Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hornická historie: Od krav k dolům aneb Jak se měnila a přesouvala Karviná

Seriál   20:05aktualizováno  20:05
V dalším díle seriálu MF DNES a iDNES.cz o historii hornictví v Moravskoslezském kraji jsme se zaměřili na Karvinou. Ta se kvůli těžbě uhlí zásadně proměnila a dokonce i o několik kilometrů posunula.

Na kolorované pohlednici z roku 1916 je vyobrazen Panský hotel, později pojmenovaný Závodní. Vybudovali ho Larisch-Mönnichové na hlavní karvinské ulici. Naposledy byl v provozu jako hotel Baník, srovnán se zemí v roce 1970. | foto: Státní okresní archiv Karviná

Těžba uhlí hrála podstatnou roli v proměně Karviné. Ta na začátku devatenáctého století ještě byla malou obcí, kde se místní specializovali na chov domácích zvířat. V knize Reginalda Kneifela Topographie des k. k. Antheils von Schlesien z roku 1804 se uvádí, že ve vsi Karviná se nacházelo 106 domovních čísel a žilo zde 630 obyvatel.

Na karvinských lukách tehdy byly ke spatření krávy, ale ještě více viditelná byla tisícihlavá stáda ovcí merino, které chovali majitelé karvinského panství Larisch-Mönnichové. „Vysoká kvalita vlněné stříže karvinských ovcí Larisch- Mönnichům zaručovala dobrý odbyt a velké zisky. V roce 1840 počet ovcí chovaných na karvinském panství dosahoval 40 tisíc kusů,“ uvedl Radim Kravčík, kastelán karvinského zámku Fryštát.

Sláva a bída hornictví na Ostravsku

Střed Karviné byste tehdy nenašli na stejném místě jako dnes. Byl několik kilometrů vzdálen – stará Karviná ležela v dnes již okrajové a vybydlené městské části Doly. „Určitým středobodem dění býval ve starším období kostel sv. Petra z Alkantary a ‚starý‘ zámek jako centrum vrchnostenské správy,“ podokl Kravčík.

Až s polovinou devatenáctého století a s intenzivním rozvojem těžby uhlí se město začalo měnit. „Z malé vesnice se Karviná stala dvacetitisícovým městem s velkým významem, vlastní radnicí, náměstím i kostely,“ řekla mluvčí karvinské radnice Šárka Swiderová.

Tento přerod je spojen se zakládáním hlubinných dolů s hloubkou 300 až 500 metrů, poptávkou po uhlí způsobenou rozvojem industrializace a napojením Karviné na železnici (1868, Košicko–Bohumínská dráha, pozn. red.). Po roce 1850 jsou dvěma místními těžířstvy, Doly Larisch-Mönnichů a Doly Těšínské komory, resp. Rakouské báňské a hutní společnosti a. s., zakládány například doly Františka, Gabriela, Jindřich, Jan-Karel a další.

A do obce se valí davy lidí. „Do 70. let 19. století přicházeli za prací do Karviné zejména lidé ze sousedních obcí a obyvatelé z okolních okresů Rakouského Slezska. V menší míře pak lidé z Haliče a Moravy. Mezi lety 1880 až 1910 se počet příchozích z Haliče několikanásobně zvětšil a představoval až sedmdesátiprocentní podíl ze všech nově příchozích v tomto období,“ objasnil Kravčík.

Prudký nárůst obyvatelstva přinesl vznik kolonií

Zatímco ještě v roce 1851 měla Karviná pouhých 1 479 obyvatel, v roce 1890 to bylo již 7 746 obyvatel a v roce 1930 se počet místních zvýšil na 20 833.

Pro tisíce příchozích bylo samozřejmě nutné obstarat bydlení, proto těžířstva začala s výstavbou rozsáhlých dělnických kolonií. V 90. letech 19. století tak vznikají velké hornické kolonie soustředěné nedaleko dolů. „V koloniích byly budovány udírny a pekárny. Ve větších koloniích se stavěly rovněž školy. Součástí byly také obchody s potravinami a základními potřebami. Jejich nedílnou součástí byly hostince a hospody,“ přiblížil obraz staré Karviné Radim Kravčík.

Fotogalerie

Výstavní domy, mezi nimi například Panský hotel, se nacházely kolem hlavní ulice a ve staré Karviné nechyběl ani pivovar nebo budova spořitelny. Uvažovalo se také o výstavbě typického náměstí, které do té doby Karviné chybělo. Existuje i plán z dvacátých let 20. století, ale k jeho realizaci nikdy nedošlo.

Naopak, Karvinná (po roce 1920 opravdu se dvěma „n“, před rokem 1920 se zase užívalo Karvín, Karvína – pozn. red.), začala v roce 1936 uvažovat o výstavbě nového města a o spojení s okolními obcemi. Důvodem byla těžba, která si začala vybírat daň. „Na zástavbě města se začaly projevovat vlivy důlní činnosti,“ vysvětlil Kravčík.

K vytvoření „Velké Karviné“ došlo až po válce. Po únoru 1948 se spojily obce Fryštát, Karvinná, Darkov, Ráj a Staré Město. Na název nového města byla vypsaná veřejná soutěž a vyhrálo pojmenování Karviná.

Centrem města se stala část Fryštát a dříve centrální lokalita Karviná-Doly se stala periferií města. Nyní je tato část jen stínem toho, jaký význam měla na přelomu 19. a 20. století. To, kde dříve stála stará Karviná, nadále udržuje v paměti zejména kostel sv. Petra z Alkantary. Ten je vyhledávaný nejen věřícími, ale rovněž turisty. Vlivem těžby pod ním totiž klesla půda v poměrně krátké době o 37 metrů a kostel se naklonil a vychýlil o 6,8 stupně na jih.

Ještě počátkem devadesátých let minulého století hrozilo kostelu zřícení a byl určen k demolici. V letech 1994–1995 se ale uskutečnila jeho generální oprava a zajištění objektu a kostel se stal turisticky vyhledávaným místem. Přezdívá se mu česká Pisa.

Autor:



Nejčtenější

VIDEO: Hokejista mířící do šatny po prohraném zápase udeřil diváka

Hokejista Poruby během vyhroceného závěru zápasu v Šumperku během cesty do...

Vyhrocený závěr mělo ve středu na zimním stadionu v Šumperku utkání mezi tamními hokejisty a soupeřem z Poruby. Hosté...

Drahoš začal objíždět republiku, na hokeji v Třinci ho vypískali

Prezidentský kandidát Jiří Drahoš sleduje v Třinci zápas hokejové Ligy mistrů...

Jiří Drahoš začal objíždět republiku před druhým kolem prezidentské volby. Nejprve zavítal na sever Moravy, kde...



Kdosi sestřelil dron, se kterým majitel létal nad loukou

Dron sestřelený ve Štramberku ze vzduchu.

Kopřivničtí policisté pátrají po neznámém pachateli, který v neděli odpoledne sestřelil ze vzduchu dron...

Let někdy bývá kratší než jeho příprava, popisuje vojenský pilot

Filip Onderka v kokpitu letounu CASA C-29M Armády České republiky

Nikdy nechtěl sedět v kanceláři a vyplňovat papíry. Kapitán Filip Onderka z Frýdku-Místku tak létá s dopravními letadly...

Domorodci jedli padlé za syrova, líčí historik osudy výpravy lodi Albatros

Radek Polách ukazuje jeden z exponátů z výpravy lodi Albatros – ceremoniální...

Po stopách badatelské výpravy z dob Rakouska-Uherska se vydal historik Radek Polách z Muzea Novojičínska až mezi...

Další z rubriky

Titul krajského podnikatele roku míří do opavské Isotry. Firmy dvou švagrů

Cenu pro nejlepší krajské podnikatele převzal za společnost Isotra Erich...

Začínali v garáži, dnes patří mezi největší výrobce stínící techniky, například žaluzií, v České republice. Dva švagři...

Let někdy bývá kratší než jeho příprava, popisuje vojenský pilot

Filip Onderka v kokpitu letounu CASA C-29M Armády České republiky

Nikdy nechtěl sedět v kanceláři a vyplňovat papíry. Kapitán Filip Onderka z Frýdku-Místku tak létá s dopravními letadly...

Z far penziony. Církev sází na turisty, které láká levné ubytování

Ilustrační foto.

Je v provozu teprve od loňského července a už tam spalo přes sedm set nocležníků. Fara v Bohušově na Osoblažsku,...

Online gynekologická poradna na eMimino.cz
Online gynekologická poradna na eMimino.cz

V poradně gynekologa na vaše otázky odpovídá zkušený gynekolog MUDr. Jiří Škultéty.

Najdete na iDNES.cz