Do kraje dorazil trend nakupování bez obalu, jednu z prodejen provozuje v...

Do kraje dorazil trend nakupování bez obalu, jednu z prodejen provozuje v Ostravě Gabriela Matějovská | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Plátěné pytlíky nebo dózy s sebou. V bezobalovém obchodě se hodí

  • 6
Jako by se člověk vrátil do koloniálu za časů první republiky. Veškeré zboží se totiž nachází ve velkých dózách a prodavačka ho zákazníkovi naváží dle jeho přání, ať už se jedná o mouku, cukr, luštěniny, rýži nebo těstoviny. Obal na zboží si však musíte přinést vlastní.

Nacházíme se v bezobalovém obchodě v Ostravě-Vítkovicích, který byl prvním svého druhu v Moravskoslezském kraji. Otevřel sice teprve před půl rokem, ale od té doby se postupně objevily další ve Frýdku-Místku a Novém Jičíně, další se připravuje v Opavě. „Většina obalů je použitelná jen jednou a pak jako odpad zatěžuje planetu. Naším cílem je proto přispět ke snižování množství tohoto odpadu,“ vysvětluje Gabriela Matějovská, která provozuje ostravskou prodejnu.

Ideální proto je, když si zákazník přinese vlastní obaly. „Někteří chodí vybaveni plátěnými pytlíky, jiní mají sklenice nebo kuchyňské dózy. Kdo k nám přijde nepřipraven, může si vybrat vhodný obal v našem bazaru obalů,“ popisuje Matějovská.

Oblíbenou nákupní nádobou jsou například zavařovací sklenice přezdívané omniovky. „Dokonce se ozvala jedna paní, která nám jich nabídla větší množství, aby měli lidé do čeho nakupovat,“ říká Eliška Malaníková z frýdecko-místeckého obchodu a doplňuje, že snahou je také snížit množství obalů směrem k dodavatelům. „Někteří k nám přivážejí zboží ve vlastních obalech, které si pak berou zpátky, i to je zlepšení.“

Využívají dodavatele z regionu

Provozovatelé bezobalových obchodů považují za důležité také zkrácení vzdálenosti, kterou musí zboží za svým zákazníkem urazit. „Bereme pokud možno od lokálních dodavatelů z regionu. U věcí, které u nás nelze vypěstovat, jako je například rýže, káva nebo čaj, se snažíme najít producenta, který to k nám má nejblíže,“ dodává Matějovská.

Většinu zákazníků těchto prodejen tvoří lidé, kteří se snaží být šetrní k přírodě. „Chodí i ti, kteří podobné záležitosti neřeší. Prostě se jim jen zalíbilo či zachutnalo naše zboží a vracejí se. To mi dělá velkou radost,“ popisuje Malaníková, která se setkává i s negativními reakcemi. „Někteří se ptají, proč takový návrat do minulosti. Podle mne je to však také možná cesta pro budoucnost. Je to totiž výzva pro moderní technologie, jak to udělat, aby se daly podobné nákupy provádět také ve větším rozsahu.“