Pro Opavu je převedení důležitým okamžikem. Od nynějška může spravovat hrobky, které jsou významnou součástí její historie. Chátrající stavby z městského hřbitova na Otické ulici tak mají naději, že už nebudou dál pustnout.
"Jsou v docela špatném stavu. Město se o ně chtělo starat, ale protože nebyly jeho, tak s nimi nemohlo nic dělat," vysvětluje náměstek opavského primátora Dalibor Halátek.
Město v předchozích letech vytvořilo na opravu hrobek finanční rezervu. Už nyní se začala připravovat restaurace nejcennější a nejvýraznější z hrobek, takzvané Grauerovy, hrobky rodiny Schaffer. "Její restaurování vyjde odhadem na více než dva miliony korun," dodává Halátek s tím, že oprava může trvat i dva roky.
Ze všech hrobek právě na tuto město vynaloží nejvíce. Vzácná neogotická kaple se sedlovou střechou, na jejíž stavbu řemeslníci použili bílý supíkovský mramor se účinkem deště a mrazu pomalu rozpadala. Na hřbitově stojí už více jak sto let. Vzácné na ní jsou zejména originální vitráže Jósefa Mehoffera, profesora krakovské akademie a vrcholného představitele evropské secesní vitráže.
"Jedná se o jediné jeho dílo v České republice, o to cennější, že je zřetelně Mehofferem signované a datované," řekl již dříve Pavel Šopák, pedagog opavské Slezské univerzity a člen Umělecko-historické společnosti v českých zemích.
Dvě vitráže už ukradli, na hrobky proto přijdou kopie
Vitráže zdobily hrobky ještě v roce 1999, pak dvě z nich ukradl neznámý vandal. "I vitráže se nyní budou restaurovat. Vzhledem k jejich vysoké hodnotě se však nevrátí zpět, ale na hřbitově bude umístěna jejich kopie," dodal Halátek.
HROBKY NA MĚSTSKÉM HŘBITOVĚJedná se o hrobky patřící rodinám Rotter-Salzborn, Habel-Nedela, Nitsche-Riedel, Lassmann, Klinger, Gessner, Kraus von Wurbentrau, Weisshuhn, Dorasil, Wenzelides. Tou nejvýznamnější je tzv. Grauerova. |
Poté, co město objekty opraví, plánuje je zpřístupnit návštěvníkům. Vzniknout by měla mapka s vyznačením hrobek doplněných životopisem jednotlivých slavných osobností.
Šest z jedenácti hrobek, které město od státu získalo, by se v nejbližší době mělo stát kulturní památkou. A s nimi i dalších šestnáct, které se na hřbitově nacházejí.
"Původně jsme navrhovali asi 33 hrobek, ale u třetiny se nepodařilo zjistit vlastníka. Nakonec jsme tedy navrhli jen 22," řekla památkářka Dagmar Alterová. Hrobky se ocitly bez majitele poté, co vypršelo nájemné, které před lety zaplatil někdo na řadu let dopředu.
"Nájem před mnoha lety skončil a od té doby se k nim nikdo nepřihlásil. Vlastnictví je tedy neurčené, a kvůli tomu je nemůžeme navrhnout za kulturní památku," vysvětluje Alterová. Vlastnictví by tak mělo vyřešit město, které je správcem hřbitova. Pak je Národní památkový ústav na památku navrhne znovu.
