříjemné překvapení čekalo v neděli odpoledne na podnikatele Michala Kubíčka z Ostravy. Do střechy jeho luxusního...

Zůstane huť bez proudu? Ústup Mittalu z Ostravy připomíná taktiku spálené země

Pohled na závod ArcelorMittal v Ostravě-Kunčicích.

Pozvolné odpoutávání společnosti ArcelorMittal od ostravské hutě připomíná ty nejdrsnější pohádky bratří Grimmů, kde se...

Školačky pomáhaly kolabujícímu seniorovi. Dospělí je při tom míjeli

Statečné dívky ocenil starosta Ostravy-Jihu Martin Bednář.

Tři dívky ze Základní školy Kosmonautů 13 v Ostravě-Zábřehu pomohly seniorovi, který zkolaboval na ulici a sesunul se k...

Další z rubriky

VIDEO: Zase klape. Šikovný stolař opravil stoletý rodinný vodní mlýn

Kolo vodního mlýna díky šikovným rukám majitele zase klape.

Malý vodní mlýn je přes sto let rodinným klenotem v Bohumíně Záblatí. U domu, který obývá Pavel Blejchař s manželkou...

Horská služba v Jeseníkách slaví 70 let, prvními členy byli lesníci

Ilustrační snímek

Nemůžeme se sice pyšnit ledovci a ani v těch nejvyšších partiích vám nehrozí akutní horská nemoc z nedostatku kyslíku....

Znásilnili mě, štkala žena. Když se vyspala ze čtyř promile, odvolala to

Alkohol (ilustrační foto)

Vypadalo to na mimořádně závažný případ vícenásobného znásilnění v Havířově. Jenže když se údajná oběť vyspala ze silné...

Rakovina prsu může postihnout každou ženu. Včasné odhalení je klíčové
Rakovina prsu může postihnout každou ženu. Včasné odhalení je klíčové

Říjen je celosvětově označován jako měsíc boje proti rakovině prsu. Cílem řady kampaní a přednášek je především poukázat na to, že rakovina prsu může postihnout každou ženu bez ohledu na věk. Včasné nalezení nádoru značně zvyšuje šanci uzdravení.

Najdete na iDNES.cz