Realitním makléřům se byty v Karviné-Novém Městě v okolí Osmistovky prodávají dobře, nabízí se i za 300 tisíc. „Jejich nízká cena je lákavá pro překupníky, kteří je dále nabízejí k pronájmu,“ uvedl Gabriel Boháček ze společnosti Sting.
Zástupcům města ale tohle místo radost nedělá. „Část Nového Města je černou kaňkou Karviné,“ přiznává primátor Jan Wolf.
Život na Osmistovce |
Největším majitelem tamních nemovitostí je společnost Residomo (dříve RPG byty). Ta byla u toho, když se klidné hornické sídliště začalo proměňovat ve vyloučenou lokalitu. Do Bakalových bytů se stěhovali problémoví nájemníci z širokého okolí a ti slušní mávali Osmistovce na rozloučenou.
V místě vzrostla kriminalita a u Karviňanů si lokalita postupně získala renomé části, které je lepší se vyhnout. „Ještě v 90. letech jsem Osmistovkou denně procházela na střední školu. V minulých pěti letech jsem ale pracovala na jednom z tamních úřadů, a i když jsem to měla k autu dvě minuty, byly to chvíle strachu i za dne,“ uvedla paní Zuzana, která si nepřála zveřejnit celé jméno.
„Děti se klouzaly po kapotách a neexistovalo se ozvat“
Podle jejích slov se při cestě z práce potkávala se skupinami pokřikujících obyvatel i lidí likvidujících vše, co jim přišlo pod ruku. „Já přišla o stěrač, kolegyně měla píchlé pneumatiky a kameny ve výfuku. Děti se klouzaly po kapotách a neexistovalo se ozvat,“ popsala žena.
Podle policistů sice kriminalita v lokalitě v poslední době mírně klesá, stále je však vysoká. To potvrzují čísla Mapy kriminality projektu Otevřené společnosti. Aplikace na základě propočtu, při kterém bere v potaz poměr počtu obyvatel dané části města a spáchaných trestných činů, vypočítává takzvaný index kriminality. Čím vyšší číslo, tím kriminalitou zasaženější oblast. V Karviné-Novém Městě měl index za minulý rok hodnotu 349,3. V sousedních částech města Hranice a Mizerov bylo číslo zhruba poloviční.
Podle mapy, která vychází z policejních statistik, jsou v okolí Osmistovky největším problémem vloupání, krádeže kol nebo napadení pod vlivem návykové látky. „Na denním pořádku jsou také výjezdy k rušení nočního klidu a veřejného pořádku. Část lidí tam žije uřvaným způsobem života, nedodržuje pořádek, a to těm slušným obyvatelům vadí,“ doplňuje šéf karvinských strážníků Petr Bičej.
Uprostřed ghetta vytvořili rezidenční bydlení
Co s Osmistovkou bude dál? Společnost Residomo se jí nyní snaží vtisknout lepší tvář. Na přání části obyvatel v jednom bloku domů vytvořila oplocenou rezidenční zónu, do které lze vejít pouze za použití čipu nebo klíče.
Za tímto krokem si Residomo stojí, přestože od některých lidí i médií čelila společnost kritice, že tím vytvořila ghetto v ghettu. „Rezidenční bydlení v ulici G. Preissové podle nás mělo smysl. Vyšli jsme vstříc starousedlíkům a seniorům, kteří nás dlouhodobě žádali o zajištění většího soukromí a klidu. Toho jsme uzavřením vnitrobloku branami docílili. Lidé jsou spokojení a to je pro nás nejdůležitější,“ uvedla mluvčí firmy Kateřina Piechowicz.
Společnost navíc podle Piechowicz investovala do revitalizace sídliště v Karviné-Novém Městě přibližně 300 milionů korun a iniciovala vznik spolku Karviná Šestka, jehož cílem je zvýšit pocitovou bezpečnost tamních obyvatel.
Ruiny i žloutenka
Ačkoliv vedení města současnou snahu majitele nemovitostí oceňuje, punc místa, které by lákalo k životu, Osmistovce stále zoufale chybí a je nadále ostudou Karviné.
Vedle honosně se tvářící rezidenční zóny stojí zchátralé a vybydlené domy se zabedněnými okny. Některé už muselo nechat město, nebo společnost zdemolovat. V tamní základní škole řádila v minulých měsících žloutenka. Nic z toho místu nepřidává na popularitě.
„Podle mě udělali (Residomo) v první fázi chybu, že si nechali vyštvat ty ‚domorodé lidi‘, kteří řádně platili a chovali se slušně. Mezi ně se totiž snažili dostat ty nepřizpůsobivé. Nyní mám signály, že Residomo chce změnit politiku, že vidí, že když jim někdo bude demolovat byt, tak to pro ně nebude dobré. Proto s nimi budu rád spolupracovat,“ podotkl primátor Wolf.
Rozšíření ghetta do dalších částí města chce karvinská radnice zabránit zavedením takzvaných bezdoplatkových zón. To znamená, že v ostatních částech města si lidé nebudou moci pronajmout byt, pakliže by jej chtěli hradit z doplatků na bydlení. Město tak reaguje na zneužívání těchto dávek, díky kterým se problémoví lidé stěhovali i do lukrativnějších částí města.
