Ostravské haldy, tvořené nevyužitelnou hlušinou z hlubinné těžby, jsou podle vědců ideálním místem pro studium biologické rozmanitosti. Díky chemickým procesům, které uvnitř probíhají, nabízejí příhodné podmínky pro spoustu mikroorganismů.
Vědkyně z katedry biologie a ekologie Ostravské univerzity Dovilė Barcytė tam našla výjimečný vzorek.
 |
„Povedlo se mi izolovat zelenou bičíkatou řasu, která je fylogeneticky úzce spjatá s druhem Chlamydomonas chorostellata. Ten byl nalezen a popsán v roce 1966 v kyselé půdě na Novém Zélandu. Jako další krok v rozplétání složité taxinomické historie rodu Chlamydomonas jsme definovali nový rod Ostravamonas, kterým odkazujeme na Ostravu,“ popsala Barcytė.
Pro přesnější odlišení od jiných řas využil univerzitní tým přírodovědecké fakulty molekulární nástroje, které umí odhalit i mikroskopem nespatřitelné rozdíly.
„Naše Ostravamonas chlorostellata zahrnuje jednobuněčné zelené řasy se dvěma stejnými bičíky a papilou, které mají chloroplast ve tvaru kalíšku s radiálními štěrbinami a pyrenoidem. Výrazným znakem je také červené jakoby řetízkovité stigma,“ vysvětlila vědkyně.
Název nového rodu nese jméno Ostravy coby místa objevu díky zveřejnění studie ostravského týmu. Krátce nato přišli s popisem stejné fylogenetické linie japonští vědci, kteří ji popsali jako nový rod Paludistella. Přednost však dostává včasnější publikace.
Odvaly jsou jednou z největších ekologických zátěží
Heřmanická halda je nejrozsáhlejším hořícím odvalem na Ostravsku, objem do ní uloženého materiálu se odhaduje na 21 milionů kubíků. Jde o nevyužitelnou hlušinu z hlubinné těžby a patří mezi největší ekologické zátěže. Halda se nyní odtěžuje.
Vědci zkoumali plyny z odvalů v příhraničí. Dopad na zdraví je malý |
Každá halda je unikátním souborem přírodnin, prohořívají i desítky let. V důsledku chemických procesů se v nich tvoří například kyselina sírová. V Ostravě jsou popisovány už v první půlce 20. století, kdy chodila o chladných nocích využívat jejich tepla chudina. Podle dobového tisku se ale řada lidí v důsledku otravy zplodinami nedočkala rána.
Moderní výzkumy se zaměřily na vliv hald na kvalitu ovzduší, podle výsledků ale vzduch odvaly škodlivinami nezatěžují.
