Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hornická historie: Od krav k dolům aneb Jak se měnila a přesouvala Karviná

Seriál   20:05aktualizováno  20:05
V dalším díle seriálu MF DNES a iDNES.cz o historii hornictví v Moravskoslezském kraji jsme se zaměřili na Karvinou. Ta se kvůli těžbě uhlí zásadně proměnila a dokonce i o několik kilometrů posunula.

Na kolorované pohlednici z roku 1916 je vyobrazen Panský hotel. Panský, později Závodní hotel vybudovaný Larisch-Mönnichy stával na hlavní ulici. Naposledy byl v provozu jako hotel Baník, srovnán se zemí v roce 1970. | foto: Státní okresní archiv karviná

Těžba uhlí hrála podstatnou roli v proměně Karviné. Ta na začátku devatenáctého století ještě byla malou obcí, kde se místní specializovali na chov domácích zvířat. V knize Reginalda Kneifela Topographie des k. k. Antheils von Schlesien z roku 1804 se uvádí, že ve vsi Karviná se nacházelo 106 domovních čísel a žilo zde 630 obyvatel.

Na karvinských lukách tehdy byly ke spatření krávy, ale ještě více viditelná byla tisícihlavá stáda ovcí merino, které chovali majitelé karvinského panství Larisch-Mönnichové. „Vysoká kvalita vlněné stříže karvinských ovcí Larisch- Mönnichům zaručovala dobrý odbyt a velké zisky. V roce 1840 počet ovcí chovaných na karvinském panství dosahoval 40 tisíc kusů,“ uvedl Radim Kravčík, kastelán karvinského zámku Fryštát.

Sláva a bída hornictví na Ostravsku

Střed Karviné byste tehdy nenašli na stejném místě jako dnes. Byl několik kilometrů vzdálen – stará Karviná ležela v dnes již okrajové a vybydlené městské části Doly. „Určitým středobodem dění býval ve starším období kostel sv. Petra z Alkantary a ‚starý‘ zámek jako centrum vrchnostenské správy,“ podokl Kravčík.

Až s polovinou devatenáctého století a s intenzivním rozvojem těžby uhlí se město začalo měnit. „Z malé vesnice se Karviná stala dvacetitisícovým městem s velkým významem, vlastní radnicí, náměstím i kostely,“ řekla mluvčí karvinské radnice Šárka Swiderová.

Tento přerod je spojen se zakládáním hlubinných dolů s hloubkou 300 až 500 metrů, poptávkou po uhlí způsobenou rozvojem industrializace a napojením Karviné na železnici (1868, Košicko–Bohumínská dráha, pozn. red.). Po roce 1850 jsou dvěma místními těžířstvy, Doly Larisch-Mönnichů a Doly Těšínské komory, resp. Rakouské báňské a hutní společnosti a. s., zakládány například doly Františka, Gabriela, Jindřich, Jan-Karel a další.

A do obce se valí davy lidí. „Do 70. let 19. století přicházeli za prací do Karviné zejména lidé ze sousedních obcí a obyvatelé z okolních okresů Rakouského Slezska. V menší míře pak lidé z Haliče a Moravy. Mezi lety 1880 až 1910 se počet příchozích z Haliče několikanásobně zvětšil a představoval až sedmdesátiprocentní podíl ze všech nově příchozích v tomto období,“ objasnil Kravčík.

Prudký nárůst obyvatelstva přinesl vznik kolonií

Zatímco ještě v roce 1851 měla Karviná pouhých 1 479 obyvatel, v roce 1890 to bylo již 7 746 obyvatel a v roce 1930 se počet místních zvýšil na 20 833.

Pro tisíce příchozích bylo samozřejmě nutné obstarat bydlení, proto těžířstva začala s výstavbou rozsáhlých dělnických kolonií. V 90. letech 19. století tak vznikají velké hornické kolonie soustředěné nedaleko dolů. „V koloniích byly budovány udírny a pekárny. Ve větších koloniích se stavěly rovněž školy. Součástí byly také obchody s potravinami a základními potřebami. Jejich nedílnou součástí byly hostince a hospody,“ přiblížil obraz staré Karviné Radim Kravčík.

Fotogalerie

Výstavní domy, mezi nimi například Panský hotel, se nacházely kolem hlavní ulice a ve staré Karviné nechyběl ani pivovar nebo budova spořitelny. Uvažovalo se také o výstavbě typického náměstí, které do té doby Karviné chybělo. Existuje i plán z dvacátých let 20. století, ale k jeho realizaci nikdy nedošlo.

Naopak, Karvinná (po roce 1920 opravdu se dvěma „n“, před rokem 1920 se zase užívalo Karvín, Karvína – pozn. red.), začala v roce 1936 uvažovat o výstavbě nového města a o spojení s okolními obcemi. Důvodem byla těžba, která si začala vybírat daň. „Na zástavbě města se začaly projevovat vlivy důlní činnosti,“ vysvětlil Kravčík.

K vytvoření „Velké Karviné“ došlo až po válce. Po únoru 1948 se spojily obce Fryštát, Karvinná, Darkov, Ráj a Staré Město. Na název nového města byla vypsaná veřejná soutěž a vyhrálo pojmenování Karviná.

Centrem města se stala část Fryštát a dříve centrální lokalita Karviná-Doly se stala periferií města. Nyní je tato část jen stínem toho, jaký význam měla na přelomu 19. a 20. století. To, kde dříve stála stará Karviná, nadále udržuje v paměti zejména kostel sv. Petra z Alkantary. Ten je vyhledávaný nejen věřícími, ale rovněž turisty. Vlivem těžby pod ním totiž klesla půda v poměrně krátké době o 37 metrů a kostel se naklonil a vychýlil o 6,8 stupně na jih.

Ještě počátkem devadesátých let minulého století hrozilo kostelu zřícení a byl určen k demolici. V letech 1994–1995 se ale uskutečnila jeho generální oprava a zajištění objektu a kostel se stal turisticky vyhledávaným místem. Přezdívá se mu česká Pisa.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tomáš Vrubel má doma ve vitrínách spoustu meteoritů, které kupuje v tuzemsku i...
Fanda sbírá meteority, doma má vzorky z Marsu i z Merkuru

Tomáš Vrubel z Frýdku-Místku by se neztratil mezi mnohými vědci. Doma má totiž rozsáhlou sbírku meteoritů i různých chemických prvků. Včetně těch...  celý článek

VŠB otevřela nové vývojové centrum IdeaHUB. Na snímku je technický poradce...
Studentům VŠB pomohou i nové vybavené dílny sdíleného vývojového centra

Naprogramovat robota, vyrobit potřebnou součástku nebo se jen tak naučit obsluhovat stroje. To všechno od čtvrtka nabízí nové sdílené vývojové centrum IdeaHub...  celý článek

Tramvaje v centru Ostravy.
Školáci a studenti v Ostravě by měli mít MHD zdarma alespoň v létě

Nedávný návrh ostravských komunistů, aby město zvážilo zavedení bezplatné hromadné dopravy pro děti do 15 let, rozdělil politiky i veřejnost na dva tábory....  celý článek

Alternativní, nebo přirozený? Normální porod chápe každý jinak
Alternativní, nebo přirozený? Normální porod chápe každý jinak

Chcete porod bez léků a věčného vyrušování, jenže lékaři vás označí za alternativní matku.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.