V roce 2004 vydala Ostrava v zahraničí emisi obligací za 100 milionů eur a získala tak 3,2 miliardy korun. „Čtvrtinu jsme investovali do průmyslové zóny v Hrabové,“ připomněl exprimátor Petr Kajnar.
Nový úvěr podle radních urychlí investiční výstavbu v letech 2020 až 2023 a pomůže nastartovat ekonomiku utlumenou koronavirem.
„Pro investiční úvěr jsme se rozhodli i proto, že od roku 2014 jsme snížili zadluženost města o 2,2 miliardy a na bankovním trhu jsou mimořádně nízké úrokové sazby. Na konci volebního období i s novým úvěrem odevzdáme město s nižším dluhem, než jsme jej převzali,“ řekl primátor Ostravy Tomáš Macura.
Město osloví banky s žádostí o podání nabídek. Definitivní přijetí úvěru od konkrétní banky mají schvalovat ostravští zastupitelé v září.
„Peníze chceme čerpat na projekty, které výrazně pomohou s obnovou a rozvojem vodohospodářské infrastruktury, dokončíme významné stavby, které již byly zahájeny, například rekonstrukci Pokladu či historické budovy městských jatek, a zahájíme nové, třeba výstavbu Domu pro seniory v Hulvákách či bytového domu Nové Lauby,“ doplnila náměstkyně Zuzana Bajgarová.
Město si chce vzít úvěr na jedenáct let. Letos plánuje vyčerpat 570 milionů, z toho 150 na předfinancování projektů s využitím externích dotací. V příštím roce by Ostrava čerpala 740 milionů, v roce 2022 celkem 300 milionů a v roce 2023 posledních 190 milionů korun.
Město si smluvně zachová možnost předčasného splacení úvěru. V letech 2021 až 2023 bude ročně splácet 150 milionů korun, v dalších letech až do konce splatnosti pak každoročně 171 milionů. Ostrava je v přepočtu na obyvatele nejméně zadlužená z velkých měst České republiky. Dluh na jednoho obyvatele činí 6 747 korun.
