Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ostrava shání pěstouny pro stovky dětí. Zákon na města nepočká

  15:55aktualizováno  15:55
Ostrava se rychle připravuje na rušení kojeneckých ústavů a velké části dětských domovů, proto shání pěstouny pro více než tři stovky dětí v ústavní nebo ochranné péči. Zároveň přitom upozorňuje, že stát se pěstounem není jednoduché.
Děti z ústavních domovů by se měly přestěhovat k pěstounům. (ilustrační snímek)

Děti z ústavních domovů by se měly přestěhovat k pěstounům. (ilustrační snímek) | foto: Martin Stolař, MAFRA

Manželé Dombrovští z Ostravy se starají o deset dětí ve věku od čtyř do čtyřiadvaceti let. Ani jedno není jejich vlastní, tři jsou osvojené, jedno mají v pěstounské a zbývající v poručenské péči (pěstoun je zákonným zástupcem dítěte místo rodičů, pozn. red.). I když uznávají, že starost o tolik dětí není jednoduchá, neměnili by.

Typy péče

Osvojení: Manželé přijímají za vlastní dítě, které se jim nenarodilo. Pěstounská péče: Manželé přijímají dítě do rodiny, zákonnými zástupci jsou ale jeho rodiče.

Poručenská péče: Vyšší typ pěstounské péče. Poručník je i zákonným zástupcem dítěte.

352 dětí bylo v loňském roce v Ostravě v pěstounské a ochranné péči.

"Nemáme vlastní děti, a to rozhodnutí přišlo tak nějak samo od sebe. Původně jsme o deseti neuvažovali. Když jsme měli tři děti, manžel řekl, že kdybychom měli větší prostor, vzali bychom si další. V té chvíli jsem věděla, že u tří neskončíme," řekla Blanka Dombrovská. Nějakou dobu si ovšem zvykala, že deset dětí vyžaduje spoustu péče.

"Přiznám se, že původně jsem těžce zvládala i jedno dítko. Postupem času ale člověk přijde na to, co je a není důležité. Samozřejmě starší děti pomůžou, ale nechceme je moc zatěžovat. Mít tolik dětí bylo naším rozhodnutím, tak se musíme starat především my," dodala.

Takových rodin, které budou ochotny postarat se o nevlastní děti, teď stát bude potřebovat mnohem více.

V roce 2016 zmizí většina dětských domovů

Vládní návrh plánuje, že od roku 2014 přestanou kojenecké ústavy přijímat nové děti a o další dva roky později chce zrušit převážnou část dětských domovů. V té době by už většina dětí do dvanácti let měla být v rodinách. Podle odhadu bude stát v prvních letech potřebovat až sedm set nových náhradních rodičů.

"Novela je vynikající počin. Je to revoluční věc po letech, kdy se v této oblasti nic nedělo. Skvělé je, že chce navázat na to nejlepší, co ve světě funguje. Věřím, že pokud v polovině příštího roku projde, podaří se nám ji naplňovat," uvedla zástupkyně ředitele Centra psychologické pomoci Barbora Szpernolová, která se zabývá psychologickým posuzováním a přípravou budoucích pečovatelů a osvojitelů.

Velká kampaň je nutná, město potřebuje desítky pěstounů

Pokud vládní návrh projde, jen v Ostravě budou muset najít několik desítek náhradních rodičů. Kolik jich ale bude, to zatím nikdo říct nedokáže.

"To teprve uvidíme. V posledních letech je zájem lidí o náhradní rodinnou péči stabilní. Ovšem to je dáno i tím, že systém zatím funguje postaru. Pokud se změní, věříme v nárůst. Ale k tomu je nutná obrovská kampaň, aby lidé pochopili, co to obnáší být pěstounem," poznamenala Barbora Szpernolová.

Co se týče informační kampaně, tak v tomto ohledu má Ostrava před ostatními městy náskok. Už na jaře město zahájilo dlouhodobý projekt Dejme dětem rodinu.

V Ostravě žije v pěstounských rodinách 428 dětí

"Je to pilotní projekt. Naším cílem je propagovat ideu pěstounství na veřejnosti. A na několika akcích, kde jsme ho představili, jsme pozorovali, že lidé zájem mají. Věřím, že získáme nové zájemce," představila kampaň metodička pro náhradní rodinnou péči magistrátu Jiřina Slívová.

V Ostravě bylo v loňském roce 325 pěstounských rodin, ve kterých žilo 428 dětí. Nově se loni do pěstounské péče dostalo osmaosmdesát dětí. Spousta dalších zůstává v ústavech.

"V roce 2010 jsme měli v ústavní a ochranné péči 352 dětí. A pro většinu z nich bychom potřebovali získat náhradní rodiče," řekla Kamila Návratová z odboru sociálních věcí magistrátu.

Upřednostňuje se pěstounská rodina s nejvíce třemi dětmi

Ačkoli pěstounů je nedostatek, nemůže se jím stát každý. "Žadatelé si musejí uvědomit, že je to specifická profese. Musí k ní mít předpoklady a počítat s tím, že je budeme soustavně školit. A hlavně musí být ochotni spolupracovat s biologickými rodiči. Je to důležité, protože pěstounství by mělo být dočasné a děti by se měly pokud možno vracet ke svým biologickým rodičům," upozornila Barbora Szpernolová.

V současné době se v Moravskoslezském kraji připravuje pět profesionálních rodin, které se budou starat o děti. Ty by ale měly být menší než v případě rodiny Dombrovských. "Systém, kdy se pěstouni starali o spoustu dětí, je přežitý. Upřednostňujeme, aby v rodině byly maximálně tři děti. Aby se jim mohli naplno věnovat, protože se jedná o děti citově raněné," dodala Szpernolová.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Martin Dědic u Krajského soudu v Ostravě (13. února 2017).
Soud v Ostravě pokračuje v projednávání kauzy lobbisty Dědice

Krajský soud v Ostravě se v pondělí po půlroční pauze vrátil k projednávání kauzy lobbisty Martina Dědice. Ze sjednání výhody při zadání veřejné zakázky je...  celý článek

V úterý večer na zprovozněnou část obchvatu Třince vjely první auta. Ještě...
11 ministrů i kilometrů. Třinec se dočkal části obchvatu

Obyvatelé Vendryně nedaleko Třince konečně zažijí, jaké to je přecházet bez obav přes silnici vedoucí středem obce. Řidiče kamionů zase při každém sněžení...  celý článek

Ivo Vondrák bude prvním moravskoslezským hejtmanem, který současně usedne do...
Pevně věřím v deset poslanců, říká hejtman a lídr hnutí ANO Vondrák

Loni se stal moravskoslezským hejtmanem, letos hodlá Ivo Vondrák přidat mandát poslance. Že se mu to jako lídrovi hnutí ANO podaří, není pochyb.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.