ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Minus osm tisíc lidí, Moravskoslezský kraj už není třetí nejlidnatější

  • 10
Ještě v roce 2008 neměl v počtu obyvatel v republice konkurenci, teď se musí spokojit se čtvrtou příčkou. Loni v Moravskoslezském kraji ubylo tolik lidí, že má poprvé ve své existenci méně než 1,2 milionu obyvatel a z první trojky nejlidnatějších regionů jej vyšachoval Jihomoravský kraj.

„Moravskoslezský kraj vykázal nejvýraznější celkový úbytek obyvatel. K 31. prosinci 2020 žilo na jeho území 1 192 834 obyvatel,“ uvedl ve zprávě o obyvatelstvu za rok 2020 Patrik Szabo z Krajské správy Českého statistického úřadu v Ostravě. Ve srovnání s koncem roku 2019 v kraji ubylo 7 705 lidí.

Podle statistiků se na poklesu z větší části projevil přirozený úbytek obyvatel, tedy vyšší počet zemřelých než narozených. 

Severní Morava a Slezsko vymírá dlouhodobě, záporná hodnota přirozeného přírůstku byla ale loni ještě výraznější. „Zemřelo 15 967 osob, což bylo o 2 205 osob více než v roce 2019 a nejvíce za posledních třicet let,“ upřesnil Patrik Szabo. Zároveň se narodilo o 226 dětí méně než rok předtím.

Významným faktorem je však i stěhování, a i to bylo loni nejvyšší za poslední dobu. „Z kraje se vystěhovalo 9 551 osob, o 2 053 více než v roce 2019, což bylo nejvíce za poslední tři desetiletí,“ sdělil Szabo.

Celkový úbytek i jednotlivé záporné hodnoty přirozeného přírůstku a migrace má Moravskoslezský kraj nejvyšší v Česku. Meziročně se snížil počet obyvatel ve všech jeho okresech. Nejhůře jsou na tom Karvinsko a Ostrava-město.

Podle zástupců hejtmanství je důvodem průmyslová minulost kraje a její dopady. „V minulém století nabízel těžký průmysl většinu pracovních příležitostí. Nyní procházíme transformací, která mění charakter ekonomiky našeho regionu a řeší její přechod k inovativním technologiím, a tím pádem novým příležitostem. Další příčinou pak mohou být předsudky a jakási negativní pověst,“ míní hejtmanIvo Vondrák

Hejtman: Statistiky ovlivnila i pandemie

Upozornil však, že v loňském roce se do statistik zapsala také pandemie koronaviru. „Zasáhla snad všechny oblasti naší společnosti a měla významný dopad i na změnu počtu obyvatel našeho kraje. V úbytku obyvatel bohužel sehrála významnou úlohu větší úmrtnost právě v souvislosti s onemocněním covid-19. Dalším velmi důležitým dopadem pandemie pak byla zhoršená ekonomika a s ní související odchod lidí za prací,“ vysvětlil Vondrák a zmínil rovněž postupné uzavírání dolů a s tím spojenou pracovní migraci.

„Hlavní prioritou Moravskoslezského kraje je pokračovat v nastartované transformaci regionu, která má odliv obyvatel zastavit a z našeho kraje vytvořit atraktivní region se spoustou příležitostí a možností,“ dodal hejtman. 

V Česku žije o 7800 lidí víc než před rokem, zemřelých je nejvíc za 34 let

Podle odborníků by negativní trend mohl zvrátit vznik pracovních míst s přidanou hodnotou. Výhodou kraje jsou totiž podle nich nízké náklady na život, například na bydlení. „Velký vliv může mít také imigrace ze zahraničí, například ze Slovenska a Ukrajiny, a vztah společnosti k imigraci obecně. Současně známe řadu případů, kdy se lidé po deseti patnácti letech vracejí z Prahy do kraje, a to vzhledem k tamním vysokým nákladům. Není to sice ještě statisticky významné číslo ani trend, ale může to být signál změny,“ uvedl Petr Rumpel z Ostravské univerzity. 

To potvrzuje například Krnov. Tam se loni poprvé od přelomu tisíciletí počet obyvatel zvýšil. „Lepší se to. Řada lidí už může pracovat z domu, zaznamenáváme také návrat těch, kteří se před lety odstěhovali,“ řekl starosta města Tomáš Hradil s tím, že odliv obyvatel ale pořád vyřešený není. „Máme malé množství pracovních míst s vyšší přidanou hodnotou. Když jste vysokoškolák a hledáte práci, je to problém.“