Kvůli léčbě nohou kmenovými buňkami se už řadu měsíců hádají čeští lékaři i politici.
Zatímco lékaři z Ostravy a IKEM, kteří pomocí kmenových buněk už sedm let zachraňují nohy diabetiků před amputací, prosazují léčbu mezi výkony hrazené pojišťovnami, jiní odborníci jsou proti.
StatistikaDiabetici a amputace nohou v České republice rok nemocní amputace 2000 654 164 5 865 2001 653 418 6 118 2004 712 079 7 444 2006 748 528 7 834 2007 754 961 7 853 2008 773 561 8 169 2009 783 321 8 439 2010 806 230 8 501 2011 825 382 10 408 2012 841 227 10 425 2013 861 647 11 168 Zdroj: Ústav zdrav. informací a statistiky |
Asi nejznámějším odpůrcem je předseda sněmovního zdravotního výboru Rostislav Vyzula (ANO).
„Je to možná nadějná terapie pro některé pacienty, určitě v tom pokračujme, nicméně nikde v Evropě to není hrazeno ze zdravotního pojištění, ale z grantů, což je cesta i pro Česko. Dáváme z grantů ročně čtyři miliardy na nejrůznější projekty, tak bych se divil, kdyby se nenašly desítky milionů i na tento další výzkum,“ říká lékař Vyzula, podle kterého je zatím metoda málo odzkoušená.
S tím nesouhlasí Václav Procházka, šéf ostravského týmu lékařů, kteří kmenovými buňkami zachraňují před amputací nohy pacientů, u nichž jiné metody léčby selhaly.
„Existuje přes padesát klinických studií a metoda je otestovaná na více než 1 500 pacientech v celé Evropě. V Itálii ji pojišťovny hradí,“ líčí lékař s tím, že ostravská nemocnice zatím léčila kmenovými buňkami přes sto pacientů a má stejně dobré výsledky jako zahraniční centra.
Problematice málokdo rozumí
„Zachránili jsme nohu čtyřem pětinám pacientů, jen 21 procent muselo i přes léčbu kmenovými buňkami podstoupit amputaci. Přes skvělé výsledky je ale těžké prosadit metodu, o níž se stále šíří nesmysly, polopravdy nebo přímo lži. Problematice totiž rozumí jen málo lidí, a to i z řad lékařů,“ tvrdí Procházka.
Ve čtvrtek od 11:30 hodin je účastníkem pracovní skupiny k seznamu zdravotních výkonů na Ministerstvu zdravotnictví. Komisi žádá, aby zařadila léčbu takzvané diabetické nohy pomocí kmenových buněk do seznamu výkonů, které hradí zdravotní pojišťovny.
A není sám. Skupinu půjdou tentokrát společně přesvědčují zástupci čtyř odborných lékařských společností: angiologické, diabetologické, kardiovaskulární chirurgie a intervenční radiologie. A jejich hlavní argument? Dramatický nárůst amputací nohou kvůli kritické končetinové ischemii (ucpání cév) především u diabetiků.
Cukrovkářů je více, přibývá i amputací nohou
I suchá statistika je ohromující. Zatímco před čtrnácti lety amputovali čeští lékaři dolní končetinu kvůli ucpaným tepnám asi šesti tisícům diabetiků, v roce 2013 jim uřízli 11 168 nohou. Procházka předpokládá, že loni jejich počet narostl na 12 tisíc.
Děsivý počet amputací nohou souvisí s nárůstem cukrovky, o níž se mluví jako o epidemii 21. století. Zatímco v roce 2000 lékaři evidovali 654 tisíce diabetiků, předloni už jich měli v péči 861 tisíc. Diagnózu, která komplikuje a zkracuje život, lékaři každý rok odhalí asi u 70 tisíc lidí.
Kolem 44 tisíc pacientů s cukrovkou trpí syndromem diabetické nohy. Ucpané tepny se většinou lékařům podaří zprůchodnit pomocí léků, angioplastiky nebo postižené místo chirurgicky přemostí. Pro lidi, kterým žádná z obvyklých metod nepomohla, je však jedinou nadějí na záchranu nohy před amputací právě léčba kmenovými buňkami.
„Bohužel na tuto léčbu zatím chybí peníze,“ konstatuje Procházka.
