Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ostravské stopy: Ostrava mě inspirovala syrovostí, líčí výtvarník Böhm

  17:55aktualizováno  17:55
Přestože většinu díla výtvarníka Svatoslava Böhma smetla v roce 1997 povodeň s jeho krnovským ateliérem, umělec nijak netruchlí. V současnosti 84letý výtvarník například vystavuje v ostravské Galerii Chagall. Do Ostravy se tak symbolicky vrací, neboť svou kariéru začínal na známém výstavišti Černá louka

Atmosféru, ponurost a syrovost předrevoluční Ostravy si podle výtvarníka Svatoslava Böhma umí už jen málokdo představit. | foto: Adolf Horsinka

„Každý rok jsem absolvoval jeden pavilon s nějakým architektem. Byly doby, kdy jsem musel dělat i za něj,“ usmíval se krnovský výtvarník. „Už nás tu moc není, alespoň v mém věku. Přicházeli jsme do Ostravy v roce 1958.“

Tehdy dva roky působil v Krajském nakladatelství jako výtvarný redaktor. „Výtvarníci a literáti se scházeli kolem nakladatelství a časopisu Červený květ. Problémy byly s politickými názory, ale vždycky jsme se uměli ovládat,“ říká Böhm a vzpomíná: „Třeba spisovatel Oldřich Šuleř mě přesvědčoval, že musím vstoupit do strany (KSČ, Komunistická strana Československa - pozn. red.). ‚Kdo ten pořádek má dělat? Když strana řekne, ty musíš poslouchat. Víš, co to je stranická disciplína, ty to musíš vědět lépe,‘ říkával mi Šuleř.“

Svatoslav Böhm

Malíř, grafik, řezbář, designér se narodil ve Žďáru nad Sázavou v roce 1934. V letech 1950 až 1954 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Brně.

Je členem Unie výtvarných umělců České republiky, zakládajícím členem mezinárodního sdružení konkrétistů, Volného sdružení krnovských výtvarníků a13 a bývalého uměleckého sdružení Kontrast v Ostravě.

Jeho díla jsou součástí prestižních galerijních sbírek. Začínal jako realista, ale v polovině 60. let se přiklonil k abstrakci, které je věrný dodnes.

Přestože dlouhodobě pracoval v Ostravě, usadil se na Krnovsku. „Po stránce citové i pracovní by měla být Ostrava mým domovem, ovšem žít jsem v ní nemohl, potřebuju hory, lesy. Jeseníky,“ říká autor.

Členem KSČ Böhm nebyl dlouho. „Příčilo se mi to, zůstal jsem v ní jen dva tři roky. Ale musel jsem získávat nějaké peníze,“ líčí dobové poměry malíř.

Podle jeho slov se tehdy nedaleko redakce Červeného květu nacházela hospoda, která jim nabízela kýžené útočiště. „Byla padesát metrů od redakce na Dimitrovově třídě (dnes Nádražní ulice) u křižovatky poblíž kavárny Fénix. Výtvarníci měli centrálu v Domě umění, kdežto tam se scházel Svaz československých spisovatelů. Straníci, nestraníci, nakonec jsme se vždycky bavili o kumštu,“ přibližuje Böhm, který se v té době věnoval uvolněnému realismu. „Že šlo o domy a vesnici, to bylo z obrazu poznat. Slovo socialistický realismus nám bylo odporné. Kdežto realismus jsme měli v sobě. O evropském abstraktním umění jsme tehdy neměli ani páru,“ přiznává malíř.

Za poznáním za hranice

„Museli jsme jezdit na bienále do Krakova, dozvědět se, co je nového. O deset let později už jsme něco znali a založili jsme Klub konkrétistů,“ vypráví Svatoslav Böhm.

Na návštěvu Červeného květu v 60. letech zavítal i známý spisovatel Milan Kundera. „Ano, to je pravda, několikrát zavítal do Ostravy na návštěvu, ale vždy přijel inkognito. Byl znalý místního života, jen se vždy projevoval jako polozáhadný typ, který byl raději v pozadí. Jeden z našich kamarádů mu v Karviné zajistil přespání,“ vzpomíná Svatoslav Böhm.

Důvod, proč se vlastně malíř Svatoslav Böhm na Ostravsku usadil, byl tvůrčího charakteru. „Ostravská krajina mě oslovila, ne že by mě hnala ideologie. Silně mě inspirovala syrovostí, svou podstatou, šedivostí, beznadějností. Tyto vjemy měly výtvarný potenciál,“ vyznává se Böhm. „Nejhorší je, že jsme na tu dobu zapomněli.“

Po povodních se stal mužem bez minulosti

Svá tehdejší díla „znovuobjevil“ po záplavách v roce 1997. „Musel jsem opustit ateliér a objevil jsem tyto staré obrazy. Když jsem ty kresby ale vzal do ruky, rozpadly se. Byly totiž na vetchém baličáku, papíru bez celulózy, takže nic nevydržel. Všechno zničila voda a něco jsem zničil i já, že jsem je vzal do ruky. Ale asi pětadvacet věcí se zachránilo, částečně pak byly vystaveny,“ připomíná malíř.

V současnosti 84letý výtvarník Svatoslav Böhm vystavuje v ostravské Galerii...

V současnosti 84letý výtvarník Svatoslav Böhm vystavuje v ostravské Galerii Chagall.

Při povodni jeho ateliér zalil metr a půl vody a bahna. „Člověk se v podstatě nezná, dokud nemusí čelit kritickým situacím. Teprve pak zjistí, co v něm je. Neplakal jsem, nešílel a zjistil jsem, že každý zlom je k něčemu dobrý. Objevil jsem čisté stěny, prázdný ateliér a hlavně úplně nový začátek. Stal jsem se mužem bez minulosti, zmizely i dokumenty. Citový vztah k předmětům po rodičích, po předcích, to odešlo,“ popisuje Böhm následky katastrofy. S úklidem mu pomáhalo šest přidělených vojáků.

Na sprejery zírám

Předrevoluční Ostravu si podle Böhma už dokáže málokdo představit. „Když jsem vystoupil z vlaku a jel hlavní třídou, tak všude samá šeď, šeď, šeď. Hrůza. A teď? Nestačím se divit, samá reklama. A co mě hodně fascinuje, tak ty sprejerské malby, jedno krásnější dílo než druhé. Zírám, jak to jsou bezvadné věci, žádná blbost, já umím posoudit, že to má hlavu i patu,“ nechává se unést. „Moc se mi líbí a říkám, že já bych je tak dobře udělat neuměl. Mají své kouzlo a je se na co dívat,“ srovnává město před rokem 1989 s dnešním vzhledem.

„Dříve neexistovaly tak opravené domy jako dnes. Tehdy stačilo, že se vzalo vápno, do něj přimíchali trochu sazí, a to už za socialismu byla barva. Ale to není všechno. Ostrava je sice dnes pozitivní, ale pro mě tak inspirativní doba 60. let je pryč. Že bych si vzal papír a začal tvořit, to už bych dnes neudělal. Už mi to prostředí nic neříká,“ přiznává malíř.

„Člověk buď zmoudří, anebo zblbne. Není mezi tím až tak velký rozdíl. Kouzlo šachet, všelijakých kopečků, těch hald, to už není. Nejenom já, ale všichni jsme k tomu něco cítili, celá naše generace,“ konstatuje výtvarník, jehož aktuální výstava je v Galerii Chagall k vidění do 2. května.




Nejčtenější

Živel Pastrňák na kamaráda Ciencialu: Ty vole, vstaň! Jdeme hrát

Autor dvou třineckých gólu David Cienciala.

Je jeden z mála, ne-li jediný, kdo dokáže vyhlášeného hokejového pohodáře Davida Pastrňáka vytočit. „Je skvělý a...

Dvacet let čekání skončilo. Začíná se stavět obchvat Frýdku-Místku

Poklepáním základního kamene začala v úterý dlouho odkládaná stavba první části...

Za necelé čtyři roky má skončit trápení obyvatel Frýdku-Místku, jehož středem projíždí denně na čtyřicet tisíc...



Trenér Petržela čelí obžalobě z posílání vulgárních výhrůžných textovek

Vlastimil Petržela sleduje trénink ostravských fotbalistů.

Okresní soud v Opavě se ve středu začal zabývat zasláním dvou SMS zpráv, ve kterých loni někdo vulgárně vyhrožoval...

Osmistovka: Poklidné hornické sídliště se postupně změnilo v ostudu Karviné

Milan Sivák by se z Osmistovky stěhoval hned. Stěhují se zde prý problémoví...

Lokalita Karviné, nazývaná místními „Osmistovka“, má mezi lidmi natolik špatnou reputaci, že ceny nemovitostí v jejím...

Ostravané zatím marně vyhlížejí v ulicích nové tramvaje od Stadlera

Do Ostravy v druhé polovině dubna dorazil první vůz nového typu tramvaje. V...

Fanoušci dopravy se těšili, že začátkem května uvidí na kolejích prototyp tramvaje vyrobené polským závodem švýcarské...

Další z rubriky

Stavba obchvatu Třince může pokračovat. Jednání s majiteli pozemků finišují

První část obchvatu Třince otevřeli v říjnu minulého roku. Jako první mohli...

Už v červnu by se mohli stavbaři pustit do pokračování obchvatu Třince ve směru na Hnojník a Třanovice. Změnila se...

Na těžbu zdevastovaných lesů chybí dělníci. Firmy sahají po Ukrajincích

Kalamitní stav lesů sebou přináší další problém. Není dostatek dělníků.

Kalamitní těžbu suchem zdevastovaných lesů a boj s kůrovcem v podhůří Jeseníků brzdí zoufalý nedostatek pracovních sil....

Dealeři brali za drogy nejen peníze, hodil se i mobil nebo praní prádla

Pervitin

Dva muže, kteří na Karvinsku prodávali pervitin, zadrželi policisté. Zatímco jeden pachatel šířil drogu výhradně za...

Najdete na iDNES.cz