Vánoce bez vlastní pálenky? To si řada lidí neumí představit.

Vánoce bez vlastní pálenky? To si řada lidí neumí představit. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Pálenice jedou od kuropění až do noci. Kvůli slivovici od Ježíška

  • 1
Palírny se téměř nezastaví. Lidé vozí svůj kvas jako o závod. Úroda švestek se totiž letos vydařila a každý si chce na Vánoce připít vlastní pálenkou.

Ruch v Palírně U Zelené lípy ve Stonavě na Karvinsku ustává jen na několik hodin. O půlnoci končí, ve tři ráno už se kotle roztápějí znovu. Švestek se letos urodilo netypicky hodně a lidé chtějí mít pálenku do Vánoc hotovou.

"Jedeme na sto padesát procent, od rána do rána. Ranní parta nastupuje jen chvíli poté, co skončí ta odpolední," komentuje pracovník palírny Bohuslav Klimek.

Jak se dělá dobrý kvas

  • Do kvasu může jen zralé a mírně přezrálé zdravé ovoce, bez nečistot, plísní a hniloby. Ovoce je vhodné podrtit.
  • Nádoba se nikdy nesmí plnit až po okraj. Kvas se míchá jen v úplném začátku, během čtyřiadvaceti hodin po založení, po vytvoření vrchní celistvé vrstvy nikdy.
  • Zavřené kvasné nádoby se skladují v místnosti o 15 až 22 stupních, bez přímého slunce. Jakmile se koláč (svrchní vrstva) začne potápět, je hotovo.

Ten, kdo do Stonavy teprve teď zavolá, že by chtěl vypálit hotový kvas, už to do Vánoc rozhodně nestihne. Ani v lednu. Palírna momentálně objednává zákazníky až na únor. Jede na všechny tři kotle a nestíhá.

Švestky, kam se podíváš

Letošní mimořádná úroda švestek navíc měla zpoždění. V palírnách v Moravskoslezském kraji tak mají až do konce roku co dělat.

"Od tmy do tmy až do Vánoc, většina lidí chce mít do svátků vlastní pálenku doma," popisuje i Marcel Černík z Lihovaru a likérky Velká Polom na Opavsku, kde je v provozu také pěstitelská pálenice.

Lidé vozí kvas jako o závod. Ve Velké Polomi se pálí v třísetlitrovém kotli a někteří přivezou kvasu tolik, že naplní kotel hned třikrát za sebou. "Ale jezdí i hodně lidí jen s padesáti litry. Urodilo se podstatně víc švestek, každý chce zužitkovat to, co má," dodává Černík.

Sucho vytoužené plody nezničilo

To potvrzuje i Pavel Molek z Opavska. Na zahradě má pár stromů švestek. Obvykle do palírny jezdí s padesáti litry kvasu, letos má dvojnásobek. "V létě jsem se bál, že zelené švestky ze stromu opadají, bylo hrozně sucho. Ale udržely se," líčí zahrádkář.

Úrodný rok měli ovocnáři z celé Moravy a Slezska. "Švestek letos bylo mnohem více, než je obvyklé. Například v naší firmě jsme měli třikrát tolik," uvedl předseda Ovocnářské unie Moravy a Slezska Ivo Pokorný, který pracuje v zemědělské firmě, jejíž součástí jsou i sady.

Ze sto litrů kvasu mohou lidé získat až deset litrů pálenky, záleží na cukernatosti ovoce a kvalitě kvasu. Ten se podle pracovníků pálenic lidé v Moravskoslezském kraji naučili dělat výborně.

Celníci pálenice kontrolují přísněji

"V době, když jsme před dvanácti lety s pěstitelským pálením začínali, nám nosili v kvasu třeba hrušky rozkrojené na čtvrtky. Teď už vědí, že tam mají dávat ovoce vyzrálé a podrcené, protože větší kousky neprokvasí," vysvětlil Černík.

Letos poprvé lidé pálí pod zpřísněnou kontrolou celníků, kteří hlídají, zda pálí vlastníci či nájemci pozemků s ovocnými stromy.

Pokud to člověk neprokáže, o pálence s poloviční daní si může nechat jenom zdát. Každá domácnost si také může vypálit maximálně třicet litrů pálenky. Přísnější kontroly jsou důsledkem metanolové aféry.