Těžní věže Dolu Frenštát.

Těžní věže Dolu Frenštát. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

OKD nemusí Důl Frenštát bourat, soud příkaz k demolici zrušil

  • 16
Krajský soud v Ostravě zrušil příkaz k demolici více než padesáti staveb v areálu Dolu Frenštát a sporem se opět bude zabývat krajský úřad. Zatím se tak zdaleka nenaplňují slova prezidenta Miloše Zemana o definitivním konci zakonzervovaného dolu v Beskydech.

Prezident věděl, že lepší téma než existenci těžních věží pod horami si vybrat nemohl. „Jsem rád, že vám mohu oznámit definitivní konec dolu,“ prohlásil v pátek 4. listopadu Miloš Zeman nadšenému davu na frenštátském náměstí.

Dodal, že dvacet miliard korun potřebných na otevření frenštátského dolu firma OKD prostě nemá.

Realita však rychlému konci dolu zatím vůbec neodpovídá. Krajský soud v Ostravě se totiž v říjnu zabýval příkazem k demolici více než padesáti staveb v areálu Dolu Frenštát. „Soud rozhodl tak, že rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje o demolici staveb zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení,“ uvedla mluvčí Krajského soudu Lucie Olšarová.

Důl Frenštát

  • 1976 na základě průzkumných vrtů rozhodnuto o výstavbě dolu
  • 1981 zahájení výstavby
  • 1989 stanoven a schválen dobývací prostor
  • 1991 ukončení rozvoje dolu
  • 1995 rozhodnuto o konzervačním provozu
  • Předpokládané zásoby černého uhlí: asi 1,5 miliardy tun
  • Velikost dobývacího prostoru: 63 kilometrů čtverečních

Podrobnosti zatím nejsou známy, protože soud jednal neveřejně. „Rozsudek včetně odůvodnění ještě není vyhotoven a poté musí být nejdříve doručen zúčastněným stranám,“ vysvětlila mluvčí soudu.

Spor se táhne pět let

Frenštátský stavební úřad už v roce 2011 nařídil zbourání 53 staveb, které mají propadlé kolaudační rozhodnutí. Proti verdiktu se těžaři odvolali, ale krajský úřad frenštátský verdikt potvrdil a vydal rozhodnutí, že OKD musí stavby do konce letošního října zbourat.

Těžaři napadli i tento pokyn a tentokrát spor řešil krajský soud. A zatím příznivě pro OKD. Na budovy, těžní věže a další stavby v důlním areálu tak nikdo nemůže.

„Stále nevíme, proč soud takto rozhodl. Možná se jedná jen o formální pochybení, možná je tam podle soudu nějaký závažnější důvod. Každopádně to pro nás není dobrá zpráva,“ připustil Jiří Novotný (Naše Beskydy), starosta Trojanovic, na jejichž katastru Důl Frenštát stojí.

Slova nejsou důležitá, jen činy

Zemanovu výroku starosta příliš důležitosti nepřikládá. Zánik Dolu Frenštát totiž považuje za jistý i bez prezidentské návštěvy.

„Nikdy bychom zahájení těžby uhlí nedovolili. A v současné době, kdy se na Karvinsku plánuje uzavírání dolů, kde by se uhlí ještě těžit dalo, si neumím představit, že by někdo myslel na Frenštát,“ konstatoval.

Pro starostu ale spíše než jakékoli prohlášení na náměstí je směrodatné počínání OKD. „Jestli bude dále bojovat za zachování staveb, zda jsou těžaři ochotní zrušit dobývací prostor a podobné konkrétní kroky,“ vypočítal Novotný.

O zrušení konzervačního režimu musí rozhodnout stát

Doplnil, že sdružení Naše Beskydy by souhlasilo pouze s chráněným ložiskem, které zabírá velký kus území Moravy a Slezska, a současně se zasypáním vyhloubených jam, a to tak, aby někdy v budoucnosti mohly být v případě nutnosti znovu otevřeny.

Mluvčí OKD Ivo Čelechovský sdělil, že prezident čerpal informace od manažerů firmy, kteří při společném setkání sdělili, že se zahájením těžby v Dole Frenštát opravdu nepočítají. Jenže o ukončení konzervačního režimu, což představuje například odvětrávání dolu a odčerpávání důlních vod, nerozhoduje pouze OKD.

„Jsme povinni postupovat v souladu s rozhodnutím Státní báňské správy a důl udržovat v konzervačním režimu. Kdy a zda vůbec skončí, případně zda Důl Frenštát převezme stát, nebylo rozhodnuto,“ přiblížil mluvčí Čelechovský.

Upozornil, že OKD ročně platí za konzervaci dolu zhruba 40 milionů korun.