Životní osud 76leté Věry Řehákové z Ostravy by vydal na román. Vystudovaná právnička se specializací na mezinárodní právo, která od roku 1964 působila jako odborný asistent na Vysoké škole báňské, kde spoluzakládala katedru sociologie a politických věd, totiž po vpádu sovětských vojsk v roce 1968 vystoupila z komunistické strany. Tím na dlouho skončila její nastartovaná kariéra.
Po narození dcery už neměla šanci získat práci v oboru. Nezbylo jí, než v roce 1974 vzít zavděk pozicí nevyučené prodavačky v Módním domě Ostravica, kde strávila 19 let a postupně se vypracovala do vedoucích funkcí.
„Ostravica je srdeční záležitostí“
Po pádu totalitního režimu se dokonce stala zástupkyní ředitelky obchodního domu. Ale teprve v roce 1993, po politické rehabilitaci, se vrátila na akademickou půdu, kde zůstala do roku 2007, kdy odešla do důchodu.
Let strávených v obchodě ale žena nikdy nelitovala. Naopak.
„Ostravica je mou srdeční záležitostí. Bylo těžké sledovat, jak se celý komplex mění v ruinu. Ale nevzdávám se naděje, že znovu ožije, i když asi ne jako obchodní dům. Celým srdcem fandím záměrům nového vlastníka využít historické budovy například pro kulturní aktivity,“ líčí Věra Řeháková.
O tom, jak niterný a silný je její vztah k Ostravici, svědčí publikace, kterou právě dokončila a ráda by vydala pod názvem Perla Ostravy, Módní dům Ostravica-Textilia.
Nakupování v módním domu Ostravica v 80. letech.
V módním domě pracovaly stovky lidí
„Dlouho jsem přemýšlela, jakým způsobem vyjádřit úctu všem, kdož se zasloužili o kvalitu a oblíbenost široko daleko známého obchodního domu, na který lidé dodnes rádi vzpomínají s potěšením, ale bohužel i zármutkem nad tím, jak neblaze skončil,“ říká žena, která sepsala své vzpomínky na práci prodavačky i vedoucí technického provozu, ale hlavně fakta o Ostravici a celé její historii na 73 stran.
Pokud se jí podaří publikaci vydat, zájemci se v ní dočtou například i o tom, že výstavba obchodního domu začala v roce 1928, ale už o dva roky později v něm zákazníky obsluhovalo asi 200 zaměstnanců třinácti prodejních oddělení. Po spojení se sousedním bankovním domem vzrostl v roce 1933 počet zaměstnanců na 400, z toho bylo 110 švadlen a krejčích.
