Na novou výsadbu už teď v arboretu čekají třeba stromové kapradiny diksonie. „Jsou dovezené z Tasmánie a ve skleníku budou v australské části. Pořídili jsme je v Itálii,“ líčí kurátorka Šárka Zemková. Více než metr a půl vysoké, přibližně třicetileté kapradiny momentálně rostou ve velkých květináčích ve venkovních prostorách arboreta za pěstebními skleníky.
Nejsou samy. Ve džberech, košících nebo i v ručně vyrobených dřevěných nádobách mají místní zahradníci a botanici stovky dalších rostlin. Přesně vědí, kolik a které budou potřebovat, výsadbový plán už mají v ruce. „Ty drobné se musí napěstovat, ty větší rozesadit, ostříhat nebo ořezat,“ popisuje současné práce Zemková.
Řada tropických druhů se pěstuje přímo ze semen. „Botanické zahrady z celého světa si zdarma vyměňují semena. Vydáváme svůj index semen, takže máme každoročně k dispozici seznam z nějakých dvou set zahrad. Co potřebujeme, o to si napíšeme,“ vysvětluje Zemková.
V pěstebních sklenících už mezitím voní bromélie a také orchideje. „Máme je v košících a vykvétají z kořenů. Květy jsou béžové a voní jako vanilka. Jde o nešlechtěné orchideje, ne ty, co míváme doma,“ upřesňuje kurátorka. Hned vedle se z květináčů pne po tyčích skutečná vanilka, ta ale nakvétá nenápadnými zelenými kvítky.
A své místo v novém skleníku najdou i desítky rostlin z toho starého, který musel k zemi v roce 2000. Sedmnáct let už tak na nové využití čeká třeba několikametrový fíkus velkolistý. Na současné místo jej musel přepravit traktor. „Jak jej budeme stěhovat do nového skleníku, to se teprve uvidí,“ usmívá se Šárka Zemková.
Přípravné práce stavby skleníku ve tvaru vejce, jehož součástí bude i skála s vodopádem, začnou letos na podzim. Rostliny by se měly začít vysazovat za dva roky.
