Na rozdíl od nedalekého Frýdku-Místku, kde se ještě nekoplo do země a tisíce automobilů dále projíždí středem města, dokázalo vedení třinecké radnice dotáhnout stavbu obchvatu do cíle. Tedy zatím aspoň částečně. V úterý byly slavnostně otevřeny dvě ze tří plánovaných částí o celkové délce 11 kilometrů.
„Přípravy začaly už v roce 1994, kdy došlo ke změnám územních plánů a podobně. To hlavní však nastalo v roce 2006, kdy tady přišla automobilka Hyundai,“ připomněla historii obchvatu třinecká starostka Věra Palkovská.
„Nakonec to všechno trvalo jedenáct let, za kterých se vystřídalo celkem jedenáct ministrů, což je číslo u silnice s označením I/11 docela symbolické,“ glosovala.
Ani po roce 2006, kdy podporu obchvatu s příchodem automobilky Hyundai slíbila i vláda, nebyly přípravy dopravní stavby jednoduché. Například kvůli výskytu vzácné mihule říční se trasa musela přesunout. Samotnou stavbu pak ohrozil také odchod dvou firem, které přecenily své schopnosti, a další problémy musela řešit i třinecká radnice.
Hotové části obchvatu se vyhýbají Vendryni
„Město samotné v souvislosti s touto stavbou zaplatilo zhruba 60 milionů korun,“ vypočítala starostka. „Část z nich šla na stavbu lávky pro pěší, další peníze pak zamířily třeba na dovýkupy pozemků, které přiléhaly ke stavbě, ale Ředitelství silnic a dálnic je vykoupit nemohlo,“ zmínila.
Úterní slavnostní zahájení provozu se týkalo zatím jen dvou ze tří plánovaných úseků obchvatu. Už hotové části vedou od Nebor do Bystřice nad Olší a vyhýbají se Vendryni.
Ke kompletnímu dokončení obchvatu však stále schází poslední úsek, který spojí obchvat s dálnicí D48, na níž by se měl napojit u Třanovic.
Obchvat s problémy
|
„Když půjde všechno dobře, mohlo by se na jaře příštího roku na tomto úseku začít stavět,“ nastínil generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Jan Kroupa.
„V současnosti se potýkáme s posledními dvěma majiteli pozemků, kteří odmítají prodat. Snad se je podaří brzy vyvlastnit,“ doplnil ministr dopravy Dan Ťok.
Úsek mezi Třanovicemi a Nebory měl být předán v roce 2019, to se už ale zřejmě nestihne.
„Je to pro nás špatná zpráva, protože kamiony budou na obchvat najíždět buď po silnici vedoucí přes nás, nebo přes Ropici,“ popsal Petr Martiňák, starosta Horních Tošanovic a předseda iniciativy R48.
Podle něj neexistuje možnost, jak omezit vjezd nákladních automobilů do obce. „Jsme na silnici první třídy, zákaz vjezdu kamionů tam umístit nemůžeme, musíme čekat,“ poznamenal.
Majitelům pozemků, kteří se brání výkupu, jde podle starosty jen o peníze. „Nejde o dlouhodobé vlastníky. Nakupovali totiž pozemky před pár lety. A legislativa je taková, jaká je,“ dodává.
