„Tipoval jsem, že by to mohly být topoly černé,“ říká Ivan Bartoš ze Správy Chráněné krajinné oblasti Poodří. Jeho domněnku ovšem vědci vyvrátili. Zjistili, že kmeny jsou jedlové. A zhruba osm set let staré.
„Vzhledem k tomu, že jim chybí takzvaný podkorní letokruh, nejsme schopni určit přesný rok skácení. Můžeme jen říct, po kterém roce byly pokáceny. Výsledky dendrochronologické analýzy ukazují, že k tomu došlo po roce 1200,“ vypráví Tomáš Kolář z Ústavu nauky o dřevě Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Zatím není zcela jasné, jak se kmeny na místo dostaly. „Mohli je sem dotáhnout lidé, ale mohla je připlavit i řeka,“ přemýšlí Ivan Bartoš. Brněnští vědci pracují s teorií, že klády mohly například tvořit hať, tedy zpevnění cesty vytvořené z kmenů.
V Polance našli starou dřevěnou konstrukci
Skutečnému využití klád by na kloub mohli přijít archeologové z Národního památkového ústavu v Ostravě v čele s Michalem Zezulou, s nimiž pracovníci Mendelovy univerzity dlouhodobě spolupracují.
„Byli z nálezu nadšení. Zajímá je i proto, že již dříve u blízké Polanky nad Odrou zkoumali dřevěnou konstrukci v řečišti Odry, o které předpokládají, že mohla sloužit jako vrš pro lov ryb,“ líčí Tomáš Kolář.
Na území republiky vědci z Mendelovy univerzity nacházejí kmeny staré tisíce let, objevili třeba i kmen ze šestého tisíciletí před naším letopočtem. Obvykle to jsou duby, protože jejich dřevo má velmi dobrou trvanlivost. Dřevo stromů z Odry u Petřvaldíku, mezi nimiž byly hlavně jedle, ale i jeden dub a buk, se uchovalo po tak dlouhou dobu, protože bylo zanesené sedimenty a nyní je téměř celoročně ukryté pod hladinou vody.
Poloha kmenů ukazuje ještě na další zajímavý aspekt. Nacházejí se totiž na vrstvách štěrku a připomínají tak situaci před staletími, kdy oderská niva byla ještě štěrková podobně jako například některé dnešní nivy v Rumunsku.
Poznatek vědců o stáří stromů zaujal i lidi na Facebooku, kde zástupci Správy CHKO Poodří informaci zveřejnili. „Tak to je fakt zajímavé. A kde to prosím přesně je?“ ptá se na sociální síti jedna z přispěvatelek. Ivan Bartoš se jen usmívá a přesné místo neprozradí. „Teď by lidé klády stejně nenašli. Hladina je vysoko.“
