Nestává se to moc často, ale muzea získávají historické exponáty i díky lidem, kteří jim buď sami odkážou svůj majetek, nebo nemají potomka, a tak se jejich dědicem stává stát. Ta je tomu i v tomto případě. Majetek rodiny Čeledových věnoval muzeu Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
„Historické cennosti, které jsme bezúplatně převedli Slezskému zemskému muzeu v Opavě, získal Úřad po smrti Věry Novákové-Čeledové, dědičce rodiny Čeledových a firmy Jana Čeledy – obchodu s čajem a likéry,“ říká mluvčí Úřadu Pavel Hortig.
„Připadnou-li státu umělecká díla, starožitnosti, originály obrazů či různé sbírky, podle zákona je předává muzeím se souhlasem ministerstva kultury právě prostřednictvím našeho Úřadu,“ podotkl.
Na umělecká díla a nábytek nemá muzeum kapacitu
Rodina Čeledových hrála v 19. a 20. století významnou roli v českém politickém a kulturním životě Opavy i regionu. Syn obchodníka Jana Čeledy Miloš byl také obchodníkem a nadaným hudebním skladatelem, jeho bratr Jaroslav houslistou a hudebním historikem.
„Obrazy a další předměty z rodiny Čeledových, které jsme nyní získali, jsou zatím v depozitáři. Musíme je popsat a zaevidovat. Návštěvníci muzea už však mohou vidět například firemní předměty z pozůstalosti Čeledových v historické výstavní budově v části expozice, která se věnuje fenoménu obchodu,“ říká náměstek ředitele Slezského zemského muzea Jiří Šíl.
„Věra Nováková totiž muzeu darovala nebo odprodala mnoho cenných předmětů a písemností již za svého života a další odkázala závětí. Rodinný fond Čeledů postupně shromažďujeme téměř 40 let. Díky tomu je pozůstalost ojedinělá,“ dodal.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových oslovuje muzea několikrát ročně s nabídkou dědictví po zemřelých lidech. „Ale ne vždy toho využijeme,“ říká náměstek Šíl.
Upřesnil že muzeum svou sbírku nejčastěji rozšiřuje o zděděné předměty denní potřeby, nářadí, osobní dokumenty, fotografie a pohlednice, vybavení domácnosti či elektroniku.
„Méně často přijímáme umělecká díla nebo nábytek, protože kapacita našich depozitářů je omezená. A odmítáme i předměty, které už máme nebo které se nehodí do naší strategie budování sbírky,“ vysvětlil.
Přímé odkazy majetku Slezskému zemskému muzeu v závěti nebývají příliš časté. Nejznámějším v Opavě je odkaz Petra Bezruče tamnímu Památníku Petra Bezruče v roce 1958. Nejnovějším příkladem je právě závěť Věry Novákové-Čeledové, nebo také ostravského fotografa Vojtěcha Bartka.
Častěji muzeum dostává nabídky k odkoupení pozůstalosti po veřejně činné osobnosti od příbuzných.
