„Není podstatné, z jakého místa výslech probíhá. Všichni mají možnost klást otázky, slyšet odpovědi. Takový výslech je postaven na roveň klasickému výslechu, v tomto směru padlo už několik rozhodnutí,“ odpověděl na námitky části obžalovaných předseda senátu Ondřej Běčák.
„Pro výslech touto formou existují bezpečnostní důvody, třeba zařazení do ochranného programu, které nemůžeme zpochybňovat,“ dodal.
Pro Hanu Kačenovou, která z utajovaného místa vypovídala, nebyl podobný způsob výpovědi novinkou. Obdobně už před soudem vystupovala při soudním jednání v kauze Dědic, v níž společnost Propag-Storm také figurovala.
„Někdy na konci roku 2005 jsem odcházela z firmy, v níž jsem pracovala, a Vlastislav Přeček mi nabídl, jestli bych nepracovala pro něj,“ popsala své začátky v soukolí firem obžalovaných podnikatelů Hana Kačenová.
Peníze vraceli v hotovosti v obálkách
I ona je mezi obžalovanými. Společnost Propag-Storm, již vlastnila, stála na konci řetězce firem, kterými protékaly stovky milionů korun zaplacené za reklamu. A na konci se podle obžaloby většina z nich vracela plátcům. Bez dokladů, bez daně. Hotově.
„Firmy zaplatily za reklamu, my jim vraceli osmdesát procent fakturovaných částek. V obálkách, hotově,“ popisovala svědkyně organizovaný systém krácení daní.
Systém krácení státu na daních, jak chování většiny obžalovaných ohodnotil státní zástupce, probíhal v podstatě automatizovaně.
„Na začátku byla jakási nákupní cena ve výši deseti procent z konečné fakturované částky. Společnosti, které byly na začátku řetězce, si přirazily jakousi marži, s níž šly faktury do ‚středových‘ společností, odkud šly peníze do Propag-Stormu,“ vysvětlila Kačenová ve své výpovědi.
Komunikovali přes šifrovaný telefon
„Středové“ firmy tvořila podle její výpovědi síť firem ovládaných dalšími obžalovanými, jimiž faktury procházely. Ty měly ztížit případné dohledání celého řetězce podvodných faktur.
Klíčovým člověkem celého systému byl podle vypovídající ženy Vlastislav Přeček.
„Byl to on, kdo přivedl zákazníky, kdo dodával potřebné informace, pod jeho patronací se platily veškeré faktury. Komunikovali jsme prostřednictvím šifrovaného telefonu, bez jeho příkazu jsme nezaplatili jedinou fakturu,“ uvedla.
Ze spolupráce profitovaly desítky firem
„Zákazníky“ společnosti Propag-Storm bylo zhruba osmdesát firem z celé České republiky včetně Moravskoslezského kraje. Mezi nimi figurovalo například také několik středně velkých pivovarů z Olomouckého kraje.
Firmy, které na trestné činnosti profitovaly, mezi obžalovanými nejsou. Zaměřil se na ně ale finanční úřad.
„Finanční úřad vedl a vede daňová řízení nejen s firmou Propag-Storm, ale i s dalšími subjekty zapojenými do aktivit této firmy,“ řekla Petra Homolová, mluvčí Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj.
„Zahájená řízení s navázanými daňovými subjekty nejsou ukončena. Z tohoto důvodu a z důvodu zákonné povinnosti mlčenlivosti tento soudem projednávaný případ zatím finanční úřad nebude komentovat,“ dodala.
