Když Ostrava před dvěma týdny začala s přestavbou historických jatek na moderní galerii, mnohé ze starostů 23 městských obvodů napadlo, že kvůli ekonomickým dopadům epidemie by bylo lepší stavbu odložit.
Jenže akce za zhruba 200 milionů korun už se rozjela a další město chystá. Starostové jsou proti. Chtějí primátora přesvědčit, aby Ostrava pozastavila projekční přípravu i výstavbu koncertní síně a všech větších staveb nad sto milionů korun.
„Bez ohledu na koronavirus pokračujeme v zahajování nových investic. Můžeme si to dovolit, protože jsme v předchozích letech snížili zadlužení města a vytvořili si finanční rezervy,“ hájil primátor Ostravy Tomáš Macura (ANO) start rekonstrukce jatek.
Vítězný návrh koncertní haly v Ostravě |
„Dopady současné situace ekonomicky zvládneme. Očekávaný výpadek příjmů města v důsledku krizových opatření hodláme přednostně kompenzovat úsporami běžných výdajů,“ uvedl.
Radní města chtějí na provozních výdajích ušetřit nejméně 300 milionů korun. Už schválili návrh, který ukládá vedoucím odborů i městské policii zkrátit letošní rozpočet běžných výdajů o sedm procent. A k úsporám vyzvali také obvody. Definitivní verdikt řeknou zastupitelé města, kteří se sejdou nejdříve v květnu.
Část opozice i starostů návrh kritizuje. Sbor starostů se kvůli tomu sejde s primátorem ve čtvrtek.
„Nezdá se mi rozumné krátit neinvestiční výdaje plošně. Město by nyní mělo spíš rozpustit spořicí fondy, klidně si i půjčit, protože máme výhodné podmínky, ale i odložit zbytné stavby. Které? O tom bychom měli debatovat. Ale podle mě rozhodně koncertní síň. Každý Ostravan pochopí, že tato investice může počkat,“ řekl opoziční zastupitel města Josef Babka (KSČM).
Stejně to vnímá i opoziční zastupitel Lukáš Semerák (Ostravak). „Krácení rozpočtů v obvodech uprostřed roku bude znamenat problém od škrtů v investicích až po propouštění, protože v běžných výdajích toho moc neušetří. Ambicí města by nyní měla být naopak podpora maximální zaměstnanosti a lokálních investic,“ uvedl Semerák.
Zastupitel: Stačí odložit jednu drahou stavbu
Podotkl, že některé úřady by sice potřebovaly zeštíhlit, ale propouštět zrovna teď by nebylo šťastné. „Musíme-li šetřit, stačí odložit jednu drahou stavbu: koncertní síň, která i s parkovacím domem bude stát až tři miliardy a na dalších až sto milionů ročně může vyjít její provoz. Místo na síň si město může půjčit na menší stavby, které dají práci místním firmám a peníze tak zůstanou ve městě,“ dodal zastupitel a podnikatel s tím, že město se má krizí „proinvestovat“.
S tím souhlasí i většina starostů. „Rozhodně nechceme omezit opravy či investice do chodníků, cest, bytů či škol, které dělají místní živnostníci, ale chceme primátora požádat, aby město pozastavilo stavby nad sto milionů korun,“ uvedl starosta Krásného Pole Tomáš Výtisk (KDU-ČSL) s tím, že nejméně 17 starostů obvodů má shodný názor.
Redakci MF DNES to potvrdili třeba Ivo Mikulica (ODS) z Petřkovic či šéf sboru starostů Aleš Boháč (SNK RaB) z Radvanic a Bartovic. Shodli se, že místo koncertní síně si přejí zrychlit odkanalizování obvodů.
Primátor: Škrtáním investic zastavíme rozvoj města
Tomáš Macura řekl, že o zastavení velkých staveb neuvažuje, ale bude o tom debatovat se zastupiteli i starosty.
„Stavbu koncertní síně chystáme až na rok 2022, její odklad teď úspory nepřinese. Chceme omezit výdaje na běžný provoz, které tvoří tři čtvrtiny městského rozpočtu. Je v nich kde uspořit. Škrtáním investic bychom zastavili budoucí rozvoj Ostravy, to by byla pitomost. Do kanalizací dáváme přes 400 milionů ročně a budeme ještě víc. Ale chceme pokračovat i v dalších velkých stavbách. Máme na to, abychom je nezastavovali,“ argumentoval.
Odhadl, že město přijde kvůli pandemii až o 600 milionů, ale část ušetří a část pokryje z loňského přebytku, který činí přes 400 milionů. „Snažíme se, aby dopady na obvody byly co nejmenší, ale starostové si nemohou myslet, že jich se to vůbec nedotkne,“ dodal primátor.
