Projekt CITI -SENCE vyhlásila Evropská komise a odstartovala jej mimo jiné i ve španělské Barceloně, skotském Edinburghu, srbském Bělehradě či norském Oslu. Vědci mají k dispozici dvanáct milionů eur a chtějí zjistit skutečnou zátěž obyvatel způsobenou znečištěným ovzduším a promítnout ji na jednotlivce.
Měření ovzduší
|
"Běžná monitorovací síť ukáže jen průměr. Ale nedává obraz o tom, kolik škodlivin člověk do sebe dostane, když jede na kole, jde podél frekventované silnice nebo se pohybuje na zahradě svého domu. Znečištění ovzduší přitom není homogenní," říká šéfka projektu Alena Bartoňová z Norského institutu pro výzkum ovzduší.
Vědci se zaměří na nejzatíženější obvod
Dodává, že právě přímý dopad na jednotlivce, zjištění míst s největším znečištěním a také zapojení občanů do těchto aktivit je smyslem čtyřletého výzkumu.
Tým vědců se zaměří například na ostravský obvod Radvanice a Bartovice, který leží v sousedství hutního kolosu ArcelorMittal. "Záměrem je rozmístit tam síť senzorických zařízení, která změří konkrétní znečištění. Rozmístíme je tam za účasti místního občanského sdružení Vzduch, budou na zahradách i dalších místech. V soukromí lidí," vysvětluje koordinátor české účasti na projektu Ivan Gabal.
S projektem pomohou i občanská sdružení
Měřiče budou statické, ale počítá se také s tím, že by je lidé nosili u sebe, přímo na těle. Ukáže se tak, jak se míra znečištění mění při jejich pohybu městem.
"Jsme místní, můžeme lépe vytipovat místa. Ale jednání jsou zatím v začátcích. Co všechno bude naše spolupráce pro naše členy znamenat, uvidíme po vzájemných dohodách," uvedla Pavla Skýbová ze sdružení Vzduch. V poradní skupině jsou i zástupci druhého ostravského sdružení - Čisté nebe.
Ostravsko i v posledních dnech trápí smog. (25. října 2012)
Zároveň s monitorováním znečištění se bude pokračovat v testování zdravotních dopadů znečištěného ovzduší na Ostravany. Poprvé jej provedl tým Radima Šráma z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd v letech 2008 až 2010. Stejný tým teď na své výzkumy naváže.
Během čtyř let, kdy se projekt v Ostravě uskuteční, vzniknou i nové technologie. Moravskoslezské metropoli přímo na míru. V týmu vědců jsou proto i IT odborníci. "Hned v první fázi v každé lokalitě vznikne aplikace, která vychází z místní situace," upřesňuje Gabal. První série spolehlivých výsledků bude k dispozici do dvou let.
Evropská unie přispívá částkou 8,9 milionu, zbytek dofinancovává třicítka firem a institucí z Evropy, Austrálie a Jižní Koreje. Pro Ostravu to znamená, že bude vůbec poprvé relevantně zařazena do evropského kontextu. Podle stejných kritérií, stejným způsobem. "Ostrava bude těžit ze spolupráce se špičkovými světovými pracovišti," upozorňuje vědecká koordinátorka Bartoňová.
Lidé smog nejen dýchají, ale také vytvářejí
Mnoho si aktéři slibují také od přímé účasti lidí. "Když lidé pochopí, že také svou činností, tím, kde pracují, co dělají, také k problému přispívají, usnadní to také řešení. Lidé musí dostat kvalitní informace a uvědomit si, že ovzduší se jich týká jako těch, kteří škodliviny vdechují, ale i těch, kteří je produkují," vysvětluje Bartoňová.
Ostrava se do evropského projektu dostala jako jedno míst, která zatížené životní prostředí trápí nejvíce. Českou účast zajišťují Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR, Fakulta dopravní ČVUT Praha a společnost GAC, která se věnuje výzkumu a analýze dat a informací v oblasti veřejného mínění, společenské dynamiky politického vývoje, marketingu a médií.
